Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Problémy s íránským jaderným programem se vlečou už šest let

  12:57aktualizováno  12:57
Írán se dostal opět do popředí světového zájmu. Pár dní před dlouho očekávaným jednáním se zástupci šesti mocností přiznal, že buduje druhé zařízení na obohacování uranu. Poté provedl několik testů raket krátkého, středního i dlouhého doletu. Odkud pramení obava z íránského jaderného programu a jak reálná je hrozba z Íránu? Zde naleznete odpovědi na základní otázky.

Mahmúd Ahmadínežád na exkurzi v Natanzu, kde Íránci obohacují uran | foto: Profimedia.cz

Proč se Západ zajímá o íránský jaderný program?

Spojené státy, EU i další země podezírají Írán z toho, že usiluje o výrobu vlastní atomové bomby. Civilní jaderný program podle nich slouží jen jako zástěrka. Spor se točí kolem technologie obohacování uranu, která je nezbytná k výrobě paliva elektráren, ale je využitelná i ve zbrojení.

Írán tajil obohacování uranu a v 80. a 90. letech získával tajně informace o jaderných technologiích od pákistánského vědce Abdul Kádira Chána. Teherán se brání tím, že chce být energeticky nezávislý a má právo obohacovat uran pro mírové účely.

Kdy vznikl problém s íránským nukleárním programem?

To, že Írán tajně obohacoval uran, Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) odhalila v září 2003. Teherán se následně zavázal obohacování dočasně zastavit a v prosinci 2003 podepsal dodatečný protokol k Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT), který umožňuje kontroly jaderných zařízení mezinárodními odborníky.

Jaderné zařízení v Natanzu v roce 2007

V srpnu 2005 však odmítl návrh EU, který obsahoval i záruky dodávek jaderného paliva z EU, a oznámil obnovení jaderných aktivit. Jednání s EU znovu začala v prosinci 2005. V lednu 2006 ale Írán opět obnovil proces vedoucí k obohacování uranu s tím, že podle NPT má právo pod kontrolou MAAE obohacovat uran pro mírové účely.

Má podle expertů Írán šanci vyrobit jadernou zbraň?

Írán obohacuje uran v Natanzu a v pátek oznámil, že má i druhé zařízení na obohacování uranu, místo ale neuvedl. Na jaře letošního roku měl v Natanzu kolem 7 tisíc odstředivek nižší kapacity, teď jejich počet přesáhl 8 tisíc. V rámci pětiletého programu má jejich počet dosáhnout až 50 tisíc.

Nedávno Írán oznámil, že vyrobil novou generaci centrifug. Západní experti upozorňují, že už se 3 tisíci centrifug může Írán být schopen do jednoho roku vyrobit dostatek materiálu potřebného pro výrobu atomové bomby.

Írán se přiznal:

Máme druhé zařízení na obohacování uranu

Odborníci však současně tvrdí, že není jisté, zda Íránci dokážou udržet v pohybu a v optimální rychlosti větší počet odstředivek. Írán nedávno prohlásil, že v Isfahánu otevřel první íránskou továrnu na výrobu jaderného paliva.

Tato továrna má sloužit pro výzkumný těžkovodní reaktor v Aráku, který má být v provozu do dvou až tří let, a pro budoucí lehkovodní reaktory. Má být ale také schopna zásobovat palivem atomovou elektrárnu v Búšehru, již Íránu pomohlo vybudovat Rusko.

Jaké jsou kroky Západu proti Íránu?

Ve snaze přimět Írán, aby svůj nukleární program zastavil, už Rada bezpečnosti OSN přijala pět rezolucí, z nichž tři byly doplněny sankcemi. První sankce schválila RB OSN v prosinci 2006, další pak v březnu 2007 a 2008.

USA připravují nové sankce proti Íránu

Měly by postihnout energetiku

Dosud poslední sankce zpřísnily ty předešlé; konkrétně rozšířily seznam společností a fyzických osob spojených s íránským jaderným či raketovým programem.

Těm jsou zmražena finanční aktiva a zahraniční fondy a některých z nich se týká i zákaz cestování. Sankce také vyhlásila EU a americký prezident Barack Obama letos v březnu prodloužil o rok embargo pro americké firmy na obchod a investice v Íránu, které v roce 1995 vyhlásil Bill Clinton. O několik dní později Obama nabídl Íránu "nový začátek" v diplomatických vazbách.

Íránské rakety

Napětí také vyvolalo únorové vypuštění prvního íránského satelitu na oběžnou dráhu. Západní země vyjádřily znepokojení, protože technologie nosné rakety je podle nich využitelná i pro balistické střely. Írán loni dvakrát (za velké kritiky Západu) otestoval nosné rakety Kavošgar schopné dosáhnout vesmíru.

Záběry z testu íránské rakety krátkého doletu odvysílala i státní televize (27. září 2009)Tyto nosiče byly podle expertů upravenou verzí balistické střely Šaháb 3, která má podle Teheránu dolet až 2 tisíce kilometrů, a je tak údajně schopná zasáhnout Izrael, americké základny v Perském zálivu či jihovýchod Evropy.

V rámci dvoudenního vojenského cvičení Írán o víkendu opět otestoval své rakety, mimo jiné i rakety Šaháb-3 a Sedžíl, obě s doletem až 2 tisíc kilometrů. - přečtěte si Írán otestoval rakety, které mohou zasáhnout Izrael

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Jeden z útočníků z dodávky, se kterou v Barceloně zabili třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě...  celý článek

Vzácný povětrnostní úkaz u pobřežního města Dalian v Číně
VIDEO: U Port Arthuru natočili vodní smršť, na moři tančila dvacet minut

Obyvatelé čínského města Ta-lien se v pátek brzy ráno mohli potěšit pohledem na vodní smršť. Pozoruhodný vodní jev vydržel nad mořem dlouhých dvacet minut a...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.