Návrh přednesl Jihomoravský kraj, v jehož čele stojí sociálnědemokratický hejtman Michal Hašek.

Návrh přednesl Jihomoravský kraj, v jehož čele stojí sociálnědemokratický hejtman Michal Hašek. | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Přístup k informacím podle Haška: Počkáte si déle, dozvíte se méně

  • 109
Jihomoravský kraj navrhl úpravu zákona o svobodném přístupu k informacím. Lidé toužící vědět více o práci úřadů či státních podniků by podle hejtmana Michala Haška měli čekat déle, při odepření informace by měli méně času na stížnost a předem by platili zálohu. Vláda s tím nesouhlasí.

"Stošestka"

Zákon č. 106/1999 Sb. vymezuje pravidla pro svobodný přístup k informacím dle Listiny základních práv a svobod. Státním orgánům, samosprávám a veřejným institucím ukládá podávat informace ve vztahu k jejich působnosti (některé aktivně, jiné na vyžádání).

Podle jihomoravských zastupitelů je současná norma příliš benevolentní. A tak po více než deseti letech fungování zákona navrhují změnu.

Zmizet má například povinnost uveřejnit vyžádané informace na internetu. "Pro žadatele je nezbytné a rozhodující, aby informaci od povinného subjektu obdržel. Skutečnost, že následně tato poskytnutá informace bude ze strany povinného subjektu zveřejněna i způsobem umožňující dálkový přístup, již pro žadatele o informaci není důležitá," soudí hejtman Michal Hašek (ČSSD).

Tvůrci návrhu zákona dodávají, že povinnost poskytnout informaci ještě navíc dálkovým přístupem "je poměrně náročné, znamená administrativní a personální zátěž a u rozsáhlých informací zatěžuje i web poskytovatele informace".

Úředníci budou mít více času, stěžovatelé méně

Novela také počítá s tím, že by úředníci na vyřizování žádostí a stížností dostali více času, zatímco lidé, kteří by si na odepření informace stěžovali, by museli konat výrazně rychleji. A s vědomím, že jejich žádost může být odmítnuta, pokud se úředníkovi bude zdát provokativní.

Úředník má posoudit, zda nežádáte "provokativně"

Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud (výňatky):

  • se jedná o informaci ze správního řízení nebo přestupkového řízení vyjma informací obecné povahy,
  • se jedná o informaci o vyřizování stížnosti dle jiného právního předpisu vyjma informací obecné povahy
  • je žádost ze strany žadatele formulována zjevně provokativně nebo obstrukčně

Zdroj: Novela zákona o svobodném přístupu k informacím (znění předložené Sněmovně)

Tak například na upozornění, že občan požaduje informaci, která už je dostupná, by mělo být deset dní místo sedmi.

Na samotné poskytnutí vyžádané informace má být dvacet dní místo patnácti, pokud se úřad rozhodne, může si lhůtu mimořádně prodloužit o patnáct dní místo deseti.

Na podání stížnosti, pokud úřad informace poskytnout odepře, by vám muselo stačit patnáct dní místo třiceti. A úředníci, kteří o stížnosti budou rozhodovat, na to podle navrhovatelů potřebují 20 dní místo 15

Lhůty se podle dostupného návrhu zákona mají měnit proto, že "dostatečně dlouhá lhůta pro vyřízení žádosti o informaci je předpokladem řádného a bezchybného vyřízení žádosti". Navržená mírná prodloužení údajně zásadním způsobem nezasahují do práv žadatelů na informaci a neztěžují jejich pozici.

Jednou z navržených změn je také vybírání zálohy za poskytování všech informací (nyní se platí jen za mimořádně rozsáhlé informace) ve výši pětiny předpokládaných nákladů na jejich zjištění. To proto, aby se omezily případy, kdy někdo požádá o informaci, pak už ale nezaplatí úhradu a práce úředníků tak přijde vniveč.

"Může proběhnout i značně časově, administrativně či finančně náročný proces, ale pokud žadatel úhradu nezaplatí, byl tento proces zbytečný," uvádí v dokumentu hejtman Hašek s tím, že tato úprava vychází z praktických zkušeností města Brna.

Praxe ukázala, že jsou změny potřeba, zní z Brna

Jihomoravští zastupitelé v čele s hejtmanem Haškem se hájí, že některé změny jsou s ohledem na zkušenosti s používáním zákona nezbytné. Například správní řízení je podle nich nyní založeno na principu neveřejnosti, přičemž se ale žadatel může dostat dle zákona o svobodném přístupu k informacím k téměř všem údajům, na které by jinak musel prokázat právní zájem.

Postoj vlády

Proti návrhu se postavili ministři Schwarzenberg, John, Bárta, Drábek a Pospíšil. Označili ho za za nesystémový a nadbytečný, čerpající jen ze zkušeností Jihomoravského kraje.

Ministři Kalousek, Kocourek a Fuksa chtějí podrobit současný zákon analýze a vypracovat vládní novelu. Haškův návrh má podle nich zásadní nedostatky.

Ostatní ministři zásadní připomínky neměli.

Navrhují také zrušit povinnost pořizovat záznam o postupu poskytování informace. "Veškeré údaje vyplývají z příslušného spisu povinného subjektu. Povinnost pořizovat záznam je administrativní úkon navíc, který zbytečně zatěžuje povinný subjekt a nemá de facto význam," tvrdí.

Obrovský krok zpět, tvrdí autor původního zákona

Za velký krok zpět a výrazné omezení přístupu k informacím považuje návrh zákona bývalý poslanec a tvůrce původního zákona č. 106 Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti. Hašek se podle něj mýlí v řadě věcí včetně údajného principu neveřejnosti.

"Jediným obsahem zákona je výrazné zhoršení přístupu k informacím v mnoha rovinách. Například pod vyloučením přístupu k informacím ve správním řízení, což je dominantou činnosti veřejné správy, by se mohlo skrývat vyloučení tří čtvrtin dosavadního obsahu poskytovaných informací," řekl Kužílek iDNES.cz.

Za nestandardní v postkomunistických zemích označuje i myšlenku včlenit do zákona možnost smést ze stolu "provokativní či obstrukční" žádosti. "Funguje to například v Británii, tam ale mají vypracovanou podrobnou metodiku a mohou to rozhodovat rychle a přesně," míní Kužílek (na vyřízení žádostí v Británii dohlíží speciální instituce - Informační komisař, který uvedenou metodiku vytváří a prosazuje).

Nevhodné je podle Kužílka i prodlužování lhůt na odpovídání - ty jsou podle něj ve srovnání s jinými zeměmi průměrné.

Odpověď na klíčovou otázku - proč to hejtman Hašek navrhuje - Kužílek vidí v četných žádostech o informace ohledně stavby silnice R52. "Mnohé analýzy v této věci ale ukázaly, že Jihomoravský kraj, ministerstvo místního rozvoje, město Brno a další subjekty zčásti samy vyvolaly nesprávným poskytování informací zbytečnou zátěž," soudí Kužílek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video