Pro zrušení letního času v EU musí Češi dodat přes 16 tisíc podpisů

Lidovecký senátor Petr Šilar připravil novou podobu odporu proti střídání letního a zimního času. Ve čtvrtek spustí kampaň, na jejímž konci by měla být evropská petice s nejméně jedním milionem podpisů pro zrušení letního času.

Senátor Petr Šilar bojuje za zrušení letního času. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Lidovci tvrdí, že v Česku chybí pro zrušení letního času širší politická vůle, chtějí proto změnu prosadit přes Brusel. Plánují přimět Evropskou komisi ke zrušení letního času prostřednictvím novinky Evropské unie - petice s nejméně milionem podpisů.

Pokud je autoři petice seženou, přenese se jejich požadavek na půdu Evropské komise, která k němu musí zaujmout stanovisko, a Evropského parlamentu. Ten k danému tématu uspořádá veřejné slyšení.

Zavedení změn času urychlily mrazy

Letní čas v takové podobě, v jaké jej známe nyní, zavedli komunisté od 1. dubna 1979. "Přijetí změny tehdy významně urychlilo počasí," upozorňuje historik Jaroslav Šebek. Někdejší Československá socialistická republika měla za sebou neobvykle tuhou zimu a zásoby uhlí se citelně ztenčily.
Letní čas měl spolu s uhelnými prázdninami a odstavování továren i domácností od elektřiny ušetřit energii. Podle tehdejších funkcionářů byly výsledkem až desetiprocentní úspory. V dnešní době se hovoří o tom, že úspory jsou zanedbatelné.
"Argumentem pro zavedení zimního času bylo pro ÚV KSČ zvýšení produktivity odpoledních směn a větší komfort při volnočasových aktivitách a dovolené," dodal Šebek. V dubnu 1980 se pak ustálilo pravidlo, že letní čas začíná poslední dubnový víkend a končí poslední zářijový víkend.

Petice funguje na poměrném zastoupení zemí v Evropském parlamentu. V praxi to znamená, že aby byla vyslyšena, musí ji podepsat jen v Česku nejméně 16 500 lidí. V celé Unii pak podpisů musí být nejméně jeden milion. Podmínkou také je, aby se do petiční akce zapojilo nejméně sedm zemí EU.

Senátor KDU-ČSL Petr Šilar proto zakládá se čtyřmi spolupracovníky organizační výbor pro českou část petice a shání podporu v ostatních státech. "Zatím víme předběžně o Slovensku, Rakousku a chtěli bychom požádat o spolupráci Německo," řekl iDNES.cz Šilar.

Bude to stát miliony, zaplatí je sponzoři, plánuje politik

Zákon umožňující sběr podpisů v EU začne platit v dubnu příštího roku. Šilar chce do té doby přesvědčit českou veřejnost o potřebě zrušení letního času kampaní s názvem Only one time (Pouze jeden čas). Kampaň už má vlastní logo, od čtvrtka začnou fungovat webové stránky projektu. "Chceme lidi přimět k diskusi a sesbírat pro změnu argumenty," popsal Šilar.

Senátor nyní shání sponzory, kteří by kampaň i zajištění petice v ČR z velké části zafinancovali. "Bude to stát miliony, proto jsem oslovil některé firmy s žádostí o pomoc. Jednáme také s mobilními operátory o zprovoznění dárcovských SMS," říká Šilar.

Přestože je teprve na počátku aktivity obřích rozměrů, při sbírání milionu podpisů pod přísným dohledem Evropské unie si fandí. "Musíte být přesvědčen, že váš projekt je nejlepší na světě, pak musíte sehnat pár bláznů, kteří ho podpoří a pak už to někdo zaplatí. Jako starosta jsem začal taky opravovat zámek a v kapse jsem měl jen milion korun. Nakonec to stálo milionů 70," dodal bývalý starosta Letohradu.

Česko letní čas může zrušit samo, nařízení Unie ho nesvazuje

Elektronická evropská petice, která se nemusí týkat jen rušení zimního času, je podle lidovecké europoslankyně Zuzany Roithové novou možností odporu proti střídání letního a zimního času. Evropská unie teprve před dvěma měsíci přijala nařízení, které říká, že od 1. ledna příštího roku musí být jasná pravidla sběru podpisů a rovněž musí fungovat počítačový program, který sběr podpisů umožní.

Evropská unie nyní státům nepřikazuje mít zimní nebo letní čas a ČR by proto mohla z vlastní iniciativy střídání časů zrušit. Unie ale ke změně času přispěla směrnicí z roku 1996, která každoroční změnu času ustálila na jednom termínu pro celou Unii. Přistoupila k tomu z ryze praktických důvodů, aby se synchronizovaly jízdních řády mezi jednotlivými zeměmi. Pokud by se zimní čas v každé zemi EU měnil jinak, mohlo by se stát, že by například vlaky stály na hranicích států i několik hodin.

Lidovecká snaha o zákazu zimního času není zdaleka první aktivitou. Loni europoslankyně Zuzana Roithová adresovala Evropské komisi interpelaci, ve které chtěla znát stanovisko k této věci. "Existují studie, které dokládají, že změny času mají vliv na lidské zdraví. Naopak energetické úspory při zavedení letního času se ukázaly jako mizivé," řekla Roithová. Komise jí odpověděla, že žádná země EU dosud o zrušení změny nepožádala. Vliv na lidské zdraví je podle Komise tak zanedbatelný, že o rušení neuvažuje.

Podle Heleny Illnerové z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR mohou být biologické rytmy v těle člověka skutečně narušeny tak, že to vede k nemocem a psychickým potížím. Aby byla souvislost mezi změnou a chorobami prokazatelná, muselo by se jednat o více než jen hodinový posun v čase dvakrát ročně. "O hodinu si vnitřní rytmus tu a tam posouváme, horší je, když se letní čas zavádí v dubnu. To znamená, že vstáváme a vracíme se za tmy, což je naprosto špatně," upozornila Illnerová.