Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za souhlas s odběrem orgánů mrtvého příbuzného stát nabídne pět tisíc

  11:15aktualizováno  11:15
Pozůstalé, kteří souhlasili s dárcovstvím orgánů zemřelých blízkých, nově čeká příspěvek na pohřeb. Částkou pět tisíc korun chce ministerstvo zdravotnictví zvýšit počet orgánů dostupných pro transplantaci. Rodiny potenciálních dárců totiž nyní často odběr odmítají.
Příspěvek podle ministerstva zdravotnictví podpoří počet dostupných orgánů. Ilustrační foto.

Příspěvek podle ministerstva zdravotnictví podpoří počet dostupných orgánů. Ilustrační foto. | foto: Fakultní nemocnice Olomouc

"Předpokládá se, že novela podpoří počet dostupných orgánů," říká resort ke změně transplantačního zákona.

V Česku nyní platí princip předpokládaného souhlasu. To znamená, že pokud se nezapíšete do registru lidí, kteří orgány darovat nechtějí, jste v případě úmrtí potenciální dárce. Kvůli etickým otázkám do toho ovšem mají hodně co mluvit i blízcí.

"Rodina může říci, že si odběr orgánů nepřeje. Zákon umožňuje toto přání nerespektovat, v praxi ale lékaři v takovém případě k odběru nepřikročí," řekl iDNES.cz přednosta transplantcentra IKEM Pavel Trunečka.

Co ještě novela přinese

Novela transplantačního zákona počítá kromě příspěvku pozůstalým také s kompenzací žijícím dárcům. Změnit by se měl také přístup k cizincům, kteří by se za určitých okolností mohli stát dárci. To by znamenalo ročně několik desítek orgánů vhodných pro transplantaci.

Příspěvek 5 000 korun podle úřadu vyjádří úctu a vděčnost dárci za poskytnutí nezištné pomoci pro jemu neznámého příjemce orgánu. Ředitel Koordinačního střediska transplantací Pavel Březovský o příspěvku mluví jako o poděkování zemřelému člověku, který si "nevzal své orgány do nebe".

Výše pohřebného vychází ze zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Stejnou částku totiž dostávají lidé, kteří vypraví pohřeb nezaopatřenému dítěti. Pozůstalí po dárci musejí žádost podat do roka od pohřbu, pak jejich nárok zanikne.

Částka přitom není úplně zanedbatelná. Nepokryje sice většinou celou cenu pohřbu, ale na její značnou část stačí. Průměrně totiž pohřby stojí 10 až 15 tisíc korun.

Novela zavádí také náhrady žijícím dárcům, kteří dostanou finanční kompenzaci až 24 tisíc korun. "Naší snahou je oslovit nové potenciální dárce, kteří by pacientům čekajícím na transplantaci dali novou naději na život. Nově připravený transplantační zákon má dárcům orgánů například poskytnout výhody a kompenzace za čas strávený v nemocnici či úhradu léků, které musejí kvůli odběru orgánu užívat," dodal Březovský (o "bolestném" pro žijící dárce čtěte zde).

Novela by měla platit od srpna, nyní se k ní vyjadřují další ministerstva. "Záleží na tom, kolik se sejde připomínek a jak dlouho bude trvat jejich vypořádání," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

V roce 2011 čeští lékaři provedli celkem 553 transplantací, nejčastěji ledvin. Na čekací listině ale zůstává zhruba 700 lidí. Zemřelých dárců loni ubylo, podle Koordinačního střediska transplantací to může být i tím, že se například podařilo snížit úmrtnost na silnicích a zároveň zkvalitnit péči v  traumacentrech. Na druhou stranu ale odborníci upozorňují, že v řadě nemocnic také zdravotníci neumějí dárcovský potenciál zcela využít.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lékaři na demonstraci ve Žlebech na Kutnohorsku symbolicky pohřbili místní...
Zástupci lékařů a lékáren v Rozstřelu vysvětlí, proč se pustili do stávky

Praktičtí lékaři se chystají ve středu protestovat proti byrokracii a podfinancování praxí. K nim se připojí i lékárníci, aby upozornili na ohroženou...  celý článek

Iniciativa Pestrá strava bez chemie učí školáky, jak si připravit zdravou...
Přibývá obézních dětí. Kopírují stravovací návyky rodičů, varují odborníci

Každé čtvrté dítě má nadváhu, každé sedmé je obézní a každé čtvrté dítě ze sta je dokonce extrémně obézní. Za tuto nepříznivou statistiku může špatný životní...  celý článek

Řetězový most v Budapešti
100 POHLEDŮ: Skladiště pod elegantním mostem v Budapešti

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.