Kabinet i opozice se zavázaly, že v otázce politických sporů nesáhnou k použití násilí. Novou hlavou státu, kterou se Libanonci mnohokrát neúspěšně pokusili zvolit, se má stát náčelník libanonského generálního štábu Michel Sulejman.
Na nedělní volbu prezidenta dorazí do Bejrútu i katarský premiér Hamád bin Jásim Al-Tání, který jednání v Dauhá vedl.
. "NOVÁ STRÁNKA V HISTORII""Otvíráme novou stránku v historii Libanonu," řekl prozápadní kandidát na premiéra Saad Harírí. |
"Vím, že naše rány jsou hluboké, ale nikdo z nás není výjimkou," pokračoval muž, jehož otce zabila v roce 2005 bomba přisuzovaná agentům syrské tajné služby.
Zástupce Hizballáhu Mohammed Raad uvedl, že dohoda pomůže "k posílení koexistence a budování státu". Výsledek jednání kladně ohodnotily i Írán a Sýrie, kteří jsou hlavními regionálními zastánci radikálního šíitského hnutí. Dohodu přivítal i velvyslanec Saúdské Arábie.
Příznivci Hizballáhu v Bejrútu už začali demontovat stanové městečko, které paralyzovalo život v centru Bejrútu od prosince 2006.
Opozice si vymohla právo veta
Dohoda, dávající někdejšímu "Švýcarsku Blízkého východu" naději na stabilitu, se ale nezrodila bez ústupků. Prozápadní koalice přislíbila opozici právo vetovat některé její kroky. Právě kvůli jeho absenci opozičníci před rokem a půl z kabinetu odešli, což spustilo politickou krizi.
Liga arabských států se rozhodla zprostředkovat mírová jednání mezi znesvářenými frakcemi v Libanonu poté, co v zemi propukly nejhorší boje od občanské války (1975-1990).
Střety, při nichž zahynulo 81 lidí, zažehlo rozhodnutí vlády zakázat soukromou telekomunikační síť Hizballáhu a propustit šéfa bezpečnosti na bejrútském letišti kvůli jeho sympatiím k šíitskému hnutí. Vláda nakonec od rozhodnutí ustoupila. - čtěte Libanonská vláda se prý dohodla s Hizballáhem na ukončení bojů
