Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pro předchůdce Audi pracovali i vězni z koncentračních táborů v Česku

  12:25aktualizováno  12:25
Firma Auto Union, předchůdce koncernu Audi, systematicky využívala nuceně nasazené a vězně z koncentračních táborů. Uvádí to studie, kterou v pondělí uveřejnili historici Martin Kukowski a Rudolf Boch. Pro firmu podle ní vězni pracovali za nelidských podmínek, tisíce z nich zemřely.
Podle pamětníků v litoměřickém táboře panovaly ty nejhorší podmínky. (Ilustrační foto)

Podle pamětníků v litoměřickém táboře panovaly ty nejhorší podmínky. (Ilustrační foto) | foto: AP

Auto Union byla druhá největší automobilka nacistického Německa. Už dříve historici potvrdili, že pro ni za druhé světové války pracovaly tisíce nuceně nasazených. Nová studie ale ukazuje, že jejich počty byly výrazně vyšší, než se dosud vědělo a pro automobilku navíc museli pracovat i vězni z koncentračních táborů.

SS nechala pro firmu postavit nebo rozšířit sedm koncentračních táborů, včetně pobočného tábora v Litoměřicích.

Podle studie využívala Auto Union ve svých závodech ve Zwickau a v Saské Kamenici na 1600 nuceně nasazených. Kromě toho SS pro potřeby automobilky zřídila nebo rozšířila sedm koncentračních táborů, v nichž pro Auto Union muselo pracovat na 3700 vězňů, z toho zhruba čtvrtina byli Židé.

"Případ Audi ukazuje, že téma nucených prací je stále velmi aktuální," míní ředitel Česko-německého fondu budoucnosti Tomáš Jelínek.

V letech 2000 - 2006 byl Fond budoucnosti jakožto partnerská organizace nadace Vzpomínka, odpovědnost, budoucnost (EVZ) pověřen, aby organizačně připravil a následně zajistil výplaty odškodnění pro české oběti nucených prací. "Je dobře, že tato nová studie vnáší světlo do další temné kapitoly nucené práce a odkrývá rozsah bezpráví a lidského utrpení," dodal Jelínek.

Koncentrační tábor v Litoměřicích byl zřízen na jaře roku 1944 a organizačně spadal pod koncentrační tábor Flossenbürg. Byl plánován pro pět tisíc vězňů. V letech 1944 - 1945 jím prošlo přes 18 300 vězňů, uvádí web Památníku Terezín. Až 4500 vězňů v litoměřickém koncentračním táboře zemřelo při pracovních úrazech, epidemiích a vyčerpáním. Podle pamětníků v táboře panovaly ty nejhorší podmínky.

"Vedení Auto Union mělo bezpochyby morální odpovědnost za podmínky v Litoměřicích," uvádí studie.

Společnost Auto Union vznikla v roce 1932 sloučením tří menších automobilek a zpočátku se zaměřovala na výrobu závodních a luxusních aut. Později rozšířila výrobu o letecké motory a za války vyráběla i motory pro německé tanky typu Tiger a Panther.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vchod na pláž před hotelem Zahabia, kde došlo k útoku na turistky (14. července...
Češka pobodaná v Egyptě je v kritickém stavu, není schopna převozu

Češka zraněná při útoku na turisty v egyptské Hurghadě je podle českých lékařů v kritickém stavu. Oznámilo to ministerstvo zdravotnictví. Lékaři hodnotí její...  celý článek

Jedenáctiměsíční Charlie Gard trpící nevyléčitelným syndromem mitochondriálního...
Chceme, aby Charlie zemřel doma, žádají soud rodiče nemocného chlapce

Britští rodiče nevyléčitelně nemocného jedenáctiměsíčního Charlieho Garda se v úterý obrátili na soud s žádostí, aby synovi umožnil zemřít doma. Jejich právník...  celý článek

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek (vpravo) a ministr pro odchod...
Ministr pro brexit Davis jednal se Zaorálkem. Řešili práva Čechů v Británii

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na jednání s ministrem pro odchod Velké Británie z Evropské unie Davidem Davisem zopakoval české priority pro uspořádání...  celý článek

Děsivá nabídka módních řetězců
Děsivá nabídka módních řetězců

Kde najdete to nejhorší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.