Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Přivedli zemi k úpadku, teď si užívají důchod

  12:32aktualizováno  12:32
Lubomír Štrougal, Milouš Jakeš, Karel Hoffmann či Miroslav Štěpán stáli v čele komunistického Československa desítky let. Smetly je před sedmnácti lety až listopadové události roku 1989. Jak dnes žijí tito komunističtí vůdci, za jejichž vlády se země ocitla v naprostém úpadku?

Lubomír Štrougal na své chalupě v Jizerských horách na snímku z roku 1990. | foto: Bořivoj ČernýMF DNES

Pokud dnes v Jizerce u Kořenova vyslovíte jméno Lubomíra Štrougala, každý vám tu ukáže jeho chalupu na samotě. Totalitní předseda vlády je tu známější než jakýkoliv jiný komunistický vůdce. Místní lidé vzpomínají, jak ještě před lety zašel do restaurace na whisky či bramborák s uzeným.

Jak bývala upravená silnice, když byl u moci. Jak jej hlídala ochranka, ale i to, jak velký mívali Štrougalovi vánoční stromek. Mluvit o něm ale příliš nechtějí. Snad proto, že žije v ústraní, pracuje na své chalupě a do společnosti vyráží už jen výjimečně.

"V zimě chodí snad každý den na běžky. Hodně pracuje kolem domu na zahradě. Na svůj věk je neuvěřitelně vitální," říká asi pětačtyřicetiletý starousedlík.

Komunistický premiér Lubomír Štrougal, který vrcholné státní a stranické funkce zastával přes třicet let, se od svých někdejších spoluvládců odjakživa odlišoval. Vždy pečlivě dbal o svůj zevnějšek. A to platí i dnes: pokaždé, když byl v posledních letech předvolán k soudu kvůli obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele, za což mu hrozilo až tříleté vězení, přišel v dokonale padnoucím obleku, moderní košili či šále výrazné pastelové barvy.

Pravý opak jeho někdejších stranických kolegů. Ti se k soudům dostavují v obnošených konfekčních oblecích z osmdesátých let. Nejvíc se ale od nich Štrougal liší vzděláním. Neabsolvoval pouhé partajní rychlokurzy, je doktorem práv. Štrougal s oblibou říká, že se dnes cítí jako spokojený penzista.

Štrougal píše knihu
S novináři se ale komunistický expremiér baví nanejvýš v holých větách. Pokud má však dobrou náladu, nechá se vyfotografovat třeba i při štípání dříví. Před lety i proto, že se mu zželelo fotografa MF DNES, který se k jeho chatě vydal z Liberce pěšky.

Žádost MF DNES o rozhovor Štrougal nicméně minulý týden odmítl. Byť si nechal den na rozmyšlenou: "Zavolejte, ale nic předem neslibuji. Píšu knihu, takže jsem se vydavateli zavázal, že nebudu o roku 1989 či jiných událostech nic říkat předem."

Štrougal se od bývalých komunistických bossů liší také tím, že v listopadu 1989 se jako jeden z mála tehdejších vlivných postavil proti plánům na mobilizaci armády a policie, k níž vyzýval ministr národní obrany Milán Václavík či tajemník ÚV KSČ Vasil Biľak.

Štrougal jim tehdy řekl, že v ulicích se neodehrává kontrarevoluce pravicově oportunistických sil, ale že jde o nespokojenost lidí se způsobem vládnutí. "Přiznejme si svůj díl odpovědnosti," vyzval a navrhl, aby se za brutální zásah policie na Národní třídě zodpovídal ministr vnitra.

Pragmatik Štrougal řekl v listopadu 1989 možná jen to, co už si léta myslel, ale v každém případě jeho slova zazněla ve chvíli, kdy už neměl co ztratit. Možná proto k nim nalezl sílu. Když tyto události dnes připomenete, Štrougal chvíli mlčí a pak rozhovor ukončí: "Tak to bylo. Opravdu se snažíte, ale zavolejte zítra."

Druhý den pak jeho manželka Miluše řekla: "Nemám dobrou zprávu. Manžel vám rozhovor neposkytne."

Jedenaosmdesátiletý Štrougal se po roce 1989 rozvedl a posléze oženil se svou někdejší, o dvacet let mladší sekretářkou. Z prvního manželství má dvě děti: syna Lubomíra, akademického architekta, a módní návrhářku Evu Janouškovou.

