Hoteliéři v Beskydech mají sice na jednu stranu pravdu, že turisté k nim celý rok nezabloudí, ale ten nezájem nemusí být zákonitě jen na straně poptávky, ale stejně dobře i na straně nabídky, což je problém také chaty Na Prašivé.
Myslím si, že před osmdesáti lety se k hostům a návštěvníkům chovali zcela odlišně, než je tomu dnes. Je skvělé, že chata má své vlastní internetové stránky, prodává pohlednice, přívěsky ke klíčům, odznaky, pro děti mají před chatou houpačky a u výčepu vycpaného medvěda, což mohou být účinné nástroje propagace.
Daleko nejdůležitější reklama je ovšem spokojený zákazník, to platilo za první republiky, za totality, ale i v současné době a v budoucnosti tomu nebude jinak.
I kdyby pan majitel argumentoval, že takový nápor návštěvníků nečekal, potvrdil by jen mou domněnku, že pohotová reakce na požadavky trhu je mu cizí a nemá tudíž v podmínkách tržního hospodářství co dělat.
V éře mobilních telefonů by pro něj neměl být žádný problém zajistit posily obslužného personálu, i kdyby z řad studentů, kteří si rádi přivydělají. Cestovním ruch je odvětví do značné míry sezónního charakteru, jehož nárazovost je znásobena počasím. Pokud však meteorologové hlásí jasno a navíc i teplo a ke všemu je sobota, dá se očekávat větší proud lidí z Ostravska do Beskyd.
Předpovědní modely se mohou splést, ale pozorný majitel podniku si v několika hodinách dokáže předpovědět počasí sám. Kde je chyba? Návštěvníci, kteří na Prašivé byli v sobotu 29. září mi jistě dají za pravdu, že na straně vedení podniku. Mnozí z nich tam čekali hodinu, než si jich někdo všimnul, další hodinu čekali, než jim obsluha přinesla jídlo, a když už chtěli zaplatit, čekali ještě déle.
Není divu, že nejeden návštěvník hlady nevydržel a odešel jinam, pakliže chtěl zaplatit, odešel bez placení. Mezi nimi i jedna moje známá s dětmi. Pokud jsem si chtěl dát kávu, sdělila mi slečna ve výčepu: "Došla voda," a jasně naznačila, že je jí to jedno a že "ona to tady obsluhovat nebude." Došla voda, dobrá připusťme.
Podstatné ale je, že na Prašivé došli lidé. Personálu chybí jakákoli odpovědnost za podnik, ve kterém pracuje, netouží po spokojeném zákazníkovi. Neuvědomuje si přitom, že mnohaleté budování image se dá lehce ztratit. O to hůře se pak obnovuje. Zklamaný zákazník určitě nedoporučí známým návštěvu takového podniku, spíše naopak je bude od podobného záměru odrazovat.
Nechci trvat na tom, že všude jsou tak "pohostinní" jako na Prašivé, ale rád bych upozornil na to, že tu a tam jeden podnik dokáže zkazit image celé oblasti. A to by byla škoda. Stejně jako nabídka a poptávka jsou neoddělitelné výdaje a příjmy. Chatě na Prašivé přeji do dalších let mnoho úspěchů, ale pokud se nezlepší obsluha, pak to tam po oslavách 80. výročí založení chaty mohou slavnostně zrušit.
Myslím si, že před osmdesáti lety se k hostům a návštěvníkům chovali zcela odlišně, než je tomu dnes. Je skvělé, že chata má své vlastní internetové stránky, prodává pohlednice, přívěsky ke klíčům, odznaky, pro děti mají před chatou houpačky a u výčepu vycpaného medvěda, což mohou být účinné nástroje propagace.
Daleko nejdůležitější reklama je ovšem spokojený zákazník, to platilo za první republiky, za totality, ale i v současné době a v budoucnosti tomu nebude jinak.
I kdyby pan majitel argumentoval, že takový nápor návštěvníků nečekal, potvrdil by jen mou domněnku, že pohotová reakce na požadavky trhu je mu cizí a nemá tudíž v podmínkách tržního hospodářství co dělat.
V éře mobilních telefonů by pro něj neměl být žádný problém zajistit posily obslužného personálu, i kdyby z řad studentů, kteří si rádi přivydělají. Cestovním ruch je odvětví do značné míry sezónního charakteru, jehož nárazovost je znásobena počasím. Pokud však meteorologové hlásí jasno a navíc i teplo a ke všemu je sobota, dá se očekávat větší proud lidí z Ostravska do Beskyd.
Předpovědní modely se mohou splést, ale pozorný majitel podniku si v několika hodinách dokáže předpovědět počasí sám. Kde je chyba? Návštěvníci, kteří na Prašivé byli v sobotu 29. září mi jistě dají za pravdu, že na straně vedení podniku. Mnozí z nich tam čekali hodinu, než si jich někdo všimnul, další hodinu čekali, než jim obsluha přinesla jídlo, a když už chtěli zaplatit, čekali ještě déle.
Není divu, že nejeden návštěvník hlady nevydržel a odešel jinam, pakliže chtěl zaplatit, odešel bez placení. Mezi nimi i jedna moje známá s dětmi. Pokud jsem si chtěl dát kávu, sdělila mi slečna ve výčepu: "Došla voda," a jasně naznačila, že je jí to jedno a že "ona to tady obsluhovat nebude." Došla voda, dobrá připusťme.
Podstatné ale je, že na Prašivé došli lidé. Personálu chybí jakákoli odpovědnost za podnik, ve kterém pracuje, netouží po spokojeném zákazníkovi. Neuvědomuje si přitom, že mnohaleté budování image se dá lehce ztratit. O to hůře se pak obnovuje. Zklamaný zákazník určitě nedoporučí známým návštěvu takového podniku, spíše naopak je bude od podobného záměru odrazovat.
Nechci trvat na tom, že všude jsou tak "pohostinní" jako na Prašivé, ale rád bych upozornil na to, že tu a tam jeden podnik dokáže zkazit image celé oblasti. A to by byla škoda. Stejně jako nabídka a poptávka jsou neoddělitelné výdaje a příjmy. Chatě na Prašivé přeji do dalších let mnoho úspěchů, ale pokud se nezlepší obsluha, pak to tam po oslavách 80. výročí založení chaty mohou slavnostně zrušit.
