Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PRO A PROTI: Mělo by Česko přijmout uprchlíky ze Sýrie?

  11:48aktualizováno  11:48
Konflikt v Sýrii vyhnal z domovů miliony lidí. Více než tři miliony z nich uprchly do zahraničí, především do Turecka, Libanonu a Jordánska. Podle některých názorů je přijímání uprchlíků morální povinností Česka. Druzí z toho mají obavy a samotná česká vláda je spíše zdrženlivá.

Syrský uprchlický tábor Zátarí v Jordánsku (7. prosince 2014). | foto: Reuters

Ve středu bude česká vláda rozhodovat o udělení azylu zhruba 70 syrským uprchlíkům. Jedná se o patnáct rodin s dětmi, které pobývají v Jordánsku (více zde).

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) však v prosinci prohlásil, že vláda není příliš nakloněná k přijímání uprchlíků. „Nejsme pro závazné kvóty, tudíž ani otázka referenda v současné době nepřipadá v úvahu. A s touto pozicí jedu na jednání ministrů vnitra v pátek a následně o tom bude jednat Evropská rada,“ uvedl ministr s tím, že Česko upřednostňuje zásah a pomoc lidem v místě konfliktu (více si přečtěte zde).

Názor podporující přijetí uprchlíků ze Sýrie pro iDNES.cz vyjádřil Martin Rozumek zabývající se pomocí lidem, kteří si kvůli podmínkám ve své zemi musí hledat nové domovy. Proti se v nové nepravidelné rubrice postavil konzervativní politik Roman Joch.

PROPřijměme aspoň stovku Syřanů, ať nevypadáme neschopně

Evropská unie v loňském roce trpěla pod nebývalým náporem uprchlíků, kteří přicházeli zejména přes Středozemní moře. Okolní státy jako Německo, Rakousko, Maďarsko, Polsko hlásí rekordní počty žadatelů o azyl a spousta těch zemí si s tím neví rady. Italové nezvládají registrovat. Maďaři měli v jednom měsíci v listopadu více než devět tisíc žádostí. Na druhé straně my, Slovensko, Slovinsko jsme jako ostrovy, kam nikdo nechodí. Česká republika v roce 2013 měla jen 707 nových azylových žádostí.

Martin Rozumek

Martin Rozumek

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Nevládní a nezisková organizace už 20 let pomáhá uprchlíkům a cizincům v České republice. Svým klientům bezplatně poskytuje právní a sociální poradenství.

Podívejme se do historie. Československo vyexportovalo statisíce osob. Na druhou stranu jsme byli schopni dobrovolně přijmout ve speciálních přesídlovacích programech 3 500 lidí z Bosny a tisíc lidí z Kosova.

Myslím si, že bychom teď měli udělat symbolické gesto. Měli bychom přijmout alespoň stovku Syřanů, abychom nevypadali jako naprosto neschopný stát, který se nechce na ničem podílet.

Kapacitu na přijetí uprchlíků Česko má. V případě lidí z Kosova stát pronajal různé penziony v turistických oblastech, například na horách nebo na Moravě, a velice rychle se našlo tisíc míst. Kdyby zde byla dobrá vůle, není problém najít stejný počet míst ani dnes.

Nebylo by vůbec špatné, kdyby lidé ze Sýrie měli nějakou vazbu na Českou republiku. Dejme tomu, že by zde měli příbuzné. Někdo mohl v Česku kdysi studovat anebo mít v Česku alespoň známé, kteří by mohli ze začátku pomoct.

Případné obavy nejsou na místě. Jsem přesvědčen, že od skupiny uprchlíků přesídlených do Jordánska by nebezpečí nehrozilo. Prošli by totiž trojí kontrolou. Už na prvním výběru se podílel Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Potom by je prověřili čeští úředníci, kteří by za nimi přijeli. A na závěr by museli projít azylovou procedurou v České republice.

Mělo by Česko přijmout syrské uprchlíky?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 15. ledna 2015. Anketa je uzavřena.

Ne 16252
Ano 2504

PROTINetahejme si sem peklo, kterým je Blízký východ

Těch uprchlíků je taková spousta, že si můžeme vybírat. A já si myslím, že bychom měli vybírat lidi, kteří jsou maximálně kompatibilní s naší společností, která má židovsko-křesťanské hodnotové základy a politicky je liberální a sekulární.

Roman Joch

Roman Joch

Politik, který sám sebe označuje za liberálního konzervativce. Od roku 2003 ředitel Občanského institutu, think-tanku, který chce šířit konzervativně-křesťanských hodnot. V letech 2010 až 2012 byl poradcem někdejšího premiéra Petra Nečase pro oblast zahraničí a lidských práv.

Každý, kdo odpovídá tomuto profilu, má být vhodným adeptem pro imigraci k nám. Tudíž židé a křesťané odevšud; ale i ne-židé a ne-křesťané, leč liberálně-sekularizovaní - například z východní Asie. Obzvlášť Číňané a Vietnamci jsou pracovití, mají silné rodinné hodnoty, kladou důraz na vzdělání svých dětí a skvěle obohacují naši společnost. Také bych nebyl proti, abychom přijali nějaké jezídy, kteří v Sýrii trpěli víc než ostatní. 

Z hlediska našich hodnot a politického profilu je největším problémem společnost islámská. Ta je nejvíce nekompatibilní se společností naší.

První vlna imigrantů do západní Evropy usilovala o lepší život, o lepší práci. Teď se ukazuje, že problém je v druhé až třetí generaci, narozené už v Evropě. Jedná se hlavně o mladé muže ve věku 16 až dejme tomu 46 let, kteří se radikalizují.

Někteří muslimové své náboženství interpretují velice bojovným způsobem. Islám je samozřejmě schopen umírněnosti, mírumilovnosti, ale jednou za čas, tak jednou za sto let, přicházejí obrodná hnutí, která se vrací ke kořenům, a tím kořenem je Mohamed. Problém s tímto prorokem je, že to byl válečník, který sám popravoval zajatce.

Nemůžeme tedy jednoznačně tvrdit, že islám je pouze náboženstvím míru. Islám je také náboženství míru, ale krom toho je také náboženství války a zabíjení. To je obsaženo v jednom náboženství dohromady.

Proto na otázku, zda k nám přijmout syrské Araby, odpovídám: přijměte je všechny – kteří jsou křesťané. Nedává ale smysl k nám přijímat muslimské imigranty. Většina z nich by byla neškodná, ale zato ta menšina… Peklo, kterým je Blízký východ, si nenatahejme sem.

Mělo by se Česko zachovat solidárně a přijmout syrské uprchlíky, nebo tito lidé představují potenciální riziko? Podělte se o svůj názor v diskusi pod článkem.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.