Prezident Václav Klaus před Ústavním soudem, který rozhodoval, jestli je Lisabonská smlouva v rozporu s českým ústavním pořádkem, či nikoli.

Prezident Václav Klaus před Ústavním soudem, který rozhodoval, jestli je Lisabonská smlouva v rozporu s českým ústavním pořádkem, či nikoli. | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Příznivců Lisabonské smlouvy v Česku výrazně přibylo, ukázal průzkum

  • 753
Většina Čechů zastává názor, že by parlament měl schválit Lisabonskou smlouvu. Pro přijetí nejnovější podoby evropské ústavy se v průzkumu STEM vyslovilo 64 procent dotázaných. Ještě v říjnu loňského roku jich přitom bylo pouze 45 procent.

Zmíněná skutečnost ovšem podle agentury STEM nesouvisí s nárůstem znalosti obsahu Lisabonské smlouvy. Ta se totiž za uplynulé tři měsíce nezvýšila zdaleka tak výrazně jako podpora jejího schválení.

STEM 01/2009

Myslíte si, že Parlament ČR by měl schválit LS,
nahrazující původní návrh evropské ústavy?
15 % určitě ano; 49 % spíše ano; 28 % spíše ne
8 % určitě ne

Máte pocit, že rozumíte změnám a dopadům, které by přineslo přijetí LS?
4 % určitě ano; 26 % spíše ano; 46 % spíše ne;
24 % určitě ne

Sedmdesát procent lidí přiznává, že změnám a dopadům vyplývajícím z přijetí Lisabonské smlouvy nerozumí.

V pozadí podpory dokumentu může být podle sociologů spíše obava lidí ze ztráty české prestiže. K té by mohlo podle soudu respondentů dojít v případě, že parlament Lisabonskou smlouvu neschválí.

Průzkumu se zúčastnilo 1 258 respondentů.

Při pohledu na vývoj názoru na Lisabonskou smlouvu je zjevné, že po jejím zamítnutí v irském referendu v polovině loňského roku míra souhlasu se schválením smlouvy klesla. V druhé polovině roku se pak držela pod padesátiprocentní úrovní.

Údaje z výzkumu STEM

Co je to lisabonská smlouva?

Lisabonská smlouva má změnit fungování dnešní Evropské unie. Ta se za padesát let existence postupně rozrostla z šesti na dnešních 27 států. Skoro půl miliardy obyvatel. Unie chce, aby její rozhodování nebylo těžkopádné jako doposud, a aby v globalizovaném světě dokázala jako celek lépe konkurovat Spojeným státům či ekonomikám z Asie.

Aby EU vystupovala navenek jednotně, mají vzniknout dvě nové funkce: jakýsi "europrezident" a "euroministr zahraničních věcí". Prezident by nahradil nynějšího šéfa Unie, jímž je každý půlrok šéf vlády, jehož země EU zrovna předsedá.

Co je však nejdůležitější změna – způsob hlasování. Častěji bude stačit k prosazení návrhů souhlas většiny, a ne všech jako dosud. Domluvit se jednohlasně v takovém počtu je dnes takřka nemožné. Nově bude možné také z EU vystoupit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue