Problém policie: nepracují v ní menšiny

  • 29
Jaký je rozdíl mezi západoevropskou a českou policií? Mimo jiné: policejní uniformy na západ od našich hranic oblékají muži a ženy různých barev pleti. V českém čtyřicetitisícovém sboru lze Romy spočítat téměř na prstech obou rukou, hledat v řadách policistů Vietnamce, Číňany či Rusy je zcela zbytečné. Právě příslušníci patřící k národnostním menšinám by podle expertů mnohdy ulehčili vyšetřování zločinů uvnitř jednotlivých komunit.

Znají totiž jejich mentalitu, zvyky, jazyk... A je pro ně mnohem jednodušší získat si jejich důvěru. Když dnes detektivové začnou objasňovat třeba násilnou smrt mezi vietnamskými trhovci, mohou se spolehnout na jediné - nikdo z této komunity se s nimi bavit nebude.

"Počet příslušníků národnostních menšin v policii je naprosto nedostatečný," upozorňuje zmocněnec ministra vnitra pro otázky ochrany národnostních menšin a současně dlouholetý kriminalista Stanislav Daniel.

Za pravdu mu dávají i experti britského ministerstva vnitra, kteří v Česku působí jako poradci. "U nás máme takové pravidlo: v policejním sboru musí být zastoupeni příslušníci všech menšin žijících v zemi," říká náměstek britského ministra vnitra Bob Ainsworth. "Zjistili jsme, že to skutečně pomáhá. Není lehké působit na komunity menšin, ale tohle je způsob, jak se k nim přiblížit a získat si u nich důvěru. O dobrém obrazu policie ani nemluvě," dodává.

Problémem není vzdělání, ale spíše rodinné vazby

Záznam v rejstříku trestů je jedním z důvodů, proč se řada Romů musí vzdát snu o kariéře policisty. Avšak nejde o jedinou bariéru. Zatímco středoškolské vzdělání si mohou doplnit, velkou překážkou bývá rodinné pouto.

"Je řada Romů, kteří by byli velmi vhodní pro práci u policie, jsou ale tak začleněni do komunity, že jim to rodina nedovolí. Říkají jim třeba: Přece nepůjdeš proti nám. Víš přece, že když nás policie vidí, hned nás bere," líčí Stanislav Daniel, romský kriminalista. Proto jsou vhodnějšími ti uchazeči, kteří žijí  mimo rodinné klany.

Když karlovarská radnice navrhla, aby městským strážníkům v boji s kapsáři pomáhali romští pomocníci, předseda tamního romského sdružení Ladislav Bílý hned upozorňoval, že olašští kapsáři "na sebe nenechají sáhnout lidi stejné barvy pleti, proto může téct krev".

Daniel, jenž u policie slouží sedmadvacet let, to komentuje jednoduše: To je holt riziko povolání. "Každý, kdo vstoupí do policie, si musí uvědomit, do čeho jde."

Zároveň podotýká, že nebudou-li se čeští policejní šéfové snažit do svých útvarů přitáhnout více lidí z minorit, může to být jeden ze zádrhelů při vstupu do EU. Ostatně začlenění do unie bez  multikulturní policie by se nemuselo vůbec vyplatit. "Musíme se přece připravit, že se k nám pak nahrne množství etnik, o nichž nebudeme nic vědět. Myslet si, že k nám přijdou samí vědci a odborníci, je bláhové," říká Daniel působící ve skupině odhalování extremistické kriminality na policejním prezidiu.

První muž policie Jiří Kolář si je vědom, že její personální složení má k ideálu daleko. "Vyřešení toho nepoměru je ale záležitost dlouhodobá, předpokládáme i několik let," brání se Kolář.

Vláda "maximální přístup romským uchazečům ke studiu na středních policejních školách" slibovala už v roce 1997. O tři roky později proto pro zájemce začal fungovat kurz, kde se zejména Romové připravují na přijímací testy.

Celkem průpravou prošlo čtyřiaosmdesát lidí, přes vstupní síto se však nakonec protlačilo jedenadvacet Romů a Poláků. "Je to úspěch. Do té doby tady nikdy tolik příslušníků etnik nesloužilo," odhaduje Daniel.

Český program však paradoxně hradí britské velvyslanectví v Praze.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video