Proč se bát úředníka Srby

  • 18
Na ministerstvo zahraničí přišel s Janem Kavanem řídit akci Čisté ruce. Po dvou a půl letech musel z Černínského paláce odejít. S rukama značně umazanýma. Karel Srba. O místo přišel kvůli aféře s nevýhodným pronájmem Českého domu v Moskvě. Přesto ho ministr Kavan vyprovázel se slovy: "Pan Srba rezignuje proto, že způsobil svému ministrovi problém, nikoli proto, že by porušil zákon. Zvedl laťku pro státní úředníky nezvykle vysoko."

Karla Srby, agenta vojenské rozvědky, se řada lidí bojí. Je zapleten do případů spojených s vydíráním, zastrašováním a zavánějících korupcí.

Takový člověk byl ještě donedávna generálním sekretářem, tedy pravou rukou ministra zahraničí. A svůj vliv ještě zdaleka neztratil.

Proč má Karel Srba tak špatnou pověst a lidé z něho mají strach, dokumentuje následující příběh.

Příběh první: rodinný dům
Karel Srba si před několika lety nechal od firmy B+M postavit rodinný domek v Černém Volu na okraji Prahy. Firma tvrdí, že jí Srba dluží ještě 700 tisíc, a loni je začala vymáhat u soudu. (Stejně tak firma žádá doplatek za dům od Srbova známého Jiřího Pubrdleho, ředitele Thomayerovy nemocnice, o němž ještě bude řeč.)

V den, kdy měl spolumajitel firmy Josef Moravec vypovídat u soudu proti Srbovi, na chodbě soudní budovy absolvoval rozhovor s neznámým mužem. Ten mu podle Moravce řekl: "Můj klient si nepřeje, abyste u toho soudu svědčil. Proto vám nabízím, abyste šel s námi na oběd. Uvidíte, že se vám to vyplatí."

Moravec tvrdí, že dostal nabídku: nebude svědčit a jeho firma za to získá zakázku za sto milionů korun. "Na ministerstvu zdravotnictví se uvolnily tři miliardy korun a můj klient je schopen vám solidní zakázky zprostředkovat," říkal podle Moravce ten muž. Podnikatel tvrdí, že tuto nabídku odmítl.

"Ten člověk mi na to řekl: Uvědomujete si, v jaké jste situaci? Představte si, že za několik dnů pojedete do práce a nabourá do vás kamion nebo potká vaši ženu nebo děti nějaké jiné neštěstí. V tomhle státě se může stát cokoli."

Moravec nakonec u soudu svědčil. O měsíc později mu kdosi "doručil" do domku dva granáty se slzným plynem. "Při sepisování protokolu s policií zazvonil telefon a někdo nám sdělil, že příště už to budou pravé granáty," dodal Moravec.

Celý příběh podnikatel vylíčil na policii. Ta rozjela vyšetřování po dvou liniích - pro podezření ze zneužití pravomoci (kvůli nabídce na získání státních zakázek) a pro podezření z vydírání (kvůli výhrůžkám a útoku).

Vyšetřovatel Ladislav Županič případ odložil, aniž byl kdokoli obviněn. "Ohledně těch zakázek to bylo v rovině tvrzení proti tvrzení, pan Srba jakoukoli roli popřel. Z ministerstva zdravotnictví mi navíc přišlo stanovisko, že Srba nijak nemohl ovlivňovat výběrová řízení, protože tam v minulosti pracoval na finančním odboru, a ne na investičním," vysvětluje Županič.

A co se týče vyhrožování, pachatel zůstal neznámý. Ladislav Županič už u policie není. Dnes pracuje na ministerstvu zahraničí. "Ale ne, Srba mě sem opravdu nepřivedl. Mám tu jednoho kamaráda, ale Srba to fakt není," říká Županič, který pracuje v odboru zvláštních úkolů.

Start z Domu techniky
Polistopadová kariéra jedenatřicetiletého strojního inženýra Karla Srby začala v Domě techniky, kde pracoval jako ekonomický ředitel. "Právě v této funkci jsem se s ním seznámil," říká dnešní ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík, který měl na Srbově vzestupu výrazný podíl.