Hoffmann: Prožívám těžké chvíle
Někdejší člen předsednictva ÚV KSČ Karel Hoffmann byl před dvěma lety jako jeden z mála komunistických pohlavárů odsouzen k odnětí svobody na čtyři roky. Soud ho poslal za mříže, protože jako ředitel Ústřední správy spojů nařídil v srpnu 1968 vypnout rozhlasové vysílání, aby překazil zveřejnění protestní rezoluce k okupaci armádami Varšavské smlouvy.

Jedenaosmdesátiletý Hoffmann se tak na krátkou dobu stal nejstarším vězněm v Česku. Po krátkém pobytu ve vězeňské nemocnici byl však kvůli špatnému zdraví a vysokému věku propuštěn.

Rozhovorům s novináři se zvláště při soudním procesu nikdy nevyhýbal, ale tentokrát odmítl: "Zkusíme to v lednu, to už budu moci, ale teď ne - řeším složitou situaci s bytem, asi se budu muset stěhovat."

Hoffmann si ale možná může za těžkosti sám, bydlí v tomtéž prostorném bytě v centru Prahy, jako před pádem režimu. Jednu celou místnost má dokonce zcela zaplněnou symboly komunistické moci: bustami Lenina, Stalina, Gottwalda a spoustou dalších darů či obrazů, které za svou mnohaletou kariéru obdržel od zahraničních vůdců komunistických stran.

Možná proto ani dnes ničeho nelituje, ani vypnutí rozhlasu, ani okupace jednotkami Varšavské smlouvy. "Bylo to jediné správné, potřebné a možné řešení," opakuje stále Karel Hoffmann, který tak zůstává skalním stalinistou.

Zahořklý penzista Jakeš
17. listopad 1989 je strašákem i pro někdejšího generálního tajemníka KSČ Milouše Jakeše. A jakkoliv se bývalí mocní, kteří vždy deklarovali "soudružskou jednotu", nemají ani trochu v lásce a hovoří o sobě nelichotivě, "tichou poštu" udržují.

Pokud se zmíníte, že se hodláte setkat i s dalšími vůdci KSČ, můžete se spolehnout, že je s žádostí o rozhovor nepřekvapíte. Uvítají vás větou: "Už o vás vím."

I čtyřiaosmdesátiletý Jakeš se cítí komunistou, přestože byl z KSČ vyloučen. Když však před ním vyslovíte jméno někdejšího sovětského prezidenta Michaila Gorbačova, který v roce 1989 odmítl mocensky zasáhnout do vývoje ve státech východní Evropy, poněkud nekomunisticky vykřikne: "Antikrist!" Nenávist ke Gorbačovovi spojuje většinu bývalých komunistických pohlavárů možná snad na věčné časy.


Čím byli a čím jsou

Miroslav Štěpán - někdejší šéf městského výboru KSČ v Praze byl po listopadu 1989 odsouzen na 2,5 roku do vězení za potlačování protikomunistických demonstrací v letech 1988 až 1989. Za mřížemi si pobyl rok. Poté na krátkou dobu obnovil KSČ a stal se jejím generálním tajemníkem.
Dnes: říká, že se mu daří dobře. Je ekonomickým konzultantem.

Milouš Jakeš - před listopadem 1989 byl jako generální tajemník KSČ faktickým šéfem státu. V prosinci 1989 jej vyloučili z KSČ a on odešel do důchodu. V roce 2001 byl obžalován z vlastizrady a rozvracení republiky, ale jeho podíl na okupaci v roce 1968 se soudu nepodařilo dokázat.
Dnes: žije v ústraní v pražské vilce.

Karel Hoffmann - býval členem předsednictva ÚV KSČ. V roce 2004 jej soud poslal na čtyři roky do vězení za to, že při okupaci Československa v roce 1968 nařídil vypnout rozhlas. Kvůli špatnému zdraví a vysokému věku byl však krátce po uvěznění propuštěn.
Dnes: je v důchodu.

Lubomír Štrougal - bývalý komunistický předseda vlády.
Dnes: žije na své chalupě v Jizerských horách.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ke kůrovci se přidala vichřice. Z Bruntálska postupně mizí lesy

Místo klidu a čerstvého vzduchu lesní dělníci a těžká technika. V lesích na Bruntálsku se kromě těžby kůrovcového dřeva likvidují škody po vichřici z minulého...  celý článek

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.