Stačilo jen pár jarních dní, kdy teplota venku vystoupila nad třicet stupňů, a už se opět objevuje tradiční letní problém s klimatizací. Hádají se kvůli ní kolegové v kancelářích i manželé v autech. V lékařských ordinacích zase přibývá lidí s nachlazením či třeba zablokovanou páteří. A mívají i vážnější problémy.
Až do letoška přitom neexistoval předpis, který by nastavení klimatizace upravoval. Zaměstnanci se tak mohli domáhat jen toho, aby měli v horkých dnech na pracovišti dostatek pitné vody.
"Od letošního března však platí novelizované nařízení vlády, které upravuje podmínky ochrany zdraví při práci. A tato novela poprvé pamatuje i na to, jak má být nastavena klimatizace," upozornil odborník na hygienu práce Miroslav Doležal.
Podle druhu práce a typu pracoviště tak musí zaměstnavatelé nově dodržovat limity, které novela nastavila. Poprvé je tak jasné, že například v kancelářských prostorách, kde musí lidé podávat soustředěné pracovní výkony, by se měla teplota celoročně pohybovat mezi 20 a 27 stupni. A klimatizace by neměla místnost ochlazovat na méně než 24,5 stupně.
Klimatizace působí problémy i řidičům
S obrnou lícního nervu se zřejmě právě kvůli klimatizaci potýká také zpěvák Daniel Landa. "Lékaři mu museli udělat řadu vyšetření, aby vyloučili nádor, a z toho pak vznikly fámy, že má rakovinu. Má obrnu lícního nervu, což není nic dramatického, ale je to nepříjemné, protože má pravou půlku obličeje nehybnou a nemůže ani dozavírat oko, ztrácí reflexy a musí se kolem něj opatrně," popsala Landova manželka Mirjam (o Landových potížích čtěte zde).
Jeden z hlavních problémů s klimatizací je totiž v tom, že místnost nechladí rovnoměrně, ale proud vzduchu soustředí jen do některých míst. "Lidé potom často trpí různými záněty dutin či nervů a ústřely, tedy lidově housery. Páteř se jim zablokuje právě v tom místě, kam proudí studený vzduch," popisuje praktická lékařka Renata Paroubková.
Nerovnoměrné proudění vzduchu ovšem může potrápit i ty, kteří místo klimatizace dávají přednost větrání. Na spuštěná okýnka v autě doplatil například profesionální řidič Roman Jandera.
"Pak jsem si ale večer dal v hospodě pivo s kamarády a oni se mi začali smát, že mi teče po bradě. Já sám nic necítil, a tak jsem zjistil, že mi ochrnula půlka tváře. Léčil jsem se s tím půl roku," vzpomíná Jandera, kterému jeho nemoc připomněly právě Landovy potíže.
Na otevřená okénka v autě si od té doby dává velký pozor. A snaží se řídit doporučením odborníků i co se týká klimatizace. Rozdíl mezi venkovní teplotou a nastavením klimatizace by totiž podle lékařů i hygieniků neměl v žádném případě překročit 5 stupňů Celsia.
"Jestliže si lidé nastaví teplotu v autě na 18 stupňů, zatímco venku je 35 stupňů, zadělávají si na problém. Časté střídání těchto dvou prostředí totiž výrazně snižuje imunitu. Lidé jsou pak výrazně náchylnější především k akutním respiračním onemocněním," popisuje šéf jihomoravské hygieny a epidemiolog Jan Mareček.
O tom, jak klimatizaci správně nastavit, se ovšem v mnoha firmách vedly nekonečné spory. Především v otevřených společných kancelářích se ženy a muži nemohli shodnout na tom, co je příjemná pracovní teplota.