V říjnu 1990 spolu připravovali manažerský kongres, spolupráce se osvědčila a Kasík Karla Srbu zlákal ke společnému podnikání. Ještě s dalšími čtyřmi lidmi založili firmu Autoglob a prodávali vozy Hyundai.

Podnikání skončilo neslavně, společnost měla milionové dluhy a v lednu 1994 z ní oba odešli. "Vždycky se snažil proniknout výš. Pohyboval se ve vyšších sférách, měl určité konexe. Karel je velice vstřícný a hodně podnikavý," popisuje Srbův vzestup jeden z jeho bývalých podřízených v Autoglobu.

Kasík se Srbou společně působili i ve firmě Radio Alfa, která byla jistou dobu servisní organizací stejnojmenné stanice. Tam se setkali s lidmi z tehdejšího vedení televize Nova, s níž rádio spolupracovalo.

Nespolupracuješ? Půjdeš
V roce 1995 Srba své podnikatelské aktivity přerušil a poprvé zamířil do státní správy, na ministerstvo zdravotnictví. Bylo to za éry ministra Luďka Rubáše. Ten se však k Srbovi dnes nehlásí.

"Vím, že tam pracoval, ale jak se tam dostal, to netuším," tvrdí. Kdo Srbu na ministerstvo přivedl, není jasné. Jisté však je, kdo jej z ministerstva vyprovodil: Rubášův nástupce Jan Stráský v roce 1997.

"To, co dělal, se mi nezdálo příliš čisté. Prostě jsem se ho zbavil," říká Stráský a víc se o tom odmítá bavit. Stejně tak tehdejší náměstek Jiří Čihař, pod kterého Srba jako ředitel finančního odboru patřil: "Důvod, proč odešel, nelze zveřejnit, ale on ho tehdy velmi dobře chápal."

Podle zjištění MF DNES bylo důvodem Srbovy výpovědi to, že bez výběrového řízení zadal firmě Euro Contact zakázku za půl milionu korun na kontroly ve velkých nemocnicích. Firma přitom k takovým kontrolám neměla licenci. To bylo ještě v době ministra Luďka Rubáše, který se dostal do velkého sporu s řediteli nemocnic.

"Vzpomínám si, jak mi tehdy Rubáš říkal, že mě stejně odvolá, že si na mě něco najde," říká tehdejší ředitelka vinohradské nemocnice Zuzana Roithová. "Pak k nám do nemocnice přišli tihle lidé na kontrolu."

Závěry firmy Euro Contact, na nichž se podílel právě již zmiňovaný Jiří Pubrdle, byly jednoznačné: Roithová špatně hospodaří, účetnictví vykazuje velké nedostatky, doporučujeme změnit management. Roithovou tehdy zachránila výměna ministra. O kontroly nemocnic se začal zajímat i Nejvyšší kontrolní úřad.

"Kontroly byly nekompetentní, neodborné, výsledky jsou nepoužitelné," uvedli kontroloři ve své zprávě. Zpochybnili i to, že prověrku zajišťovala externí firma za půl milionu korun (bez konkursu). Ironií osudu se kontrolní zpráva dostala na ministerstvo v době, kdy tam nastoupila Zuzana Roithová.

"Zjišťovala jsem, co se stalo s dokumentací k zakázce pro firmu Euro Contact, a ukázalo se, že byla skartována," říká Roithová. Na to, kdo skartaci nařídil, podle ní existoval jasný zápis: Karel Srba. "Nenašlo se už vůbec nic, ani smlouva s firmou Euro Contact."

Neodolatelné vábení zdravotnických center
V roce 1997 si dal Karel Srba od státní správy roční pauzu. Během té doby byl, jak napsal ve svém životopisu, živnostníkem. Ve skutečnosti to znamenalo, že byl jednatelem firmy ABRS, která se zabývala poradenskou činností.

Od ministerstva zdravotnictví se však zcela neodpoutal. Takzvaná zdravotnická centra, neboli několik lékařů a sester působících v zahraničí při zastupitelských úřadech, si Srba "ohlídal" i po odchodu z ministerstva.

