Rehabilitační zařízení v Lázních Darkov v Karviné. Ilustrační snímek

Rehabilitační zařízení v Lázních Darkov v Karviné. Ilustrační snímek | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Lázeňství je v depresi, tvrdí Heger. Poslanci žádají informační kampaň

  • 80
Ve Sněmovně se ve středu hlasitě diskutovalo o aktuálním stavu lázeňství. Na mimořádném zasedání zdravotnického výboru se sešli zástupci lázní, pacienti i ministr zdravotnictví Leoš Heger. Výbor nakonec dospěl k závěru, že situaci pomůže řešit informační kampaň zacílená na zdravotní pojišťovny a lékaře.

"Požádali jsme ministerstvo zdravotnictví, aby co nejdříve posílilo vysvětlování, aby všichni věděli, na co má pacient nárok, vysvětlila se vyhláška a zamezilo se problémům, které vznikají z nepochopení," " řekl předseda výboru, poslanec ODS Boris Šťastný.

Šťastný výboru navrhl usnesení, které žádá, aby ministerstvo zdravotnictví urychlilo vzdělávací kampaň směrem ke zdravotním pojišťovnám, pacientům a lékařům. Usnesení výbor ve středu přijal.

"Rozhodně nebudeme platit inzeráty s tím, aby lidé jezdili do lázní. Budeme jednat s odbornými lékařskými společnostmi, aby lékaře poučili, že hrazené lázně zůstávají v platnosti. Budeme také jednat dál s pojišťovnami, aby schvalovací procedura byla co nejhladší, nejrychlejší a aby se dál nesnažily v tomto segmentu péči dále stlačovat," popsal ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).

Zmizeli téměř všichni s onemocněním ledvin a močových cest

Řešení příliš nepotěšilo nemocné, ani provozovatele lázní. Prezident lázeňského svazu Eduard Bláha řekl, že oproti loňsku se počet pacientů na pojišťovnu u některých diagnóz propadl o více než polovinu. Například pacientů s nervovými nemocemi přijelo o 55 procent méně, u nemocí ledvin a močových cest je propad 94 procent.

"Realita je taková, že skoro ve všech lázních jsme zavírali dílčí provozy. Třeba Lázně Jáchymov propustily téměř sto zaměstnanců ze šesti set. A podobný poměr mají všechny lázně v Česku. Pryč je dva tisíce lidí," řekl iDNES.cz Bláha. Například ředitel Lázní Velichovky Michal Voráček připustil, že akciová společnost je nyní v takové v situaci, kdy sama na sebe zvažuje podání insolvenčního návrhu.

Na jednání výboru dorazil také Michal Šimůnek. Ten trpí dědičnou neuropatií zvanou Charcot-Marie-Tooth a je předsedou sdružení pacientů s touto chorobou. Podle něj za minulého indikačního seznamu nemocní měli možnost jezdit do lázní na pojišťovnu každý rok, nyní je to maximálně jedou za dva roky a pobyt je navíc o týden kratší.

Šimůnek upozornil, že ačkoliv pacientům hradí procedury, ubytování a stravu u komplexního lázeňského pobytu pojišťovna, náklady na regulační poplatky, parkovné či lázeňský poplatek se za šestitýdenní pobyt vyšplhají na 20 tisíc korun. Příspěvková péče, kde pojišťovna hradí jen procedury, je pro pacienty s CMT nedostupná. "Pobyt by stál dalších 20 tisíc navíc. To si nemůžeme dovolit, protože jsme odkázáni na invalidní důchody a dávky," uvedl Šimůnek, kterého nemoc upoutala na invalidní vozík. 

Ať si lidé na pobyt berou půjčky, tvrdí ředitelka lázní

Diskuse se začala přiostřovat při energickém vystoupení Marie Rebjonkové, lékařské ředitelky společnosti, která provozuje lázně v Karlových Varech. Ta zdůraznila, že lázně jsou soukromé firmy, které jsou samy odpovědné za vlastní podnikání. Podle ní je počet lůžek v českých lázních naddimenzovaný, a netřeba se proto divit, že některé zmizí.

"Jestliže si někdo myslí, že když se vrátíme ke starému indikačnímu seznamu, tak lékaři začnou psát lázně, tak je to naivismus," reagovala na snahu diskutérů a některých poslanců vrátit se před říjen loňského roku. Právě tehdy začala platit nová vyhláška, měnící takzvaný indikační seznam. Tedy soupis toho, s čím a na jak dlouho budou pacienti jezdit do lázní za peníze z pojistného.

Slova Rebjonkové vyvolala u přítomných nesouhlasné reptání a narážky na to, že Karlovy Vary mají vystaráno, protože sází na početnou ruskou klientelu.

"Pacienti jsou dospělí, zodpovědní lidé. Musí si uvědomit, že léčba něco stojí. Jestliže si mohou vzít rychlou půjčku na dovolenou, mohou si ji vzít i na lázně," míní Rebjonková. "Abychom si brali půjčku, tak to je snad blázinec. Jak to můžete říci postiženým lidem?" ohradil se v diskusi Michal Šimůnek.

Ale v několikahodinovém zasedání se našly i další zajímavé okamžiky. To když Šťastný vyzval přítomného odvolaného ředitele Janských Lázní, aby vysvětlil, jak to bylo s hospodařením tohoto státního zařízení. Vyzvaný Roman Koudele se však slova neujal a v diskusi nevystoupil.

Ministr Heger zase v reakci na vystoupení usadil poslance Igora Svojáka (ODS). Ten navrhoval, aby výbor přijal usnesení, v němž by konstatoval, že "nastala dramatická situace v oblasti lázeňství, kterému hrozí zánik, ztráta tisíců míst a likvidace tradičního segmentu" a rovněž usnesení, ve kterém by poslanci doporučili vrátit se k původnímu stavu před loňským říjnem.

"Musím říci, že bych čekal, že pan poslanec Svoják tady bude deklarovat střet zájmů jakožto výrazný podílník v jednom z našich největších komerčních zařízení," opáčil Heger. Svoják je totiž léta aktivní ve společnosti Lázně Darkov.

"Ministerstvo mrzí, že lázeňství v naší republice je momentálně v depresi. Na druhou stranu musíme konstatovat fakt, že nepokládáme za fér, že jsme označováni jako hlavní příčina tohoto stavu," doplnil Heger a zopakoval, že lázním pacienti ubývali už před novým indikačním seznamem. Podle něj proto, že medicína pokročila a část péče se přesunula z lázeňské do té rehabilitační.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video