Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proč se mění vzpomínky

aktualizováno 
Když se po letech setkají dva pamětníci téže události a vzpomínají, zdá se občas, že každý z nich mluví o něčem úplně jiném.
Když se po letech setkají dva pamětníci téže události a vzpomínají, zdá se občas, že každý z nich mluví o něčem úplně jiném. Člověk totiž v průběhu času nejenom zapomíná, ale - jak dobře vědí psychologové, historikové i životopisci - také přetváří své vzpomínky. Američtí vědci nyní přišli s biochemickým vysvětlením, proč tomu tak je. Dostali se i na stopu poznání, jak vzpomínky uměle měnit. Bylo by to však dobré?

Výzkumníci Karim Nader a Glenn Shafe z Newyorské univerzity o svých výsledcích informovali v prestižním vědeckém časopise Nature. Své výzkumy založili na pokusech s laboratorními potkany. Soustředili se na vzpomínky vyvolané stresem.

Přemazávané informace

Nader a Shafe postupně zjistili, že vzpomínka na strach se tvoří v malé části šedé mozkové hmoty ve spánkovém laloku zvířete. Tam totiž vznikají bílkoviny, které v mozku řídí ukládání informací. S využitím chemikálií, které brání vytváření těchto bílkovin v mozku, vědci poznávali, kdy a jak se informace ukládají do paměti. A dospěli k velmi podstatnému zjištění: pokaždé, když si mozek vybaví starou vzpomínku, ji také aktualizuje tak, aby odrážela novou životní zkušenost. A pak už změněnou vzpomínku uloží zpět do dlouhodobé paměti. Změna však není záměrná, není přímočaře podmíněna vůlí, ale závisí na biochemických procesech v mozku. Jinými slovy - zvíře si uloží do paměti vzpomínku na situaci, která v něm vzbudila strach. Když taková situace nastane příště, vzpomínku si vybaví, přetvoří ji podle nového obdobného zážitku, a znovu uloží. Nově ukládané informace při tom více či méně "přemažou" původní vzpomínku. Přestože toto poznání vychází z pokusů na zvířatech, výzkumníci soudí, že podobně jsou ovlivňovány i vzpomínky lidské.

Falešné vzpomínky

"Je to první dobré neurologické vysvětlení toho, jak je paměť aktualizována," zhodnotil výzkum Daniel Schacter z Harvardovy univerzity pro list New York Times. "Je opravdu mylné domnívat se, že když si jednou vytvoříte vzpomínku, zůstává navždy nezměněná," dodal. Proč se tak děje? V evolučním vývoji zřejmě vyhrála strategie, která nejenom umožňuje uchovávat vzpomínky, díky nimž se živočich může příště chovat poučeněji, ale současně také dovoluje, aby byly vzpomínky otevřeny novým, potřebnějším informacím. "Takto půjde lépe porozumět tomu, jak se do lidské mysli dostávají falešné vzpomínky, které neodpovídají skutečnosti, ale odrážejí to, čemu lidé chtějí věřit," soudí o výsledcích výzkumu Elizabeth Loftusová z Washingtonské univerzity v Seattlu. Když si člověk na něco vzpomene, je pak vyvolaná vzpomínka otevřena pro revizi a mohou se do ní vetkat správné, stejně jako špatné informace a hodnocení. Jakmile se to stane, člověk už pak neví, co původně byla pravda a co ne.

Manipulace s pamětí

Nader a Shafe předpokládají, že díky jejich výzkumu by mohlo být časem možné vymazávat traumatické vzpomínky. Jak by to vypadalo? Lékaři by měli pacienta, jemuž vzpomínka na nepříjemný zážitek v minulosti narušuje duševní zdraví. Přiměli by jej, aby si na nepříjemný zážitek naposledy vzpomněl, a poté by mu podali lék, který v mozku zabraňuje vytváření bílkovin řídících nové uložení vzpomínky. Nepříjemný zážitek by byl pryč - do paměti by se už znovu neuložil. Oba výzkumníci však zdůrazňují, že jejich závěry jsou teprve prvním krokem k poznání biochemických reakcí, které ovlivňují, jak mozek upevňuje i mění vzpomínky. Okamžitě se však ozvali i kritici. "Představa, že budeme lidem vymazávat traumatické vzpomínky, je děsivá," napsala listu New York Times vědecká pracovnice Marylene Cloitreová. "Bylo by snad pro nás lepší, kdyby například lidé, kteří přežili nacistický holocaust, zapomněli, co se stalo? Byli bychom jako kultura odsouzeni k tomu, abychom bez poučení opakovali naše méně žádoucí chování? To by přece byla nekonečná noční můra!"


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký pěšák střílí po nepříteli v afghánské provincii Kunar (srpen 2011)
CIA pošle do Afghánistánu tajná komanda, budou lovit talibance

Americká ústřední zpravodajská služba (CIA) rozšiřuje své tajné operace v Afghánistánu. Do země posílá malé, specializované týmy, které mají spolu s...  celý článek

Britská premiérka Theresa Mayová (28. června 2017)
Sklíčená Mayová prosila Junckera o pomoc s brexitem, píše německý list

Sklíčená britská premiérka Theresa Mayová prosila předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera o ulehčení odchodu Británie z EU, napsal německý deník...  celý článek

Policie stále pátrá po jednom ze strůjců pařížských útoků Salahu Abdeslamovi.
Pařížského atentátníka Abdeslama bude každý den k soudu převážet vrtulník

Salaha Abdeslama, jediného žijícího podezřelého z podílu na tragických teroristických útocích v Paříži z listopadu 2015, budou denně převážet vrtulníkem k...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.