Protokol o ministerské kontrole ve zdravotnických centrech, která proběhla před dvěma lety, zpětně odhalil tyto skutečnosti: v době, kdy Srba vedl finanční odbor ministerstva, pracovala centra nehospodárně, například zbytečně utrácela za nákup nepotřebného materiálu.

"Je zarážející, že nejen auditorská firma, ale ani pracovníci finančního odboru ministerstva neshledali v hospodaření zdravotnického centra žádné závady," uvádí se v kontrolní zprávě ministerstva zdravotnictví. Oním kritizovaným auditorem byla opětovně firma Euro Contact.

Srba navíc po odchodu z ministerstva zdravotnickým centrům za úplatu poskytoval "právnické služby", které přitom podle ministerské kontroly měli dělat vlastní zaměstnanci resortu.

Srba u Kavana
Koncem roku 1998 si Srbu "vytáhl" Jan Kavan na ministerstvo zahraničí. Ukázalo se, že zájem o zdravotnická centra Srbu neopustil. Loni v červenci se mu podařilo navzdory názoru ministerstva financí přetáhnout centra do působnosti ministerstva zahraničí, a stal se tak opět jejich šéfem.

Jde o organizaci, která ročně od státu dostává 26 milionů korun, a Kavanův úřad přitom nedokáže její smysluplnost plně obhájit. "Měli bychom jim dát šanci, zda se naplní všechna naše očekávání, která na toto centrum klademe," řekl bez bližšího upřesnění mluvčí Aleš Pospíšil v televizi Nova.

Jediný výraznější "počin" zdravotnických center, který přišel rozpočet na 15 milionů korun, spočívá v zavedení informačního systému včetně internetové stránky nabízející lidem v zahraničí primitivní rady typu: Jak se bránit znásilnění.

Srbovo poslání: Čisté ruce
Srbův hlavní úkol na Kavanově úřadu však byl jiný: řídit na ministerstvu volební tahák sociální demokracie - akci Čisté ruce. Z Kavanova pověření ze 7. prosince 1998 směl Srba kontrolovat práci všech lidí na ministerstvu a ti byli povinni s ním ve všem spolupracovat, například vydávat mu požadovanou dokumentaci.

Jestli tedy byl na ministerstvu člověk, který - s nadsázkou - věděl všechno, byl to Karel Srba. Ministr mu zřejmě absolutně věřil, přestože musel vědět o Srbově nedobrovolném odchodu z ministerstva zdravotnictví.

Na podzim 1999 vypukla první vážná aféra spojená se Srbovým působením v Černínském paláci. Odvolaný ředitel štiřínského zámku Václav Hrubý veřejně oznámil: "Chtěli po mě vyrobit kompromitující dokumenty, že exministr Josef Zieleniec na zámku uplácel novináře." Bylo to v době, kdy Kavan hledal důkazy pro premiérovo prohlášení, že Zieleniec je lump.

"Srba bojuje o život"
Dokumenty proti Zieleniecovi požadoval od Hrubého premiérův poradce Jaroslav Novotný. Na jedné z nahrávek rozhovorů, které Hrubý pořídil, Novotný říká: "Ten Srba vlastně bojuje o svůj život, protože Kavan chce po něm, aby on mu sehnal ty důkazy... Pokud jde o ten problém, toho Zieleniece, tak jste mu nepomohl, a Kavan mu přímo nařídil, aby vás z tý funkce odvolal."

Telefonátům podle Hrubého předcházel jeho rozhovor s Miroslavem Šloufem, který přijel v doprovodu Novotného na Štiřín.

"Postěžoval jsem si, že Srba po mně chce důkazy proti Zieleniecovi. Šlouf na to řekl, že Srba je jeho dobrý známý, že ho dostal na ministerstvo zahraničí a že prý zařídí, aby takovéhle hry na Štiřínu nehrál.

Řekl mi, abych časem zavolal Novotnému a zeptal se, jak to dopadlo. No, a to jsou už pak ty osudné nahrávky," říká Hrubý, který "dobře míněné rady" Novotného nebral vážně a pletichařit proti Zieleniecovi odmítl. A tak se na Štiřín vrhla účetní znalkyně Helena Průchová.

Na zámku se zopakoval stejný scénář jako kdysi při kontrole u Zuzany Roithové - kontrola Průchové byla podle následné kontroly NKÚ nezákonná a ministerstvo za ni zbytečně vyhodilo desetitisíce.

