Sedmadvacetiletý programátor Martin Boháč z Prahy nechtěl dát matku s rakovinou plic do hospicu. Rozhodl se strávit její poslední měsíce s ní. "Všichni mi to rozmlouvali, ale já jsem měl jasno. Chtěl jsem být s mámou," řekl iDNES.cz.
Aby se mohl o vážně nemocnou matku starat, musel odejít z práce. "Najednou jsem mohl pracovat denně tak hodinu, maximálně dvě. Zbytek dne jsem věnoval mámě. Chodil na nákupy, sháněl léky, přebaloval ji, vozil na invalidním vozíku na vzduch," vzpomíná.
Zažádal si proto na Úřadě městské části Praha 6 o příspěvek na péči. "Sociální pracovnice přišla hned druhý den, obhlédla situaci a řekla mi, že podle ní nárok mám," popisuje Boháč začátek sedmiměsíční cesty bezmoci, na jejímž konci je utracený půlmilion a především velká pachuť.
"Několikrát jsem vyřízení urgoval na odboru sociálních věcí Městského úřadu pro Prahu 6, ale bezvýsledně," vzpomíná Boháč. Osud jeho žádosti už měli v rukou posudkoví lékaři Úřadu práce hlavního města, do jejichž kompetence tento úkon spadá. Ale u nich se formuláře dostaly na dlouhou dobu k ledu. V Praze totiž chybí celá třetina posudkových lékařů.
Příspěvek často dorazí až po smrti
Rozhodnutí o přiznání příspěvku přišlo Boháčovi až po sedmi měsících od podání žádosti. V té době byla jeho matka už půl roku po smrti.
Kvůli kritickému nedostatku posudkových lékařů čeká v metropoli na vyřízení příspěvku na péči přes 10 200 žadatelů, mnozí z nich jsou v pořadí déle než rok. Je poměrně obvyklé, že za tu dobu člověk, o nějž se starají, zemře.
Ředitel úřadu Ivan Chomát si je kritické situace vědom: "Je to opravdu velmi citlivé. Několikrát jsem na to upozorňoval ministerstvo práce a sociálních věcí." Úředníci Nečasova resortu mu slíbili zlepšení situace, s tím, že si její závažnost také uvědomují.
Nejhorší situace je v Praze
"Počet posudkových lékařů v Česku byl dlouhodobě stejný a velmi těžko se shánějí další lékaři, kteří by byli ochotni věnovat se tak náročné práci, jako je posuzování zdravotního stavu pro sociální oblast," tvrdí mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.
V celé republice tento resort eviduje jednatřicet tisíc nevyřízených žádostí, mezi nimi i tisíce formulářů z loňského roku, kdy došlo ke změně v zákoně o sociálních službách přijatého vládou Jiřího Paroubka. "Znamenal několikanásobný nárůst žádostí," vysvětluje Sezemský.
Pohledem do statistik Úřadů práce zjistíme, že tato změna způsobila zavalení posudkových lékařů ohromným množstvím žádostí. Do sociálnědemokratické novelizace zákona o sociálních službách ročně vyřizovali přibližně šedesát tisíc žádostí, loni už se na ně obrátilo sto devadesát tisíc případů.
Ředitel brněnského úřadu práce Jiří Uklein si to vysvětluje relativně snadnou dostupností příspěvku. "Domnívám se, že autoři zákona původně nepočítali s tím, že bude tak obrovský zájem ze strany veřejnosti požádat o příspěvek na péči. Tento zájem je dán zřejmě tím, že podání žádosti je zdarma a přiznání 1. stupně závislosti dle mého názoru není příliš obtížné," řekl iDNES.cz.
Nejhorší situace je právě v Praze. Nečasovi lidé doufají, že se kritickou situaci podaří vyřešit spoluprací s Českou správou sociálního zabezpečení, jejíž lékaři už nyní pomáhají kolegům z lékařské posudkové služby úřadů práce.
