Bradley Manning na snímku z 29. července 2013

Bradley Manning na snímku z 29. července 2013 | foto: AP

Špionáž ano, napomáhání nepříteli ne. Manningovi hrozí 130 let žaláře

  • 70
Soud ve Spojených státech rozhodl, že vojenský analytik Bradley Manning není vinen v nejvážnějším obvinění - z napomáhání nepříteli. Ve většině dalších bodech obžaloby včetně špionáže ovšem vinen je a hrozí mu mnohaletý žalář. Manning je u soudu kvůli tomu, že serveru WikiLeaks předal tajné vojenské dokumenty.

Soudkyně svůj verdikt odmítla komentovat a po vynesení rozsudku pouze uvedla, že vydá detailní zprávu v psané podobě. Termín jejího vydání však neuvedla, píše BBC.

Za napomáhání nepříteli Manningovi hrozilo doživotí bez možností propuštění. I když ho však soud tohoto obvinění zprostil, stále mu hrozí dlouholeté vězení. Vojenský soud ho totiž shledal vinným z pěti obvinění týkajících se špionáže a pěti obvinění z krádeže, hlási server guardian.co.uk.

Bradley Manning

Bradley Maning je americký vojín a analytik rozvědky. Pracoval na 10. horské divizi USA v Iráku. Ke svému dopadení přispěl tím, že na internetu prozradil své tajemství počítačovému hackerovi Adrianu Lamovi. Ten se obrátil na FBI a vojín byl na konci května 2010 zadržen a převezen na americkou základnu v Kuvajtu.

Přepis soudního procesu lze nalézt zde

Podle něj by mu soud mohl vyměřit za zmíněné zločiny až 130 let vězení, čili Manning by i tak mohl zbytek života strávit za mřížemi.

Jak dlouho nakonec ve vězení skutečně stráví, rozhodne soud snad ve středu, možná však později. V anglosaském právu je totiž běžné, že soudci vynášejí verdikt o vině a výši trestu zvlášť.

Verdikt může odradit následovníky

Ihned po vynesení rozsudku zaplavily zpravodajské servery reakce z celého světa. Verdikt amerického soudu ukazuje na "extremismus Obamovy vlády," napsal například v první reakci na Twitteru zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange.

Podle amerických právních expertů může rozsudek odstrašit budoucí možné následovníky Manninga před vyzrazováním utajovaných informací. Zakladatel WikiLeaks Assange bude možná mít potíže při získávání nových stoupenců, kteří by byli ochotni riskovat desetiletí ve vězení.

"Pro lidi ochotné spolupracovat s Assangem to bude složitější. Budou vystaveni většímu riziku, celý Assangeův projekt bude riskantní," soudí Michael Corgan, profesor mezinárodních vztahů z Bostonské univerzity. Na působení WikiLeaks bude mít podle něj rozsudek tvrdý dopad.

Manningův obhájce David Coombs ale přijal verdikt s ulehčením. "Vyhráli jsme bitvu, teď potřebujeme vyhrát válku," řekl. "Dnešek se povedl, ale Bradley z toho v žádném případě není venku," dodal advokát.

Anarchista i whistleblower

Manning strávil poslední tři roky ve vazbě. Už dříve doznal k deseti z 21 bodů obžaloby. Respektive doznal se k méně závažným skutkům. Patří mezi ně například obvinění, že se nelegálně zmocnil tajných vládních informací, umožnil jejich únik na veřejnost a napomohl k vyzrazení jejich obsahu.

Vojenský analytik stojí v centru vůbec největšího úniku tajných informací v dějinách USA. Menning předal serveru WikiLeaks více než 700 tisíc tajných vojenských a diplomatických depeší, které získal za svého působení v Iráku. Materiály obsahovaly tajné informace o vojenských strategiích v Iráku, válce v Afghánistánu a další vnitřní informace americké diplomacie.

A zatímco jeho příznivci nazývají Manninga takzvaným whistleblowerem (oznamovatelem), americká vláda ho označila za anarchistu, počítačového hackera a zrádce toužícího po pozornosti. A chtěla pro něj nejtvrdší trest.

Manning sám přiznává, že informace, které poskytl ke zveřejnění jsou nepříjemné, ale nikdy neměl za cíl poškodit Spojené státy. Obhajuje se, že byl přesvědčen, že uveřejněné dokumenty byly již staré a dokončené, nebo se dokonce změnily.

"Doufal jsem, že pokud by se veřejnost o dokumentech dozvěděla, mohlo by to vyvolat veřejnou debatu o smyslu takových válek," sdělil Manning během svého procesu. Podle svých slov byl nešťastný ze situace v Iráku, kam byl Spojenými státy poslán jako analytik.

WikiLeaks

Poté, co Wikileaks publikovaly informace o válce v Afghánistánu z roku 2010, stala se stránka veřejně známou. Její zakladatel, australan Julian Assange čelí obvinění ze sexuálních zločinů ve Švédsku, ynní se ukrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. Tento rok se chystá kandidovat do senátu za svou stranu WikiLeaks, vést ji chce distančně.

Nejdříve se podle svých slov pokusil předat tajné dokumenty deníku The Washington Post, tamní reportéři jej ale prý nebrali vážně. Nechal hlasový záznam novinám New York Times, ale ti na něj nikdy nereagovali. Proto se  prý rozhodl předat dokumenty WikiLeaks.

Manning je náš hrdina, říká Assange

K případu se v podvečer procesu vyjádřil také zakladatel Wikileaks Julian Assange. "Byl ochoten podstoupit risk, věřil, že je to důležité,"  říká australan na videu CNN. Assange proces označil jako vážný útok na investigativní žurnalistiku. "Bude to konec ochrany zdrojů ve Spojených státech," řekl Assange v předvečer procesu.

Julian Assange je nyní na ekvádorské ambasádě v Londýně, jelikož čelí stíhání ze strany Spojených států, Švédska a Velké Británie. Ve švédsku je obviněný ze sexuálních zločinů.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video