Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proč je klonování obtížné

aktualizováno 
-
Jeden nový objev by mohl zásadně zahýbat výzkumem lidského stárnutí. V prestižním vědeckém časopisu Nature byla zveřejněna zpráva odborného týmu vedeného italskými vědci, která popisuje myši, u nichž došlo umělým vypnutím jednoho z jejich genů k výraznému prodloužení délky života. Tato geneticky upravená zvířata se dožívala v průměru 973 dní, o celých 212 dní déle než normální jedinci téhož laboratorního kmene.

Samozřejmě že nejlepším způsobem, jak zabránit vyhynutí zvířat, je uchovat v přírodě jejich životní podmínky. V tom však ochránci přírody často neuspějí. A tak například Čen Da-juan z čínské Akademie věd, který se zabývá pandou velkou, vidí v klonování jedinou naději, jak tyto roztomilé černo-bílé živočichy udržet na světě. A proto se také o klonování tohoto zvířete pokouší.

Stovky náročných pokusů

V praxi se však už ukázalo, že na jedno úspěšné klonování zvířat je třeba několik desítek, nebo dokonce stovek náročných pokusů, což vadí u laboratorních či hospodářských zvířat, a o to více u vzácných živočichů, kterých je pro pokusy nedostatek. Jak to, že pokusy o klonování tak často selhávají? Vysvětlení zřejmě našli vědci z Institutu Maxe Plancka pro molekulární genetiku v Berlíně. Sledovali totiž na laboratorních myších, co se děje s chromozomy při vývoji zárodku po oplodnění. Chromozomy jsou struktury v buněčném jádru, pozorovatelné mikroskopem, v nichž je uložena většina genů přenášejících dědičné informace. Berlínští vědci zbarvili chromozomy myších samečků světélkující modrou barvou, takže je mohli v mikroskopu odlišit od chromozomů ze samičího vajíčka.

Zmatený buněčný mechanismus

Berlínští výzkumníci vedení Thomasem Haafem zjistili, že v čerstvě počatém myším zárodku se chromozomy matky a otce nejdříve drží od sebe odděleně a začnou se spojovat až po nějakém čase, nejdříve při třetím dělení buněk v zárodku. Proč? Vědci už dříve věděli, že na rozdíl od genů v samičím vajíčku nejsou geny ve spermatu po nějakou dobu aktivní. Doba potřebná na spojení rodičovských chromozomů má zřejmě poskytnout těm otcovským čas na postupné oživení. Při obvyklé technice klonování se však do samičího vajíčka rovnou přenášejí z dárcovské buňky všechny chromozomy, k žádnému jejich spojování tedy v zárodku nedochází. To může zcela poplést buněčný mechanismus zárodku, který předpokládá, že najde dvě odlišné sady chromozomů. Nový zárodek je pak v této situaci obvykle zničen a klonování se nepodaří.

Vzorky v mrazničce

Pokud vědci dokážou vyvinout techniky, jimiž tyto problémy potlačí, určitě tím potěší zoology. Například Audubonův ústav v americkém New Orleansu a také zoologická zahrada v newyorském Bronxu uchovávají zmražené vzorky buněk ohrožených živočichů, které mohou být případně použity pro klonování. "Nemyslím, že by se to mohlo dařit dříve než za nějakých deset let, ale je to naše naděje," říká Betsy Dresserová z Audubonova ústavu. "Kdoví jestli nám divoká příroda v budoucnu zůstane."

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Základní škola Rudé armády v čínské provincii S'-čchuan (21. ledna 2015)
Čínští komunisté bojují o dětské duše, ideologická výchova přitvrzuje

Čínská komunistická strana ve snaze udržet si loajalitu nastupujících generací zásadním způsobem reformovala ideologickou výchovu na školách. Učitelé studentům...  celý článek

Andrej Babiš před diskusí TV Nova (19. října 2017)
Českým premiérem bude zřejmě populista, oligarcha a mogul, píší v Německu

V čele české vlády podle všeho po volbách stane muž s velkým egem, populista, oligarcha a mediální mogul Andrej Babiš, píší média v Německu. Šéfa hnutí ANO...  celý článek

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.