Před pěti lety se ve Staré Kolonii v Otrokovicích, kde voda podemlela domy, zavřela ve svém bytě starší žena i se šestiletou vnučkou a odmítla záchranáře pustit domů.
Při letošních povodních se s takovou situací museli záchranáři vyrovnávat prakticky ve všech městech i obcích, kterými se velká voda prohnala. Sociolog Ivana Gabal míní, že lidé jsou při podobných stresových situacích nepoučitelní.
"O tom, že Usáma bin Ládin plánuje útok na Spojené státy, věděli Američané poměrně dlouhou dobu dopředu. Přesto se nezdá, že by to zvýšilo opatrnost a bezpečnostní opatření."
Pět dní museli v červenci 1997 vojáci elitní 4. brigády rychlého nasazení čekat na rozkaz, který je vyslal do moravských regionů zasažených povodněmi. "Všechno je připravené: lidé, potraviny i vrtulníky včetně nejlepších výsadkářů v republice, ale marně čekáme na rozkaz, zůstáváme v záloze," uvedl tehdy agentuře ČTK vysoce postavený armádní důstojník.
Na podobnou situaci si armáda stěžovala i letos, kdy Vltava a Malše zaplavily České Budějovice. Vlivný důstojník štábu sil územní obrany tvrdí, že armáda mohla při povodni začít pomáhat dřív. Nikdo ji však nepožádal.
Jakmile v České republice stoupne po deštích hladina řek, zvýší se okamžitě mezi nezaměstnanými počet nemocných. Důvod je jednoduchý. Nemocnému člověku totiž nemůže úřad práce odebrat podporu v nezaměstnanosti za to, že odmítne pracovat při likvidaci následků povodní. Na Přerovsku onemocnělo po povodních několik desítek nezaměstnaných.
"Na neschopence jich bylo kolem padesáti. Většinou honem honem utíkali k lékaři, že nemůžou nastoupit," řekl tehdy ředitel přerovského úřadu práce Michal Langoš.
Ani po pěti letech se taktika lidí, kteří pobírají od státu podporu, nezměnila. "Když sem přijdou nezaměstnaní, vyzveme je k pomoci, ale rozhodně nikoho nenutíme.
Oni se navíc snadno dokážou zaštítit potvrzením od lékaře, že pracovat nemohou," uvedla ředitelka Úřadu práce pro Prahu 7 Olga Nálevková.
Dokud voda protéká domy a boří je, drží všichni při sobě. Jakmile voda opadne, prvotní soudržnost lidí je rázem pryč. Holčovice na Bruntálsku rozdělil před pěti lety na dva tábory spor o to, jak se měl při povodních zachovat starosta. Jedni ho považovali za člověka, který řízení obce zvládl, druzí ho vinili, že odmítl dodávku pláštěnek, ale sám pro sebe si vzal.
Letos se obyvatelé Tuhaně stihli pohádat ještě v době, kdy vytopené domy ani nestačily oschnout. Důchodkyni z domku, jehož polovinu strhla voda, podezírali lidé, že zbytečně požaduje kolečko na odpad.
