Američtí vojenští plánovači předpokládají, že by operace v Iráku trvala týdny a ne šest měsíců, jak tomu bylo za války v Perském zálivu v roce 1991. Záleží, v jaké míře se od iráckého prezidenta Saddáma Husajna odvrátí jeho jednotky. Plánovači tvrdí, že část iráckých vojáků se proti němu postaví.
„Nejlepší dobou pro útok je únor,“ citoval oficiální vojenské představitele list The Washington Times. Válka by poté skončila nejpozději v dubnu, před příchodem velmi horkého jara a léta.
Pentagon oficiálně existenci jakéhokoliv plánu popírá. Stále však jedná, jak početné síly budou pro válku proti Iráku potřebné. Odhady se pohybují od 70 tisíc do čtvrt milionu vojáků.
„Na zničení dobře ukrytých iráckých zbraní nebude stačit jen americké letectvo. V případě zásahu bude třeba nasadit i pozemní jednotky,“ řekl při projevu v americkém Senátu ministr obrany Donald Rumsfeld.
Nejprve letectvo, pak pozemní úder
Americká armáda pečlivě zvažuje způsob, jak v první den operace zasáhnout údery ze vzduchu co nejvíce pozemních cílů. Primární je zneškodnění raket země-vzduch pomocí střel s plochou dráhou letu Tomahawk a „neviditelných“ bombardérů B-2.
Na velitelské a další vojenské objekty by útočily bombardéry B-52 a B-1. Poté by na řadu přišly pozemní jednotky, které by měly být menší, pohyblivé a co nejvíce rozsety po iráckém území, aby nebyly snadným terčem iráckých raket Scud.
Obavy z chemických a biologických zbraní
Americká administrativa má obavy, že irácká armáda použije chemické nebo biologické zbraně. Bagdád podle ministra Rumsfelda tyto zbraně rozmístil po celé zemi a na citlivá místa. Američané neví, kde se velká část iráckých zbraní hromadného ničení nachází.
„Známe místa uložení jen u zlomku těchto zbraní. Mnoho jich je hluboko pod zemí, další v těsné blízkosti obydlených oblastí, škol, nemocnic a mešit, kde může při útoku zahynout mnoho lidí. Ne všechna tato místa jsou zničitelná leteckým útokem,“ připustil Rumsfeld.
USA radí OSN, co dát do rezoluce
Zbraně by se mohly skrývat i v palácích prezidenta Saddáma Husajna. I to lze považovat za jeden z důvodů, proč si USA přejí, aby chystaná rezoluce Rady bezpečnosti o Iráku obsahovala formulaci, která kromě jiného povolí také inspekci osmi Husajnových paláců.
„Rezoluce by měla také obsahovat jasné upozornění, že odmítne-li Irák odzbrojit, musí počítat s rozhodujícími důsledky,“ prohlásil před zahraničním výborem Sněmovny reprezentantů americký ministr zahraničí Colin Powell.
Inspektoři mohou vyrazit v půli října
Rada bezpečnosti OSN, v níž zasedají přední světové mocnosti, projednávání nové rezoluce stále odkládá. Rusko je proti úderu, Francie a Čína se vyjadřují vyhýbavě. Rada musí také projednat návrat inspektorů do Iráku. Bagdád přitom přistoupil na kontroly bez jakýchkoliv podmínek ve snaze odvrátit hrozící konflikt.
První skupina zbrojních inspektorů může zamířit do Iráku v polovině října. Radě bezpečnosti to sdělil šéf inspekcí Hans Blix, jehož skupina se skládá z 58 stálých členů a 230 nezávislých odborníků, jenž lze kdykoli povolat. Blix se na konci září sejde ve Vídni s iráckými představiteli, aby možné inspekce projednali.
Husajn napsal Valnému shromáždění
Irák požaduje, aby zbrojní inspektoři respektovali bezpečnost a suverenitu země. Vyplývá to z dopisu Saddáma Husajna, který Valnému shromáždění OSN přečetl irácký ministr zahraničí Nádží Sabrí.
Husajn zdůraznil, že Irák nemá zbraně hromadného ničení. „Americká vláda chce zničit Irák, aby mohla ovládat ropu na Blízkém východě a následně kontrolovat politiku, stejně jako ekonomickou politiku celého světa,“ četl Sabrí z Husajnova poselství.
„V této řeči Irák nepřijal pravdu a prokázal, že není ochoten změnit postoj nebo jednání. Bylo to selhání v každém ohledu. Je to pokus nalákat svět na tutéž cestu, kterou absolvoval už dříve,“ odmítl Husajnův dopis mluvčí Bílého domu Ari Fleischer.
Dostanou se inspektoři kamkoliv?
Některé formulace v Husajnově dopise naznačují, že některé oblasti by mohly zbrojním expertům zůstat nepřístupné. „Naše země je připravena přijmout jakékoli vědecké experty provázené politiky z kterékoli země, aby nám řekli, která místa a vědecká zařízení si přejí vidět,“ citoval Sabrí iráckého prezidenta.
V roce 1997 vypukla krize kvůli osmi palácům Saddáma Husajna. Inspektoři trvali na jejich zpřístupnění. Generální tajemník OSN Kofi Annan nakonec dosáhl podpisu memoranda, v němž Bagdád zaručil přístup do všech vybraných objektů.
V březnu až dubnu 1998 pak Irák nechal do paláců vstoupit skupinu odborníků a diplomatů vybranou Annanem. Nenašli stopy po zakázaných zbraních, ale viděli následky velkého stěhování. V prosinci pak Irák spolupráci s inspekcemi vypověděl.
Velké palácové komplexy se rozkládají na ploše skoro 32 kilometrů čtverečních. Třetinu z nich tvoří jezera. Největší z objektů je palác Radvaníja v centru Bagdádu, kde má Husajn hlavní sídlo.
