Poslanci ve středu omezili povinnost zveřejňovat smlouvy v registru – nově nemá platit pro podniky, v nichž mají stát, kraje nebo obce většinový podíl (psali jsme zde). K původnímu návrhu vyjmout z něj jen národní podnik Budějovický Budvar, aby nebyl znevýhodněn před konkurencí, přilepili zákonodárci několik pozměňovacích návrhů. Výsledná podoba novely registr smluv jako protikorupční nástroj významně osekala. K zavedení registru se přitom dříve zavázaly desítky poslanců i vládní koalice.
Proč je důležité, aby státní a obecní podniky zveřejňovaly smlouvy, vysvětluje Martin Kameník z občanského sdružení Oživení, které se podílí na projektu Rekonstrukce státu. Naopak komunistický poslanec Václav Snopek, autor pozměňovacího návrhu, který státní firmy vyňal z registru smluv, argumentuje, že státní podniky byly zveřejňováním smluv diskriminovány.
PRO Kdo hospodaří s veřejnými prostředky, podléhá kontrole
Státem ovládané firmy by měly zveřejňovat smlouvy jednoduše proto, že hospodaří s veřejným majetkem. Tudíž by měly být pod náležitou veřejnou kontrolou, obdobně jako úřady. Navíc se ukazuje, že v posledních letech docházelo k alarmujícímu tunelování jejich majetku skrze nevýhodné smlouvy, jejich kontrola pobíhá pouze skrze politicky nominované osoby, kdy není zajištěna jejich dostatečná odbornost a integrita.
Martin Kameník z občanského sdružení Oživení
Registr smluv je proto jedním z levných a efektivních nástrojů veřejné kontroly také nad státními firmami. Všechny problémy ohledně ochrany případného know-how byly v rámci zákona vyřešeny a firmy mohou nadál chránit svá obchodní tajemství.
Za poslední dekádu jde vidět pozitivní posun ve vyšší otevřenosti veřejné správy, sektor státních, krajských či městských firem však těmto trendům zatím úspěšně vzdoroval. Ukazuje se, že těžiště klientelistických sítí se logicky začíná více zaměřovat na státní firmy, jelikož jsou hůře kontrolovatelné. Na to dlouhodobě upozorňuje ve svých zprávách také BIS.
Argument, že státní podniky budou v konkurenční nevýhodě kvůli zveřejňování smluv, mi připadá lichý a zástupný. Spíše jde o obranu proti větší veřejné kontrole. Navíc již v současné době většina těchto firem podléhá zákonu o svobodném přístupu k informacím a zatím nebyly zaznamenány žádné provozní komplikace s tím spojené.
Z těch polopravd a mýtů, které nakonec vedly k osekání registru, byl pádným argumentem národní podnik Budějovický Budvar. Budvar ale nezajišťuje žádné veřejné služby a jeho roční zisk několika stovek miliónů korun, který plyne do státního rozpočtu, rozhodně nemůže být argumentem pro vyjmutí všech veřejně vlastněných firem.
Mimochodem nerozumím tomu, proč by se měl stát starat o výrobu piva. V tržní ekonomice má stát zajišťovat zejména takové služby, které nemůže zajistit trh. Zrušit transparentnost všech státních podniků kvůli jednomu pivovaru je zcela neproporční. Řada poslanců bohužel používá argumenty, které jsou z minulého století.
PROTI Zveřejňování smluv státní firmy poškozuje na trhu
Přijetí novely zákona není o spokojenosti či nespokojenosti. Přijatou podobou novely jsme napravili právní prostředí, ve kterém se dotčené podniky mají pohybovat.
Václav Snopek, poslanec KSČM
Je potřeba si uvědomit, že státní, městské a obecní podniky mají jednu smůlu, a tou je jejich vlastník. Jinak hospodaří podle platných zákonů a pohybují se většinou v konkurenčním prostředí. Pokud by zveřejňovaly všechny smlouvy nad padesát tisíc korun, tak by se dostaly do nevýhodné pozice.
Většina podniků dnes soutěží zakázky v tržním prostředí. Ať už to jsou třeba služby, které města zabezpečují (teplo, odpady) nebo podniky, které pracují ve prospěch státu.
Jako například Explosia a.s v mém volebním kraji. Ta se na jedné straně pohybuje v tržním prostředí, ale na druhou je to státní podnik, který pracuje i pro zabezpečení obrany státu. Proto nemůže o sobě zveřejnit zcela všechno i z důvodu bezpečnosti, což byl i další pozměňovací návrh, který byl přijat.
Já nejsem pro to, aby se nezveřejňovaly smlouvy tam, kde se hospodaří převážně s veřejnými prostředky a nejedná se o podnikatelské subjekty ve smyslu zákona. Například neziskový sektor a ten z návrhu zákona zcela vypadl. Navíc se často jedná i o vícezdrojové financování z veřejných zdrojů.
