Auto Union byla druhá největší automobilka nacistického Německa. Už dříve historici potvrdili, že pro ni za druhé světové války pracovaly tisíce nuceně nasazených. Nová studie ale ukazuje, že jejich počty byly výrazně vyšší, než se dosud vědělo a pro automobilku navíc museli pracovat i vězni z koncentračních táborů.
SS nechala pro firmu postavit nebo rozšířit sedm koncentračních táborů, včetně pobočného tábora v Litoměřicích.
Podle studie využívala Auto Union ve svých závodech ve Zwickau a v Saské Kamenici na 1600 nuceně nasazených. Kromě toho SS pro potřeby automobilky zřídila nebo rozšířila sedm koncentračních táborů, v nichž pro Auto Union muselo pracovat na 3700 vězňů, z toho zhruba čtvrtina byli Židé.
"Případ Audi ukazuje, že téma nucených prací je stále velmi aktuální," míní ředitel Česko-německého fondu budoucnosti Tomáš Jelínek.
V letech 2000 - 2006 byl Fond budoucnosti jakožto partnerská organizace nadace Vzpomínka, odpovědnost, budoucnost (EVZ) pověřen, aby organizačně připravil a následně zajistil výplaty odškodnění pro české oběti nucených prací. "Je dobře, že tato nová studie vnáší světlo do další temné kapitoly nucené práce a odkrývá rozsah bezpráví a lidského utrpení," dodal Jelínek.
Koncentrační tábor v Litoměřicích byl zřízen na jaře roku 1944 a organizačně spadal pod koncentrační tábor Flossenbürg. Byl plánován pro pět tisíc vězňů. V letech 1944 - 1945 jím prošlo přes 18 300 vězňů, uvádí web Památníku Terezín. Až 4500 vězňů v litoměřickém koncentračním táboře zemřelo při pracovních úrazech, epidemiích a vyčerpáním. Podle pamětníků v táboře panovaly ty nejhorší podmínky.
"Vedení Auto Union mělo bezpochyby morální odpovědnost za podmínky v Litoměřicích," uvádí studie.
Společnost Auto Union vznikla v roce 1932 sloučením tří menších automobilek a zpočátku se zaměřovala na výrobu závodních a luxusních aut. Později rozšířila výrobu o letecké motory a za války vyráběla i motory pro německé tanky typu Tiger a Panther.
