O Vánocích předpovídala francouzská meteorologická služba Météo France bouřlivé počasí, ale nic zvlášť mimořádného. Místo toho se den po této předpovědi přihnala nečekaně silná, ničivá vichřice. A další den ještě jedna. Snímek z družice Meteosat 7 ukazuje situaci, jaká byla 26. prosince v 9 hodin světového času (tedy v 10 hodin času středoevropského). Nad severovýchodní Francií je vidět výrazné víření oblačnosti. Čím výraznější je oblačný vír, tím vyšší je rychlost větru pod ním.
"Dvě takové smrště za sebou, to se může stát asi tak jednou za století," řekl k tomu poté novinářům Patrick Galois ze služby Météo France. Jak je možné, že meteorologové takovou výjimečnou situaci nepředvídali a nedokázali před ní varovat?
Jako výstřel z děla
Vichry zabily 26. a 27. prosince ve Francii sedm desítek lidí, strhaly domy a stromy, poškodily historické památky včetně Versailles a katedrály Notre-Dame. Napočítané škody dosahují 70 miliard franků. Menší spoušť způsobily tyto smrště i v dalších zemích západní Evropy. "Bouře přišla prudce jako výstřel z děla a postupovala rychle kupředu," shrnul Patrick Galois, proč francouzští meteorologové nestačili včas reagovat. Předpovědi počasí dnes závisí z velké míry na počítačových modelech. "Ty se sice stále vylepšují, ale pořád nejsou dostatečně přesné. Dění v atmosféře je natolik složité, že je zatím nejde přesně vypočítat," říká Jan Pavlík, meteorolog z Českého hydrometeorologického ústavu. A to platí o to více pro náhlé a extrémně rychlé změny, které pustušivou smršť ničící Francii vyvolaly. "Jak se zdá, francouzským meteorologům nejspíš pro danou situaci selhaly jejich předpovědní modely, které by před orkánem včas varovaly," říká Martin Setvák z Českého hydrometeorologického ústavu a vyhledává na obrazovce počítače družicové snímky. "Teprve kolem třetí hodiny světového času, neboli když byly ve Francii čtyři hodiny ráno, ukazují družicové snímky, že smršť začala vznikat. A už o tři hodiny později byla nad západní Francií," ukazuje na družicovém snímku na spirálu oblačnosti, která oku meteorologa prozrazuje, že pod ní musí být silné proudění větru.
Nebezpečné moře
Nejsilnější větry vznikají nad mořem. Vítr proudící nad mořskou hladinou brzdí jen malé tření. Nenarušují jej žádné stromy či hory. Proto největší větrné smrště, které zasahují Evropu, vznikají nad Atlantickým oceánem. Odtud se neobvyklou rychlostí přihnaly i prosincové ničivé smrště, které pak mohly francouzské meteorology zaskočit. Meteorologické údaje z Atlantiku dodává několik lodí, které měří sílu větru, teplotu, tlak vzduchu a další údaje. Oblast sledují také meteorologické satelity. Pro Evropu je nejvýznamnější družice Meteosat 7, která patří společenství evropských států. Umístěna je ve výšce téměř 36 000 kilometrů nad průsečíkem rovníku a nultého (greenwichského) poledníku. Každou půlhodinu shrne údaje a hlásí, jaká je nad oblastí oblačnost, rozložení teplot a vodní páry. Letos na podzim má být vypuštěna družice MSG, která bude údaje oznamovat každou čtvrthodinu. "Ta už bude například schopna i přesněji rozpoznat bouřkové mraky," uvádí Martin Setvák. Podstatné pro předpovídání počasí je, aby meteorologové dokázali z těchto údajů odhadnout další vývoj. Když družice ukazuje, že smršť už vypukla, může být pozdě.
Může za to oteplování planety?
Odborníci stále vedou debaty o tom, jestli má na vznik ničivých větrů vliv globální oteplování planety, způsobené zčásti přirozenými činiteli, například zvýšenou sluneční aktivitou, a zčásti lidskou činností, zejména spalováním ropy, uhlí a zemního plynu. Přestože většina vědců považuje globální oteplování za prokázané, jeho vliv na současné extrémní výkyvy počasí označují za nejistý. "Zvýšení teploty nemůže samo o sobě přímo způsobovat bouře, ale může mít vliv na jejich intenzitu," soudí Patrick Galois. "Jestliže se moře otepluje, může se to stát novým zdrojem energie, která zvyšuje sílu bouře."
Krytá Česká republika
Právě skutečnost, že nejsilnější větry vznikají nad mořem, je výhodou České republiky. Naše země leží v hornatém vnitrozemí, a než se sem větrná smršť od oceánu dostane, zbrzdí ji hory a další terénní překážky. Proto zde nejsou podmínky pro větrné smrště velkého rozsahu. "Ale i u nás můžete zažít silný vítr a silné nárazy větru, hlavně za bouřky," připomíná Daniela Řezáčová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. "Mohou napáchat velké škody, ale trvají jen krátce a projevují se pouze na omezené ploše."
- pátek 14. ledna 2000
