Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proč se husitů dneska tak štítíme? Vždyť k tomu nejsou k pádné důvody!

  8:47aktualizováno  8:47
Esej „odpíchlý“ od nedávno vydaných tří titulů, které spojuje téma husitství a historika Petra Čorneje, napsal pro „papírovou“ Kavárnu MF DNES editor komentátorského oddělení tohoto deníku Rostislav Matulík. V následujících odstavcích najdete autorovu krátkou úvahu, která v deníku své místo již nenašla a v níž se autor letmo ptá, proč asi česká společnost cítí k husitům takovou odtažitost.

Z obalu knihy Petra Čorneje Světla a stíny husitství | foto: NLN

Postoj většinové české společnosti k husitství dnes velmi výstižně symbolizuje výrok prince Karla Schwarzenberga, který v roce 1889 odmítl plán umístit na budovu Národního muzea bustu mistra Jana Husa s tím, že jeho následovníci byli „bandou lupičů a žhářů“. Dnes s ním překvapivě souhlasí většina Čechů, kterým vztah k jediné opravdu heroické fázi českých dějin zásadně komplikují některé překážky.

Jednak jsou to celá desetiletí komunistické propagandy, která z husitství vytěžila „bojové tradice“, odřízla jej od jeho vlastních duchovních i myšlenkových kořenů, udělala z husitů proletáře usilující o lepší zítřky a tento stav zakonzervovala nešťastnou filmovou trilogií Otakara Vávry. Husité coby předchůdci revolučního hnutí v ní byli prezentováni bezmála jako ateisté, blábolící cosi o „pravdě“ – ostatně režisér Vávra dokázal o necelých třicet let později udělat na objednávku „nevěřícího kněze“ i z Komenského. Navíc filmovými scénami připomínajícími spíše splašený První máj lidem vtloukl do hlav dojem, že husitství bylo záležitostí luzy, nikoli také krále a velké části šlechty.

Knihy doličné

Tituly, na základě kterých Rostislav Matulík napsal svůj esej

Petr Čornej: 30. 7. 1419
První pražská defenestrace – Krvavá neděle uprostřed léta
Havran, Praha, 2010, 200 stran, doporučená cena 198 korun.

Petr Čornej: Světla a stíny husitství
(Události – osobnosti – texty – tradice). Výbor z úvah a studií
Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2011, 482 stran, doporučená cena 399 korun.

Robert Novotný, Petr Šámal (editoři): Zrození mýtu
Dva životy husitské epochy
Vydal Ladislav Horáček – Paseka, Praha a Litomyšl 2011, 504 stran, doporučená cena 490 korun.

Další, i když subtilnější překážkou, je jistá odtažitost subkultury Církve československé husitské. Tím se samozřejmě nechceme dotknout řady kvalitních až výjimečných osobností této církve – chceme říci pouze to, že černý talár s rudým kalichem dnes oblékají faráři a farářky ve funkcionalistických kostelích, vybavených kolumbárii, rozptylovými loučkami a připomínajících spíše požární zbrojnice nebo zednářské lóže. Celá tato dnes již zestárlá a unavená modernizující tradice naneštěstí také přispívá svým dílkem k nesrozumitelnosti husitství.

Další segment společnosti – řekněme liberálně a levicově smýšlející mládež – má zase problém s tím, že k husitství nalezly svérázně kýčovitou interpretační cestu skinheadské kapely Patria a Orlík, metalový Arakain, „křižák“ Daniel Landa, a další heavymetalové a powertrashmetalové skupiny. Těžko se pak vysvětluje, že se četbou Aloise Jiráska nebo Petra Čorneje člověk nehodlá kvalifikovat mezi „nácky“.

Obal knihy Petra Čorneje 30. 7. 1419 - První pražská defenestrace

Obal knihy Petra Čorneje 30. 7. 1419 - První pražská defenestrace

A problémem je i s tou četbou. Zatímco špičkových historických knih je u nás dost (stačí připomenout monumentální syntetickou Husitskou revoluci Františka Šmahela z roku 1993), u beletristů je tomu jinak. S výjimkou polského spisovatele fantasy knih Andrzeje Sapkowského (1948) se od časů originálně, byť již zastarale fabulujícího Václava Erbena (1930-2003) nenašel domácí autor, který by se nebál vtáhnout husity do děje a přiblížit je tomu zbytku mladších ročníků, který ještě nezapomněl číst. Potenciál zde přitom je – příběh vojevůdce, který rozhýbal v boji proti přesile „mobilní hrady“, waggenburgy, jak se vozovým hradbám říká v Německu, by mohl mít dokonce fantasy potenciál a zaujmout. Leč nezajímá.

Ach, vy husité 21. století - Obyvatele Trokavce přijeli v jejich boji proti

Ach, vy husité 21. století - Obyvatele Trokavce přijeli v jejich boji proti americkému radaru podpořit názoroví přízněnci v husitských krojích (17. března 2007)

A máme-li porozumět důvodům, pro které Češi husitství odmítají, musíme nalézt odpověď ještě na poslední otázku. Jak je možné, že zatímco trauma roků 1938 a 1968 dodnes vzbuzuje nekonečné spory o to, zda jsme se raději neměli bránit přesile, v jediném případě, kdy k tomu opravdu došlo, navíc s šokujícím vítězným výsledkem, se stavíme jednoznačně na stranu bezohledné invazní armády?

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.