Došlo to tak daleko, že se odpadem zabývá i nový egyptský prezident Muhammad Mursí. Slíbil, že se smetím zatočí během prvních sto dní ve svém úřadu. Jenže Egypťané jsou více než padesát dní po jeho nástupu do funkce k tomuto slibu přinejmenším skeptičtí, píše list The Washington Post.
"Nevidím žádnou patrnou změnu v tomto problému," připouští i čtyřiadvacetiletý Amr Sobhí, který islamistu Mursího volil a zároveň se podílí na nevládních webových stránkách nazvaných Mursího metr. Ty kontrolují, zda prezident skutečně plní, co slíbil.
Lidé, kteří se likvidací odpadu živili po desetiletí, jsou k slibu egyptské hlavy státu mnohem méně diplomatičtí. "Sto dní? Ani za sto měsíců," říká Šehata Iskandar, šéf popelářů v káhirské čtvrti Motamadeja.
ZabbalíniZabbalíni jsou většinou koptští křesťané, kteří v Káhiře sbírají odpad za velmi nízké poplatky posledních 70 až 80 let let. Rodiny chudých zemědělců tehdy přicházely do rychle rostoucí Káhiry hledat práci. Až 80 procent odpadu pak zrecyklují a dále prodají. Pro srovnání: západní firmy zabývající se svozem odpadu většinou zrecyklují pouze 25 procent odpadu. Slovo zabbalín vlastně znamená něco jako "člověk odpadu", většinou jsou velmi chudí a ve svých čtvrtích žijí mezi odpadky, které tam třídí. V posledním desetiletí je zasáhly dvě rány, kromě vybití prasat v roce 2009 pak rozhodnutí Káhiry z roku 2003 uzavřít smlouvu na svoz odpadu se třemi velkými společnostmi. V egyptské metropoli žije asi 50 až 70 tisíc zabbalínů. Zdroj: en.wikipedia.org |
Nutno podotknout, že Káhira nikdy nebyla vzorem čistoty. Výrazné problémy s kupícími se odpadky v egpytském hlavním městě začaly před třemi lety během paniky kolem vypuknutí prasečí chřipky. Situace se ještě zhoršila po loňské revoluci.
Sběr odpadu byl totiž tradičně doménou takzvaných zabbalínů, tedy koptských křesťanů, kteří desetiletí po městě sbírali odpad. Pak z něj roztřídili sklo, plasty a organický odpad (zbytky jídla). Zatímco plasty a sklo prodali k recyklaci, zbytky potravin sežrala jejich prasata.
Když se ale na jaře roku 2009 v Mexiku objevila prasečí chřipka, egyptská vláda ještě pod taktovkou dlouholetého vládce Husního Mubaraka nařídila okamžité pobití všech prasat v zemi. Zabbalíni vepříky sice částečně nahradili ovečkami, ale tradiční metoda likvidace odpadu začala upadat.
Smlouvy na odvoz odpadu většinou dostávají velké firmy, které mohou pokrýt větší rozlohu a zabbalíni jsou úřady přehlíženi, upozorňují egyptští experti a popeláři, které oslovil před časem server Daily News Egypt. Navíc firmy vyváží smetí na skládky ve městě a okolí a často odpad nesbírají pořádně.
Zabbalíni umí skvěle recyklovat
Přitom zabbalíni nabízejí unikátní výhody při svozu odpadu, jen kdyby od vlády dostali oficiální smlouvy, upozorňuje třeba odbornice na vzdělání a rozvoj Lajla Iskanderová. Komunita neformálních sběračů odpadu je známá právě pro svou efektivitu v třídění organického a anorganického odpadu.
Zabbalíni vepříky po jejich vybití v roce 2009 částečně nahradili ovečkami
Po vybití většiny prasat tak velká část organického odpadu nyní končí jako kompost. Osud toho anorganického je v případě zabbalínů stejný jako před tím, odpadky jsou roztřízeny a buď z nich komunita vyrobí sama nové zboží, nebo skončí prodané v továrnách či je skupují k další recyklaci cizí firmy.
Tisíce zabbalínů jsou přitom schopny se postarat o dvě třetiny káhirského odpadu. Kvůli politice vlády se už začali i sdružovat do firem, aby byli schopni konkurovat velkým společnostem a získat kontrakty od vlády.
Zabbalíni po revoluci také požádali ministerstvo zdravotnictví, aby zrušilo zákaz chovu prasat v zemi. Zatím ale bezvýsledně. Jeden ze zabbalínů Atíf Šenúdá věří, že je to i proto, že se k moci po volbách dostali i islamisté a ti vepře v zemi chtít nebudou. Muslimové vepřové nejedí a někteří na prasata nahlížejí jako na nečisté tvory.
Prezidentský úřad také letos vyhlásil v rámci kampaně za "Čistou zemi" akci, kdy se na čištění ulic egyptských měst podílejí dobrovolníci nebo různé organizace. "Sběr odpadu je problém týkající se veřejného zdraví. Neměl by se odehrávat na bázi dobrovolníků. Žádná země tak nefunguje," míní ale Lajla Iskanderová.
