Historická věda zcela oprávněně nemá ráda spekulativní otázky typu "co by bylo, kdyby...". Může však dnešku i budoucnosti hodně prospět tím, když dokáže jasně vysvětlit, "proč se vlastně stalo to, co se stalo". Jedna ze základních otázek vývoje současné civilizace zní - proč obyvatelé Eurasie, a konkrétně zejména Evropané, dobyli svět?
Vyšší inteligence? Nesmysl!
Někteří historikové připouštějí, že se této otázce raději opatrně vyhýbají, aby snad nemuseli přijít s rasismem zavánějící odpovědí, že Evropané a Asiaté prostě byli inteligentnější a měli lepší pracovní morálku. "To je směšný nesmysl," tvrdí Jared Diamond, autor knihy Zbraně, mikrobi a ocel (Guns, Germs, and Steel), která v USA získala nesmírně prestižní Pulitzerovu cenu za literaturu faktu. Historikové často uvádějí, že Evropané měli při svých výbojích k dispozici střelné zbraně, představující nepřemožitelnou vojenskou sílu, a ocel, neboli znalost lepších technologií. Občas přidávají, že na straně Evropanů stály i choroboplodné zárodky, které ve svých odolných tělech mimoděk přinesli do nových končin, a způsobili tak epidemie mezi původním obyvatelstvem. U prvních dvou jmenovaných kategorií se může zdát, že by snad mohly být výsledkem vyšší inteligence a podnikavého ducha. "Ale kdepak," tvrdí Diamond. "Není to ničím jiným, než že Evropané a Asiaté měli štěstí a narodili se právě na svém kontinentě."
Sudba do kolébky
Podobné názory zastávají i jiní historikové. Jedenašedesátiletý Diamond je však shrnujícím způsobem vysvětluje. Je původním vzděláním biolog a třiatřicet let učí na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Jeho pohled na historii pragmaticky vychází z hodnocení biologických, ekologických a také zeměpisných faktů. Podle něj mohl právě a jenom eurasijský kontinent nabídnout nejlepší možnosti pro vznik a hlavně rozvoj civilizace. Například zemědělství, promyšlené pěstování užitečných plodin, bylo na zeměkouli vynalezeno téměř desetkrát na různých místech. A však právě oblast na Středním východě, od severního konce syrské pouště přes údolí Nilu po řeky Eufrat a Tigris, a dále pak Čína měly pro zemědělství nejlepší podmínky. Tamní rostliny se totiž daly lidskými silami pěstovat a šlechtit, lidé mohli ochočit i tamější zvířata a použít jejich síly pro svou potřebu. "Pokud byste byl australským domorodcem, který neměl v přírodě k dispozici šlechtitelné plodiny ani ochočitelná zvířata, nemohl byste se stát pastýřem nebo zemědělcem," říká Diamond. Klokan nemůže být využit pro práci. Ale ani třeba zebra se nedá ochočit. Zato koně či krávy ano. Diamond zdůrazňuje, že pouze čtrnáct savců na Zemi je dostatečně velkých, poddajných, použitelných pro tahání nákladů a schopných rozmnožit se v zajetí. T řináct z nich pochází z Eurasie. Pouze poslední je andská lama. V Eurasii se vyskytovaly i původní obiloviny. Právě zemědělství vytvořilo poptávku po rozvoji řemesel a díky určité nadprodukci potravin uživilo řemeslníky. Vyšší hustota obyvatelstva také umožnila vytvořit společenské struktury. V ětší dělba práce zrodila vládce plánující expanzi, ale i vědce, kteří ji nakonec vlastně umožnili.
Protažené kontinenty
Tady by se zdálo, že v Diamondově vysvětlení něco nesedí, protože zemědělství zřejmě nikdy nebylo vynalezeno v západní Evropě, ale přitom právě tento region pak ovládl největší kus světa. Tady však profesor přichází s důležitým zeměpisným argumentem. Eurasie je jediný kontinent, který je protažený od západu na východ. Ostatní kontinenty se táhnou od severu k jihu, tedy napříč podnebnými pásy. Při cestování ze severu na jih se mění délka dne i podnebí, a tedy také rostliny, jimž se tam daří. A však při cestování ve směru východ - západ se klimatické podmínky neliší tak radikálně. T ímto směrem je tedy šíření zemědělských poznatků a zkušeností mnohem snazší. Proto se pěstování pšenice a chov hovězího dobytka mohly ze Středního východu dobře rozšířit do celé Evropy. Naopak poznatky například amerických Indiánů zůstávaly ohraničeny jejich regionem. Domestikovaná lama nesešla z And. Slunečnice, pěstované v Severní Americe, se nerozšířily do Mexika. Krocani, chovaní v Mexiku, se nedostali do And. S chovem hospodářských zvířat podle profesora Diamonda souvisí i zajímavý lékařský argument. Množství choroboplodných zárodků se šíří přenášením přes hospodářská zvířata. Spalničky, tuberkulózu, neštovice, chřipku nebo černý kašel způsobují mikroorganismy příbuzné těm v hospodářských zvířatech. Evropané a Asiaté měli čas na to, aby vůči nim postupně získali jistou imunitu. Když je však nevědomky přinesli do jiných částí světa, vyvolali tím epidemie, které zdecimovaly původní obyvatelstvo.
Proč je svět na dnešním místě
Dobyvatelé pak přinesli do nových světů své plodiny, svá zvířata, své znalosti. Využili možností, které na daných místech v původních podmínkách nebylo možné využít. Diamond tak vysvětluje, jak se utvářela podoba dnešní civilizace. Ukazuje, jaká přímá návaznost je mezi vynálezem zemědělství před nějakými jedenácti tisíci lety ve vhodných ekologických podmínkách kdesi mezi Nilem, Eufratem a T igridem a faktem, že dění ve světovém finančním centru na W all Street v New Yorku dnes ovlivňuje ekonomiku celého světa. Kniha představuje samozřejmě Diamondovu teorii. Jak vtipně podotýká profesor New yorské univerzity Michael Levin, Diamond pochopitelně nemůže své teze doložit žádným experimentálním důkazem, který je považován za základ vědeckého ověření všech nových hypotéz. Nicméně Diamond nabízí propracovanou teorii, jež vysvětluje, proč je svět právě tam, kde ho dnes nalézáme.