Kromě oživení visegrádské spolupráce bylo první kolo rozhovorů věnováno námětům na společné projekty v budoucnu jako například společný televizní program, umělecké festivaly, diplomatické akademie či společná visegrádská prezentace na internetu a fond pro rozvoj spolupráce v kultuře a sportu.
Jak informoval mluvčí slovenského premiéra Martin Lengyel, předsedové vlád se zabývali především koordinací zahraniční a vnitřní politiky v souvislosti s integrací. "Předpokládají se například pravidelné konzultace v oblastech vztahujících se k schengenské dohodě, harmonizace boje proti nelegální migraci a mezinárodnímu zločinu a terorismu,"dodal.
Pravidelně se mají konzultovat také zahraničněpolitické otázky, přičemž Slovensko za důležité pokládá zejména výměnu zkušeností z přípravy na členství v NATO a v Evropské unii.
Na pořad jednání se dostaly i otázky infrastruktury a ochrany životního prostředí, zejména bezpečnost jaderných elektráren, problematika hraničních vod a prevence před povodněmi, ale i příprava společných vědeckotechnických projektů v 5.rámcovém programu Evropské unie.
"Všichni premiéři ocenili pozitivní vývoj na Slovensku a vyjádřili naději, že bude pokračovat," poznamenal mluvčí slovenského premiéra v souvislosti se sobotními prezidentskými volbami.
O otázce Kosova premiéři dosud nehovořili, ale i tento problém je v agendě bratislavského summitu a stanovisko států V4 by mělo zaznít v závěrečném dokumentu.
Český ministr zahraničí Jan Kavan před novináři opět vysvětloval česko-řeckou mírovou iniciativu jako doplněk a rozpracování plánu států G8, ale i jako oslazení hořké pilulky pěti podmínek NATO perspektivou obnovy, stability a demokratického vývoje regionu. Zdůraznil také, že je odhodlán v Bratislavě zůstat i po summitu, aby vyčkal návratu svého slovenského partnera, nově i zmocněnce generálního tajemníka OSN pro Balkán Eduarda Kukana, který se má do Bratislavy vrátit ze schůzky s Kofi Annanem.
Visegrádská skupina někdejšího Československa, Maďarska a Polska vznikla 15. února 1991. Prezidenti těchto zemí se tehdy politickou deklarací přihlásili k myšlence úzké spolupráce v zájmu budování nových vztahů ve středoevropském regionu a k vzájemné podpoře.
Spolupráce však stagnovala, mimo jiné vinou odklonu Bratislavy od sousedů, přijatých do NATO a do první skupiny kandidátů na vstup do Evropské unie. Její oživení, na kterém se dohodli český, maďarský a polský premiér loni v říjnu v Budapešti, by mělo přispět k naplnění integračních snah všech účastníků.
Uspořádání bratislavského summitu visegrádské čtyřky navrhl loni v listopadu český prezident Václav Havel ve snaze podpořit opětovné začlenění Slovenska do středoevropské spolupráce a evropské integrace.
"Slovensko považuje za ocenění linie nové vlády, že summit se koná právě v Bratislavě," řekl o politickém rozměru schůzky hostitelův mluvčí Martin Lengyel. "Oživení visegrádské spolupráce je důkaz, že Slovensko navazuje kvalitativně nové vztahy se sousedy."
"Věříme, že setkání by mohlo pomoci i integraci do Evropské unie a NATO," zdůraznil mluvčí slovenského premiéra s tím, že součinnost je důležitá i při zavádění schengenských pravidel, protože Slovensku jde o to, aby schengenská hranice nebyla hranicí mezi zeměmi visegrádské čtyřky.
Po ukončení summitu čeká premiéra Zemana víkendová soukromá návštěva Vysokých Tater, během níž bude v sobotu jednat se svým protějškem Dzurindou o dělení bývalého federálního majetku.
