Hlavy státu uskupení BRISC na summitu v Los Cabos:  brazilská prezidentka Dilma

Hlavy státu uskupení BRISC na summitu v Los Cabos: brazilská prezidentka Dilma Rousseffová, ruský prezident President Vladimir Putin, indincký ministerský předseda Manmohan Singh, čínský prezident Hu Jintao a jihoafrický prezident Jacob Zuma; 18. června 2012. | foto: AP - Andres Leighton

Probíhající summit G20 musí šířit evangelium růstu

  • 1
Téměř čtyři roky po vypuknutí globální finanční krize zůstává světová ekonomika křehká a nezaměstnanost je nepřijatelně vysoká. Na celém světě žije zhruba 200 milionů nezaměstnaných lidí, z toho téměř 75 milionů mladých. Růst v mnoha zemích ochabuje, rizika se vrší a nejistota se zejména kvůli událostem v Evropě zvýšila. Pouze rychlé a trvalé zotavení může zastavit vzestup lidských nákladů hospodářské stagnace.

Summit G20, který 18. a 19. června jedná v mexickém Los Cabos, si vzal za úkol posunout veřejné vnímání od pesimismu a obav z budoucnosti k optimistickému očekávání růstu a stability. Potřebujeme odhodlanou akci, abychom vyřešili nejistoty obklopující globální ekonomiku a vytyčili cestu k sebeudržitelnému zotavení a tvorbě pracovních míst.

Reformy se provádějí, ale chce to ještě víc!

Tato strategie se podle nás skládá ze dvou složek. Za prvé potřebujeme z Evropy – bezprostředního zdroje globálních ekonomických potíží – jasný vzkaz, že tento kontinent podniká rozhodné kroky ke stabilizaci a posílení svých bank a že se zaměřuje na obnovu růstu a současně důvěryhodně uskutečňuje fiskální konsolidaci. Klíčovým prvkem při obnově důvěry v Evropě je dohoda na „cestovní mapě“ pro eurozónu, která rozšíří měnovou unii i o unii fiskální a bankovní, a to včetně celoevropského dohledu a pojištění vkladů.

Mexičtí vojáci na letišti pří příletu delegací na summit G20 v Los Cabos, 17. června 2012

Mexičtí vojáci patrolují na pláži před summitem v Los Cabos, 17. června 2012.

Je nezbytné, aby Evropa učinila rychlé kroky k zajištění, že její banky budou dostatečně kapitalizované a izolované proti vnějším vlivům. V tomto ohledu vítáme nedávné rozhodnutí Španělska požádat Evropskou unii o finanční pomoc na předepsanou rekapitalizaci tamních bank. Rozhodné kroky k zabezpečení zdraví bankovního sektoru jsou nezbytné nejen pro snížení některých rizik, které znepokojují trhy, ale i proto, že zdravé finanční instituce jsou životně důležité pro hospodářský růst.

Evropa musí mít důvěryhodné plány fiskální konsolidace, aby obnovila udržitelnost dluhů, ale zároveň je nutné, aby měla i růstovou strategii zahrnující politické přístupy zaměřené na podporu investic, uvolnění trhů zboží a práce, deregulaci byznysu, podporu konkurence a zvyšování kvalifikace. Tyto reformy, včetně hlubší institucionální integrace, budou politicky obtížné a jejich přínosnost se plně projeví až za určitou dobu; vytyčení jasné cesty však podpoří důvěru veřejnosti v dlouhodobý růst a spolupráci v Evropě.

Nepodceňujeme velikost reforem, které Evropa v posledních letech uskutečnila. Například od listopadové schůzky G20 v Cannes navýšila Evropa svůj finanční val o 200 miliard eur (252 miliard dolarů), restrukturalizovala řecký dluh, podnikla kroky k posílení svých bank a bankovních regulací, vytvořila pravidla fiskální disciplíny a zavedla řadu reforem na trhu práce a zboží.

Bilaterální jednání na summitu G-20 v Los Cabos: americký prezident Barack Obama a mexický prezident Felipe Calderon; 18. června 2012

Vzhledem k velikosti problémů sužujících Evropu jsou však naléhavě zapotřebí mnohem rozhodnější reformy. Jsme přesvědčeni, že Evropa bude tyto problémy řešit společně, a my budeme toto úsilí nadále podporovat, poněvadž evropská stabilita a růst mají význam pro nás všechny.

Volání po jasném signálu

Za druhé potřebujeme od skupiny G20 jasný vzkaz, že všichni její členové uskutečňují politiku zaměřenou na silný, trvale udržitelný a vyvážený růst. Aby měl tento vzkaz smysl, musí ho doprovázet činy: členové G20 musí dát najevo, že jejich politika je zřetelně orientovaná na obnovu hospodářského růstu a tvorbu pracovních míst a že ponesou zodpovědnost za bezvýhradné naplnění svých závazků. Vedoucí světoví představitelé se přitom musí jednoznačně shodnout na odmítnutí protekcionismu a otevření obchodu a investic.

Zejména se domníváme, že správným krokem je mezinárodní dohoda na usnadnění obchodu, protože by snížila vývozní i dovozní náklady a obnovila dynamiku liberalizace globálního obchodu. Skupina G20 musí dát v Los Cabos najevo, že reforma Mezinárodního měnového fondu pokračuje. To znamená, že jednotlivé státy musí dodržet svůj závazek navýšit zdroje MMF o více než 430 miliard dolarů a že struktura kvót a řízení fondu musí odrážet probíhající globální posuny v oblasti ekonomického vlivu.

Hospodářský růst a nová pracovní místa jsou klíčová pro zlepšení života lidí dnes a zajištění prosperity budoucích generací. Reformy potřebné k dosažení těchto cílů nejsou snadné a ke změně nedojde přes noc. Svět však očekává, že skupina G-20 splní svůj úkol.

I Mjong-bak, prezident Korejské republiky, spoluautor zde publikovaného textu, na summitu G-20 v mexickém Los Cabos

Julia Gillardová je premiérkou Austrálie. I Mjong-bak je prezidentem Korejské republiky.
Copyright: Project Syndicate, 2012. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.


Video