Příslušník StB nebude trestán za týrání kněze

B r n o - Novojičínský okresní soud zastavil trestní řízení proti bývalému příslušníkovi StB Jiřímu Mlejneckému, který v osmdesátých letech při výslechu týral faráře Václava Altrichtra. Stalo se to jen krátce poté, co soudkyně v Uherském Hradišti rozhodla o přerušení trestního stíhání vyšetřovatele StB Aloise Grebeníčka. Zločiny komunismu zůstávají v drtivé většině stále nepotrestány. Případ faráře Altrichtra přitom patří k nejotřesnějším své doby.

Dva příslušníci StB chtěli v roce 1984 faráře donutit ke spolupráci. Vyhrožovali mu nožem, podle farářovy výpovědi ho zkoušeli obvinit ze znásilnění, když do místnosti nechali přivést servírku.

Rozhovor se soudcem a někdejším politickým vězněm:
V listopadu jsme naletěli

Sedmihodinový výslech v kopřivnickém hotelu Stadion se stal pro kněze životním přelomem. Psychicky se zhroutil, dnes žije v ústraní na jedné faře.

"Na místě jsme proti verdiktu podali stížnost," reagoval na výsledek soudu státní zástupce Vladimír Návrat.

Výrok soudu znamená, že za týrání kněze nikdo do vězení nepůjde. Naopak - Mlejnecký může dál sloužit jako řadový policista na severní Moravě. "Verdikt neznamená, že se dotyčný toho trestného činu nedopustil, on se ho naopak dopustil. Ale byl za něj potrestán už dříve," řekl soudce Okresního soudu v Novém Jičíně Jiří Hanzelka.

Mlejnecký totiž za týrání faráře dostal kázeňský trest od nadřízených policistů už v osmdesátých letech. Mlejneckého nadřízený Oldřich Krkoška, bývalý náčelník novojičínské StB, který čelil stejnému obvinění, vyvázl s podmínkou. I on byl už v osmdesátých letech kázeňsky potrestán.

Sám Mlejnecký byl navíc pověstný svým razantním vystupováním během přelíčení a nevybíravým chováním vůči faráři dokonce i v soudní síni. "Někteří mají na rukou krev, ale chovají se, jako by někdo ubližoval jim.

To, že sami kdysi ubližovali a posílali lidi do kriminálu nebo na šibenici, si nepřipouštějí," řekl jeden ze svědků, který vypovídal v kauze týraného kněze.

Jedenáct let po pádu režimu zůstává většina zločinů komunismu nepotrestána a pachatelé na svobodě. V uplynulých šesti letech začali vyšetřovatelé trestně stíhat více než 150 lidí kvůli podezření, že za minulého režimu spáchali zločin, odsouzených však není ani desítka. Prakticky jediným potrestaným komunistickým pohlavárem po letech stále zůstává aparátčík Miroslav Štěpán.

"Je běžné, že spisy leží u soudu tři až čtyři roky a potom je dostaneme zpátky k došetření, dokonce i přes odpor státních zástupců," řekl šéf Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Irenej Kratochvíl.

V několika klíčových kauzách musel podávat stížnost až ministr spravedlnosti. Kdyby to neudělal, už dávno by skončily "u ledu" nejdůležitější případy ze čtyřicátých, padesátých a šedesátých let - vražda generála Heliodora Píky, zinscenovaný monstrproces s údajnými teroristy z Babic i případ Milouše Jakeše a jeho kolegů z roku 1968, podezřelých z vlastizrady. Jenže i tak je konec těchto kauz dnes v nedohlednu.

"Je to pořád dokola to samé," říká předseda Konfederace politických vězňů Stanislav Drobný.

Jsou však za váhavý přístup ke zločinům minulosti odpovědní tuzemští soudci? "Soudci jsou nyní nejvíc viditelní, protože případy se k nim dostávají až v poslední fázi, poté, co projdou rukama vyšetřovatelů a státních zástupců.

Ale tím nechci říct, že na tom kritizovaném stavu nemohou v jednotlivých případech mít svůj podíl viny," říká předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová. A dodává: "Obecně se případy související s minulostí u nás řeší velmi pomalu a ztuha." Na pomalost tuzemské justice si dokonce stěžovali členové Konfederace politických vězňů, avšak jejich podnět směřující proti Okresnímu soudu v Uherském Hradišti ministerstvo spravedlnosti odmítlo. Tento soud sice začal řešit případ Grebeníčka už v roce 1997, avšak během čtyř let se nedopracoval k verdiktu a nyní jeho stíhání přerušil. "Ten případ sledujeme pořád. Ale průtahy jsme nezaznamenali. Samozřejmě rozhodovací činnost toho soudu hodnotit nemůžeme" říká náměstek ministra spravedlnosti Josef Baxa.

Ani on není přesvědčen, že vina za váhavé stíhání komunistických zločinů padá jen na soudy. "Je ale pravda, že když už se případy tohoto typu objevily před soudem, nebyl tam vždy jasný směr, často se to vracelo zpět k došetření a podobně," uvedl.

Irenej Kratochvíl se na příčiny váhavého trestání komunistických zločinců tuzemskou justicí dívá takto: "Vysvětlujeme si to tak, že mladí soudci nemají o tyhle případy zájem a někteří staří praktici, kteří pracovali v justici za minulého režimu, se do toho také nehrnou," říká.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video