Úroveň pilota dopravního letadla, divu techniky s dvěma či třemi stovkami lidí na palubě, musí být přibližně stejná. Kdyby nebyla, záchranáři by stále vytahovali z trosek těla obětí.
V tom je rozdíl proti požadavkům lékařů nebo učitelů. Lékaři někdy používají srovnatelnou špičkovou techniku, piloti vždy. Učitelé mohou být mizerní, ale nejde o život. Pilot nesmí být pod úrovní nikdy.
Jaké argumenty pomohou požadavek "báječných mužů na létajících strojích" lépe pochopit? Chtějí vlastní smlouvu a více peněz. Pochopitelně. Kvalifikace dopravního pilota je vysoká.
Někteří si vypomohli svou minulostí vojenských pilotů, někteří museli do výcviku investovat vlastní peníze. Očekávají návratnost. Piloti také netvoří ani deset procent zaměstnanců ČSA, proto není divu, že jako (mocná) zájmová skupina chtějí vlastní smlouvu. V rámci jedné jediné kolektivní smlouvy by byla jejich vyjednávací pozice slabá.
Ohledně "letecké" stávky můžeme najít několik poučení. Předně je čistě věcí firmy, jak si s problémem poradí. Akciovka, byť s podílem státu, se musí chovat jako kapitalistický podnik a sama zvážit, co ji položí a co už ne.
Létat se na českém nebi stejně bude, Swissair také sklapnul křídla, a Švýcarsko není odříznuto od světa. Zadruhé jsme svědky tlaku na dorovnání mezd na evropskou úroveň, který brzo nepochybně postihne mnoho profesí.
Zatřetí neznáme přesně strategie obou stran. Jsou na tom ČSA skutečně tak zle? Šponují piloti požadavky schválně tak vysoko, aby dostali aspoň něco? Pokud nechcete v dohledné době letět s ČSA, moc se vás to netýká.
