Jen sedm set metrů dělilo unesenou italskou novinářku Giulianu Sgrenovou od vysněné svobody a jejího zachránce, agenta Nicolu Calipariho, od úspěšně splněné mise v Iráku.
Byli kousek od bagdádského letiště, když zazněly výstřely spřátelených amerických vojáků, kteří se auto snažili zastavit. Žena byla zasažena do ramena, agent Calipari zemřel, dva muži byli zraněni. Příběh nyní otřásá celou Itálií. Verze, jak se odehrál, se však liší.
"Naše auto jelo pomalu. Američané najednou bezdůvodně začali střílet," napsala Sgrenová v článku nazvaném Má pravda. Vyšel v komunistickém deníku Il Manifesto, kde pracuje.
"Naše auto jelo normální rychlostí, nebylo to kontrolní stanoviště, ale jakási hlídka, která na nás začala střílet poté, co na nás zaměřila reflektor. K palbě došlo zcela náhle a bez jakéhokoliv upozornění."
"Na auto se sesypala sprška kulek, zrovna když jsem mluvila s Nicolou Caliparim. Zaštítil mě a pak jsem slyšela jeho poslední vydechnutí," říká Sgrenová.
Verze americké armády je však jiná. Podle ní se auto řítilo po jedné z nejnebezpečnějších ulic ke kontrolnímu stanovišti. Nereagovalo na varovnou střelbu ani na světelný signál. V takových situacích předpisy povolují střílet. Podobně totiž začínají v Iráku útoky sebevražedných atentátníků.
Italové oponují, že auto nemohlo jet rychle, protože byla tma, pršelo a na silnici byla spousta děr. Belgická televize s odvoláním na irácké zdroje uvedla, že únosci dostali za Sgrenovou výkupné milion dolarů.
Únosci mě před Američany varovali, tvrdí Sgrenová
Novináři se Sgrenové v Římě zeptali, zda ji skutečně její únosci varovali před Američany. "Je to pravda, řekli mi, že mě propouštějí, abych se vrátila k rodině, ale že bych si měla dávat pozor na Američany, kteří si můj návrat domů nepřejí. Na tato slova jsem si přirozeně vzpomněla v okamžiku, když začaly kolem našeho automobilu svištět kulky," odpověděla novinářka.
Její přítel Pier Scolari jde však mnohem dále. V italské televizi zcela otevřeně prohlásil, že je přesvědčen o tom, že se ze strany Američanů jednalo o úmyslný pokus o zavraždění jeho přítelkyně, protože o situaci v Iráku ví patrně příliš mnoho.
Postřelená novinářka byla hospitalizována v římské vojenské nemocnici Celio. V příštích dnech ji patrně nemine operace, ačkoliv lékaři označují její zdravotní stav za velmi uspokojivý.
USA slíbily vyšetření incidentu
Celý incident jen přilil olej do rozpálené nálady italského veřejného mínění. Do hašení se ihned pustila italská vláda v čele s premiérem Berlusconim. Ten si nechal ještě v noci předvolat amerického velvyslance Mela Semblera a důrazně ho požádal o vysvětlení celé události.
Telefonní linky žhavili také ve Washingtonu. Jak prezident Bush, tak i ministryně zahraničí Riceová telefonovali do Itálie, aby nejen vyjádřili politování, ale také slíbili, že celá věc bude důsledně vyšetřena a objasněna.
Italská vláda totiž nechce opakovat "případ Cermis" z roku 1998. Tenkrát americké vojenské cvičné letadlo přeseklo nosné lano jedné kabinové lanovky v Alpách a při pádu kabiny zemřelo dvacet turistů. Pachatelé byli posléze souzeni v USA a s výjimkou propuštění z vojenské služby se nikomu nic nestalo.
V příštích dnech s vysokou pravděpodobností celá italská opozice opět požádá o co nejrychlejší stažení třech tisícovek italských vojáků. Je jasné, že italské veřejné mínění i vláda očekávají od Američanů dvě věci - oficiální omluvu a potrestání osob, které se dopustily chyby.
 Italský prezident Carlo Azeglio Ciampi se dotýká rakve s agentem, zastřeleným americkými vojáky v Iráku. (6. března 2005) |
 Příslušník italské zpravodajské služby Nicola Calipari na archivním snímku. |
 Prezident Carlo Azeglio Ciampi kondoluje vdově po agentovi Caliparim. (6. března 2005) |
 Na letišti očekávala letadlo se zabitým agentem Caliparim vdova se dvěma dětmi. (6. března 2005) |
 Biskup žehná ostatkům italského agenta Nicoly Calipariho, který zahynul v Iráku. (6. března 2005) |
