Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proč mi byla vzorem, vysvětluje o zesnulé Margaret Thatcherové Julija Tymošenková

  8:43aktualizováno  8:43
Věznice je vždy místem zármutku. Dozvědět se o smrti Margaret Thatcherové právě v tomto místě snad ale bylo chmurně příhodné, protože se mi díky tomu vybavila uvězněná společnost mého mládí, pro jejíž osvobození Thatcherová tolik udělala.

Portrét Margaret Thatcherové u kondolenční knihy v Granthamu | foto: Reuters

Pro mnohé z nás, kteří jsme vyrůstali v Sovětském svazu a jeho satelitech ve východní Evropě, byla Margaret Thatcherová vždy hrdinkou. Nejenže se v Británii a na Západě brala za věc svobody, zejména té ekonomické, ale tím, že Michaila Gorbačova označila za muže, „s nímž bychom mohli dělat obchody“ (v době, kdy téměř všichni demokratičtí vůdci byli vůči jeho politikám perestrojky a glasnosti hluboce podezřívaví), se stala zásadním katalyzátorem odemykání gulagů našich společností.

Pro každého v bývalém komunistickém světě, kdo se z trosek totality snažil budovat svobodnou společnost, se „Železná lady“ stala sekulární ikonou. Její odvaha a neústupnost – to, že nemínila dělat „otočky“ – nám přinášely živý příklad působení lídra, jemuž se v okamžicích politického ohrožení nepodlamují kolena. Já jsem od ní rozhodně čerpala inspiraci co do věrnosti vlastním zásadám a naprosté odhodlanosti bojovat – a znovu bojovat, jde-li o spravedlivou věc.

Zpráva o smrti Margaret Thatcherové na titulních stranách britských listů (9....

Zpráva o smrti Margaret Thatcherové na titulních stranách britských listů (9. dubna 2013)

Měla jsem to štěstí

Jednou z opravdových radostí mého života v politice byla před několika lety příležitost v klidu v Londýně s Thatcherovou poobědvat a vyjádřit jí svou vděčnost za to, že rozpoznala naši naději na svobodu a ujala se diplomatické iniciativy usilující o její zhmotnění. Když jsem vykonávala funkci premiérky, měla jsem na paměti její slova: „Nejsem konsenzuální politik, jsem politik přesvědčení.“ Její nekompromisní smysl pro skutečnou povinnost politika mi v politickém zápolení byla vždy útěchou, jelikož naší povinností jako lídrů není udržet úřad, ale využít svou moc ke zlepšení života lidí a rozšíření prostoru jejich svobody.

Když Thatcherová prvně vyjádřila důvěru v potenciál Gorbačovových prodemokratických reforem, byla jsem čerstvou čtyřiadvacetiletou absolventkou univerzity, která začínala kariéru. Byla mizivá naděje, že můj život bude lepší než život mé matky, a což mne skličovalo ještě víc, ještě menší byla naděje, že bych dokázala přichystat lepší život pro svou malou dceru.

Ani tady nikdo nepláče. Hornická hospoda poblíž severoanglického Barnsley, kde...

Ani tady nikdo nepláče. Hornická hospoda poblíž severoanglického Barnsley, kde se za vlády Thatcherové zavřela řada dolů. (9. dubna 2013)

V severoirském Londonderry za Thatcherovou mnoho lidí netruchlí (9. dubna 2013)

V severoirském Londonderry za Thatcherovou mnoho lidí netruchlí (9. dubna 2013)

Sepjetí Thatcherové s tématem svobody mě uchvacovalo. Velká disidentka Naděžda Mandelštamová nám prorokovala budoucnost, v níž lze jen „doufat všemu navzdory“; a přece tu byla vůdkyně, která nám nepředvídala budoucnost podlosti a morálních kompromisů, nýbrž svobody a příležitosti. Dodnes údivem kroutím hlavou nad tím, že se dokázala upnout k opuštěné naději na osvobození, když si ho nikdo jiný – dokonce ani Gorbačov – nedokázal ani představit.

Byla mi inspirací

Ale ovšemže, Thatcherová svobodě rozuměla, protože ji měla v krvi. Nepochybně nebyla ochotná dělat otočky podle větru, ale ani přijímat rozkazy a spokojit se s vykolíkovaným životem, jejž pro ni její společnost chystala. V někdejší Británii, kde úděl člověka stále ještě zpravidla určovala společenská třída, si dcera hokynáře ze severu našla cestu na Oxford a zazářila jako studentka chemie.

Pak se opovážila vstoupit do výlučně mužského hájemství politiky. Když se stala první ženou zastávající post britské předsedkyně vlády, podnítila ctižádost bezpočtu mladých žen po celém světě (včetně mě). Díky jejímu příkladu jsme mohli povolit uzdu svým snům.

Adieu Železná lady. Písečná plastika na pláži v indickém Puri (9. dubna 2013)

Adieu Železná lady. Písečná plastika na pláži v indickém Puri (9. dubna 2013)

Thatcherová věděla, že jako žena vnesla do koridorů moci něco jedinečného. Při nástupu do úřadu v roce 1979 prohlásila: „Každá žena, která rozumí problémům chodu domácnosti, bude mít blíž k pochopení problémů chodu země.“ Toto spojení rodinných hodnot a fiskální poctivosti, založené na zdravém rozumu, se stalo příkladem pro všechny volené vůdce, kteří přišli po ní.

Ovšemže dobře chápu, že ekonomickou a sociální revolucí, jíž dala Thatcherová průchod, se v Británii leckdo cítil odsunut na okraj. Celá podstata thatcherismu, jak mu rozumím z povzdálí, však spočívala ve vytvoření podmínek, v nichž každý mohl pilně pracovat a splnit si své sny. Právě to chci já – a všichni ukrajinští demokraté – pro naši zemi: společnost příležitostí, která se řídí vládou práva, nemají ji pod palcem klany ani oligarchové a je součástí otevřené Evropy.

Lidé strávili chladnou noc před pohřbem Margaret Thatcherové (17. dubna 2013)

Lidé strávili chladnou noc před pohřbem Margaret Thatcherové (17. dubna 2013)

Výsledky hovoří samy za sebe. Než se Thatcherová ujala úřadu ministerské předsedkyně, Británie – sužovaná dusivou regulací, vysokou nezaměstnaností, neustálými stávkami a chronickými rozpočtovými schodky – byla všeobecně považována za „nemocného muže Evropy“. Když jedenáct let nato odstupovala (jako nejdéle sloužící premiér od doby, kdy v roce 1827 opustil úřad Lord Liverpool), patřila Británie k nejdynamičtějším ekonomikám Evropy – a světa. Díky tomu jsme dnes všichni thatcheristé.

Julija Tymošenková, dvojnásobná ministerská předsedkyně Ukrajiny, je od roku 2011 politickou vězeňkyní.

Copyright: Project Syndicate, 2013. Z angličtiny přeložil David Daduč. Titulek a mezititulky jsou redakční.







Pelikán v Rozstřelu: Varování před půjčkami jako u cigaret? Nejsem proti





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.