Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proč nechodíme k volbám? Účast ovlivňuje víra v Boha i velikost lístku

  2:01aktualizováno  2:01
Protože většina voličů pravděpodobně zůstane doma, o vedení radnic a jménech starostů rozhodnou aktivnější lidé. Co všechno má vliv na volební účast? A jak funguje stranická mobilizace?

Volební místnost na ZŠ Petra Strozziho v Praze. (10. října 2014) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Rozhodnutí, jestli jít volit zastupitele na radnici, mohl letos v mnoha městech hodně ovlivnit moment, kdy lidé doma vyndali z obálek volební lístek.
Extrémním případem je obří pražská plachta - osm stránek formátu A2 dohromady (60 x 42 cm), potištěných z obou stran.

Na tomto „ubruse“ je výběr rekordních 31 stran a hnutí, dohromady neuvěřitelných 1 847 lidí usilujících o 65 křesel na magistrátu. Je docela možné, že některé voliče odradí velikost, a tudíž komplikovanost volebního lístku.

Bereme-li volební účast coby jakési měřítko zdraví demokracie, pak ta česká marodí - účast totiž dlouhodobě klesá. Výrazně se to lokálně liší. Záleží na regionu a také na velikosti obce. Obecně platí, že čím menší vesnice, tím vyšší účast. Před čtyřmi roky přišlo ve vesnicích hlasovat 61 procent lidí. Lidé tam kandidáty dobře znají, existuje tak silnější pouto i následná kontrola radních.

Podívejte se, v čem vidí význam komunálních voleb prezident Miloš Zeman:

Čím víc obyvatel, tím méně voličů

S růstem počtu obyvatel pak ochota jít volit v komunálních volbách klesá, minule leckde až k třiceti procentům. Výjimkou z velkých měst je jen Praha, kde vyhecovaná kampaň s celostátně známými lídry i tématy spolehlivě zaručí nadprůměrnou účast.

Zajímavější je rozdělení Česka na oblasti, kde už roky můžeme pravidelně každé volby pozorovat různou míru důvěry v místní politiky, a tedy i ochotu jít volit.
Je to samozřejmě dáno hodně demografickými a socioekonomickými ukazateli, ale například i náboženstvím.

Říjnové volby ve fotografiích

Premiér Bohuslav Sobotka odpovídá na dotazy novinářů při příchodu do volebního...
Miroslav Kalousek ve volebním štábu TOP 09 v Praze. (11. října 2014)
Exprezident Václav Klaus volil tradičně v umělecké škole v pražských Kobylisích...
Volební místnost na Základní škole v Brdičkově ulici v Praze-Lužinách. (10....

Oblastí, kde lidé chodí nejvíc hlasovat, je tradičně „venkovská“ Vysočina, speciálně rekordní okres Žďár nad Sázavou.Tradičně vysoký zájem o komunální volby je ještě v okresech Domažlice, Blansko, Brno-venkov, Uherské Hradiště, Semily nebo Rychnov nad Kněžnou.

„Svou roli ve volební účasti zcela jistě hraje míra religiozity, která je právě na Vysočině a ve Zlínském kraji z celorepublikového hlediska vyšší, a to nejvíce právě na venkově. Tito voliči k volbám chodí a vytvářejí silnou pozici KDU-ČSL,“ říká politolog Pavel Šaradín.

Opačným extrémem je severozápad republiky. Jde o příhraniční pás Mostecko, Chomutovsko, Ústecko, Děčínsko a Sokolovsko. Podobná nouze o voliče je na severu Moravy, Ostravsku a Karvinsku. To vše samozřejmě má mimořádný dopad na volební výsledky a podobu nových radnic.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.