Zeptal se mě: "Proč Česká republika nechce peníze ze strukturálních fondů, které v minulosti pomohly například Irsku v jeho hospodářském vzestupu?"
Prezident Václav Klaus totiž ve zmíněném rozhovoru reaguje na nejnovější událost z EU, kdy se členské státy zatím nedokázaly dohodnout na podobě tzv. Finanční perspektivy na období 2007 až 2013.
Česká hlava státu navrhuje zapomenout na všechny "dotace a nedotace", kdy "nula od nuly pojde".
Jako poslanec Evropského parlamentu, který (oproti zástupcům z ODS) hlasoval pro europarlamentní návrh budoucího evropského rozpočtu, nemohu samozřejmě nechat toto vyjádření bez odezvy.
Klausovy "dotace a nedotace" znamenají totiž pro Českou republiku miliardy korun ročně na výstavbu dopravní infrastruktury, na podporu podnikání a tím na vznik nových pracovních míst, na rozvoj lidských zdrojů či na investice do životního prostředí.
Smyslem strukturální politiky a tzv. politiky soudržnosti EU je to, že jsou bohatší státy a regiony solidární s těmi chudšími, které tak mají díky zmíněné podpoře šanci se v životní úrovni rychleji dotáhnout na ty bohatší.
K radosti nad nedohodou na podobě finanční perspektivy není vůbec žádný důvod. Podle informací českého ministerstva financí totiž mělo (podle původního návrhu Evropské komise) od roku 2007 přitékat do České republiky každoročně 80 až 90 miliard korun!
Prosím tedy, ať všichni dobře přemýšlíme o tom, jaká varianta vývoje se pro české obce a kraje skutečně skrývá za podobnými vyjádřeními Václava Klause.