Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proč je Rusko tak proti ´deštníku´

  14:35aktualizováno  14:35
Jádrem sporu Ruska a Spojených států o takzvaný protiraketový štít je smlouva s názvem ABM. I když ji obě velmoci podepsaly, hádají se o její dodržování už téměř třicet let. Smlouva zakazuje budovat protiraketovou obranu. Vychází totiž z předpokladu, že když se nikdo nebude moci ochránit před jaderným útokem, nikdo atomové hlavice nepoužije.

Smlouva o nerozmisťování systémů protiraketové, tedy Anti Ballistic Missiles, byla podepsána v roce 1972. Spojené státy ji chtějí upravit, aby mohly vytvořit nový protiraketový systém, Rusko však jakoukoliv změnu odmítá. V budování štítu  totiž nemůžou Americe se svým rozvráceným hospodářstvím konkurovat.

Pokud by se Spojeným státům povedlo takový systém vytvořit, mohlo by Rusko celý svůj jaderný arzenál odepsat. Vojenské velmocenské postavení největší země světa by bylo v troskách.

Ruský prezident Vladimir Putin vrdí, že každý pokus o porušení této smlouvy povede ke zhroucení celého systému strategické stability. Jeho ministr obrany Sergej Ivanov loni v únoru, tehdy ještě jako tajemník vlivné Bezpečnostní rady Ruska, dokonce prohlásil, že Rusko odstoupí od odzbrojovacích smluv, pokud Spojené státy ABM poruší.

SSSR už neexistuje, takže ABM neplatí?
Někteří politici, například v lednu předseda zahraničního výboru amerického Senátu Jesse Helms, však tvrdí, že USA nejsou smlouvou o ABM vázáni od zániku jednoho z jejích signatářů - Sovětského svazu (SSSR).

V září 1997 ale Spojené státy, Rusko, Ukrajina, Bělorusko a Kazachstán podepsaly memorandum o právním nástupnictví této smlouvy.

K čemu ABM zavazuje
Smlouvu podespali 26. května 1972 americký prezident Richard Nixon a nejvyšší představitel Sovětského svazu Leonid Brežněv.

Ve smlouvě se obě strany zavázaly nepoužívat protiraketovou obranu ABM pro obranu své země, tedy ani nebudovat základny pro takovou obranu, a nevyužít systém pro obranu jakékoli jiné oblasti.

Výjimkou je jedna základna pro každou ze stran, která však smí mít kapacitu nejvýše 100 protiraket. Rusko (dříve SSSR) využívá obranný protiraketový systém pro Moskvu, USA se rozhodly pro Grand Forks v Severní Dakotě, v roce 1976 ale systém v tomto místě zrušily.

Dále se zakazuje vyvíjet, testovat a používat systémy ABM či jejich komponenty, ať už umístěné na zemi, na moři, ve vzduchu či ve vesmíru.

Strany se dále zavázaly, že nebudou vyvíjet, testovat ani používat odpalovací zařízení, které by bylo schopno odpálit současně více než jednu protiraketu. Odpalovací zařízení nesmí být modifikována. Smlouva dále zakazuje vyvíjení raket země-vzduch, které by byly možné použít proti mezikontinentálním balistických střelám či balistickým střelám odpalovaným z ponorek.

Žádná ze stran nesmí poskytnout jiným států systémy protiraketové obrany či jejich složky, ani je na jejich území rozmisťovat.

Od smlouvy, která není časově omezena, má strana právo odstoupit v případě, že jsou ohroženy její vyšší zájmy. Musí však druhou stranu o svém úmyslu informovat šest měsíců předem.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Španělé mají nového podezřelého z útoku, posílí bezpečnost v letoviscích

Řidič dodávky, který ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně zabil 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Podle zpravodajského serveru BBC News to...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.