"Poslal mě tam pan Srba. Asi se o mně někde dozvěděl," uvedla Průchová, která nikdy před tím ani po tom žádné kontroly na ministerstvech nedělala. Před listopadem 1989 působila na OV KSČ a potvrdila, že v osmdesátých letech několikrát jednala s tehdejším šéfem českého SSM Šloufem.

Na základě výsledků kontroly od Heleny Průchové Srba vzpurného šéfa zámku okamžitě odvolal. Pro Václava Hrubého ovšem příběh dodnes neskončil.

"Od té doby mě oslovily postupně čtyři osoby. Vyzvaly mě k tajné schůzce a pokaždé mi řekly, že mi doporučují, abych se tímto případem nezabýval. Že jsem oběť vysoké hry a že pan Srba pro mě může být velice nebezpečný. Pokaždé zdůraznily, že je agentem vojenské rozvědky," uvedl Hrubý, který si detaily své kauzy dosud nechával pro sebe.

Odešel, ale vliv mu zůstal
Kauzu Štiřín odehrál Karel Srba poměrně lehce do autu, když se Kavan spokojil s jeho vysvětlením: "Novotného neznám a nemám s tím nic společného." Další větší případ už mu však přerostl přes hlavu a skončil odchodem z Černínského paláce. Byl to nevýhodný pronájem Českého domu v Moskvě, který Srba kompletně připravoval a dával ministrovi lživé informace.

Poté, co na případ upozornila MF DNES, ministr Kavan jej několik týdnů zlehčoval. Pak byl nucen přiznat první chyby a Srba rezignoval. Tehdy ještě s fanfárami a poděkováním za vysoce nastavenou laťku. Ve finále, kdy interní inspekce označila Srbu za jediného viníka pochybné smlouvy a policie stále vyšetřuje, už Kavan morální profil svého podřízeného hodnotit odmítl.

Karel Srba ovšem z ministerstva neodešel s ostudou: ještě před odchodem si stačil ohlídat, aby se jeho nástupcem stal bez výběrového řízení jeho známý Pavel Jaroš a funkci vlivného šéfa finančního odboru obsadil další "kamarád", Aleš Šatánek. Tento text je součástí připravované knihy o zákulisí novinářské práce a velkých kauzách posledních let.
Podrobnosti najdete na www.idnes.cz/zakulisi

ŠPINAVÉ RUCE KARLA SRBY

1. Odstranění šéfa zámku Štiřín. Václav Hrubý odmítl vyrobit důkazy, že exministr Zieleniec u něho uplácet novináře. Srba na Štiřín poslal najatou kontrolorku a Hrubého jako jeho přímý nadřízený odvolal.
2. Účelová kontrola vzdorující ředitelky. Zuzana Roithová, šéfka vinohradské nemocnice, se před lety dostala do konfliktu s ministrem zdravotnictví Luďkem Rubášem. Srba, tehdy ředitel finančního oddělení ministerstva zdravotnictví najal spřízněnou kontrolorskou firmu a ta doporučila Roithovou odvolat.
3. Platba za dům zakázkou? Majitelé firmy, která Srbovi postavila dům, se s ním soudí o doplacení 700 tisíc korun. Tvrdí, že dostali nabídku, aby na spor o tuto sumu zapomněli výměnou za přidělení státní zakázky. Policie podezření z korupce nepotvrdila, vyšetřovatel případu odešel pracovat na ministerstvo zahraničí.
4. Nevýhodný pronájem v Moskvě. V rozporu se všemi úředními postupy připravil společně s majitelem soukromé firmy pronájem bytového a hotelového komplexu Český dům. Nájemné, které má stát dostávat, je zhruba polovinou sumy, kterou lze na Českém domě vydělat.
5. Převod lukrativních zdravotnických center. Před rokem si převedl skupinu deseti lékařů v zahraniční (takzvaná zdravotnická centra) z ministerstva zdravotnictví do Kavanova resortu. Centra dostávají ročně od státu 26 milionů korun. Loni například zaplatili jedné firmě patnáct milionů za přípravu informačního systému včetně zbytečné webové stránky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video