Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PRO A PROTI: Měl by Západ dodávat zbraně ukrajinské armádě?

  19:23aktualizováno  19:23
Ukrajinská armáda žádá Západ o dodávky zbraní a Spojené státy o tom vážně uvažují. Jaké důsledky by takový krok mohl mít? Nezpůsobilo by to jen eskalaci konfliktu? Argumenty pro a proti shrnuli Michael Kocáb a Miroslav Kostelka.

Ukrajinské dělostřelectvo v Doněcké oblasti (22. února 2015) | foto: Reuters

Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin tvrdí, že jeho země v boji proti separatistům podporovaným Kremlem nutně potřebuje dodávky zbraní. Upozornil, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nejde o Ukrajinu, ale o Evropu a proto je obrana Ukrajiny i obranou Evropské unie (více čtěte zde).

O dodávkách zbraní Kyjevu se diskutuje zejména ve Spojených státech. Prezident Barack Obama před mírovými jednáními v Minsku prohlásil, že dodávky zváží v případě, že diplomatická jednání selžou. Další možností je uvalení nových sankcí na Rusko, ke kterému přikročila EU (více o sankcích zde).

Názor zastávající vyzbrojení ukrajinské armády vyjádřil pro iDNES.cz bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Opačný názor hájil někdejší ministr obrany Miroslav Kostelka.

PROZlu z východu se musíme postavit. Jinak budeme litovat

Souhlasím s tím za určitých podmínek. První podmínkou a hlavní prioritou je, aby Evropská unie, pokud možno i s Amerikou, zůstala v názorovém zákrytu a přijímala obdobná rozhodnutí. Všechny země by měly postupovat společně, protože jedině v jednotě je síla, bez které nemůžeme obstát. Ne aby nějaká země, jako třeba my, předem zaujímala defétistické a uhýbavé postoje typu „nehas, co tě nepálí“ a předem vylučovala alternativy, které by mohly být účinnou odpovědí na bezprecedentní agresi ze strany Ruska.

Michael Kocáb

Michael Kocáb

Hudebník a bývalý ministr pro lidská práva a národnostní menšiny (2009 - 2010). Na počátku 90. let 20. století, kdy byl poslancem Federálního shromáždění, významně přispěl k odchodu sovětských vojsk ze země.

Druhou podmínkou je, že by měla být dána maximální šance druhé dohodě z Minsku. To je bezesporu iniciativa, kterou musíme všichni podporovat. Jestliže nezafunguje a bude neustále docházet k dalším útokům ze strany separatistů a Ruska na ukrajinská města jako je Mariupol, tak pak je samozřejmě situace jiná. Druhé minské dohody asi částečně fungují, ale musí být plněny kompletně.

Za třetí. Jestliže Rusové přes všechna ujišťování neustále vyzbrojují separatisty a sami tam také bojují, tak by měla být poskytnuta moderní, odpovídající výzbroj i Ukrajině. Normální logika říká, že jestliže jsou separatisté naplno vyzbrojováni a podporováni jednou z největších armád světa, tak Ukrajina nemůže zůstat ve štychu a jenom trpně přijímat fakt, že už tam dnes tečou potoky krve.

Jestliže se zlu, který se momentálně šíří z východu, nepostavíme, tak poneseme děsivé důsledky, pokud konflikt nabude globálních rozměrů. Proti zlu se musí aktivně bojovat.

Před druhou světovou válkou se Hitlerovi permanentně ustupovalo s obdobnou argumentací a jak to dopadlo, všichni víme. Všechny ty obavy, jen aby nebyla válka, se proměnily v pravý opak. Byla z toho světová válka.

PROTIPolitici by si měli uvědomit, co to je válka

Mám obavu, že dodávky zbraní na Ukrajinu by konflikt mohly jen vyostřit. Je otázka, jak bude Rusko reagovat.

Česká republika zbraně nedodává a já myslím, že to je rozumné řešení. Těžko můžete odhadnout, co Rusko udělá - počínaje přerušením diplomatických styků až po omezení dodávek plynu přes Ukrajinu, snížení kapacity dodávek přes Nord Stream. Takovéto reakce by byly možné. A dopady na Ukrajinu by byly daleko větší.

Miroslav Kostelka

Ministr s prezidentem - Nově jmenovaný ministr obrany Miroslav Kostelka hovoří s prezidentem Klausem (9. června 2003).

Generálporučík Miroslav Kostelka dlouhá léta sloužil v armádě, byl například zástupcem náčelníka generálního štábu. Ve Špidlově vládě se stal ministrem obrany, v letech 2005 až 2009 působil jako velvyslanec České republiky v Ruské federaci. Přednáší na Diplomatické akademii.

Po debalcevském kotli (o ukrajinské porážce čtěte více zde) dost utrpěla prestiž prezidenta Porošenka u jeho vlastních vojáků. Stahování vojáků z Debalceve podle něj mělo organizaci, ale pokud čtete ukrajinské noviny, tak se dozvídáte, že vůbec není pravda.

Pouze díky aktivitě několika polních velitelů, o které generální štáb ani velení celé operace vůbec nevědělo, se části ukrajinských vojáků z Debalceve podařilo odejít. Rozčarování z vedení operací je opravdu velké. Když k tomu připočtu to, že část politických představitelů Ukrajiny nemá zájem na tom, aby bylo dosaženo mírového řešení, dostáváme se k otázce, jestli to vůbec skončí.

Já doufám, že jak Rusko, tak NATO včetně Spojených států má dostatek rozumu na to, aby nevyvolaly nějaký velký konflikt. Možná by si někteří politici měli uvědomit, co to je pojem válka. Když čtu naše média a vidím výzvy k vojenskému řešení, tak si říkám, kam by to až mohlo vést. Jsem voják a myslím si, že eskalace je zbytečná.

Měl by Západ dodávat zbraně ukrajinské armádě?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 1. března 2015. Anketa je uzavřena.

Ne 6241
Ano 5885






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.