Tehdy prezidentu Václavu Klausovi vyprší mandát a nebude tak moci využívat "hradní PR" čili odborníky pro styk s veřejností. To ho prý zvýhodňuje vůči jiným kandidátům.
Větší nesmysl si nelze představit. I kdyby řekli, že v nevlídném únoru se nechce parlamentu vstávat ještě za tmy, zatímco termín slunnějšího předjaří by spojil s oslavou vzkříšení Mezinárodního dne žen, znělo by to snad logičtěji. Ale tohle?
Jaképak fér nefér, zakuklení strašpytlové se zkrátka bojí, že jejich koně neuspějí, a už předem jim opatřují alibi. Podobně se chová závodník, který si před startem ováže zdravé koleno, aby měl pro případ porážky pohotově výmluvu. Což provedl zákeřný hoch v jedné foglarovce a sám pan spisovatel, autorita na otázky cti, prohlásil jeho chování za nečestné a nesportovní.
Navíc zní směšně, že bez pomoci PR by národ netušil, kdo sedí na Hradě. Klaus se umí prosadit sám ažaž, a pokud totéž nedovedou jeho soupeři, měli by se ze startovní listiny sami vyškrtnout.
Nebo snad někdo touží po prezidentovi, který zakřiknutě vysedává za pecí a potřebuje celou armádu poradců, aby si ho lidé všimli?
Političtí greenhorns
Kdyby se pán Hradu volil všelidovým hlasováním z desítek více či méně neznámých jmen, stál by vliv PR za úvahu; přinejmenším by v očích veřejnosti musel odlišit Václava Nováka ze Lhoty od Josefa Nováčka ze Lhotky.
Ale poslanci a senátoři snad probůh vědí, kdo a co jsou zač nepočetní kandidáti, ze kterých vybírají. A pokud to netuší a volí toho, komu šikovnější PR dodal hezčí fotografie a životopis v úhlednějších deskách, jsme na tom hodně uboze.
Nejsmutnější na celé téhleté strkanici však je, že zmizel institut zvaný chlap: bájná osobnost, která kráčí i proti přesile s velkomyslným úsměvem, nezkoumá výhody soupeřů, nežaluje u rozhodčích, nefňuká kvůli těsným botám, protivětru a všeobecnému spiknutí.
Možná by si Paroubkové a Rathové měli znovu přečíst Vinnetoua. Jmenovitě tu pasáž, ve které náčelník Apačů Inču-čuna dá v souboji na život a na smrt Old Shatterhandovi časový náskok – pravda, v děravé kánoi.
Ale majitel smrtící pěsti nekvičí, že to není fér; skočí do vody a vyhraje. Kánoe Klausových soupeřů mají dna v pořádku, ale nezáleží na PR, nýbrž na tom, jestli v nich budou sedět stateční náčelníci, nebo nějací političtí greenhorni.
