Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příslušník StB nebude trestán za týrání kněze

  23:59aktualizováno  23:59
B r n o - Novojičínský okresní soud zastavil trestní řízení proti bývalému příslušníkovi StB Jiřímu Mlejneckému, který v osmdesátých letech při výslechu týral faráře Václava Altrichtra. Stalo se to jen krátce poté, co soudkyně v Uherském Hradišti rozhodla o přerušení trestního stíhání vyšetřovatele StB Aloise Grebeníčka. Zločiny komunismu zůstávají v drtivé většině stále nepotrestány. Případ faráře Altrichtra přitom patří k nejotřesnějším své doby.

Dva příslušníci StB chtěli v roce 1984 faráře donutit ke spolupráci. Vyhrožovali mu nožem, podle farářovy výpovědi ho zkoušeli obvinit ze znásilnění, když do místnosti nechali přivést servírku.

Rozhovor se soudcem a někdejším politickým vězněm:
V listopadu jsme naletěli

Sedmihodinový výslech v kopřivnickém hotelu Stadion se stal pro kněze životním přelomem. Psychicky se zhroutil, dnes žije v ústraní na jedné faře.

"Na místě jsme proti verdiktu podali stížnost," reagoval na výsledek soudu státní zástupce Vladimír Návrat.

Výrok soudu znamená, že za týrání kněze nikdo do vězení nepůjde. Naopak - Mlejnecký může dál sloužit jako řadový policista na severní Moravě. "Verdikt neznamená, že se dotyčný toho trestného činu nedopustil, on se ho naopak dopustil. Ale byl za něj potrestán už dříve," řekl soudce Okresního soudu v Novém Jičíně Jiří Hanzelka.

Mlejnecký totiž za týrání faráře dostal kázeňský trest od nadřízených policistů už v osmdesátých letech. Mlejneckého nadřízený Oldřich Krkoška, bývalý náčelník novojičínské StB, který čelil stejnému obvinění, vyvázl s podmínkou. I on byl už v osmdesátých letech kázeňsky potrestán.

Sám Mlejnecký byl navíc pověstný svým razantním vystupováním během přelíčení a nevybíravým chováním vůči faráři dokonce i v soudní síni. "Někteří mají na rukou krev, ale chovají se, jako by někdo ubližoval jim.

To, že sami kdysi ubližovali a posílali lidi do kriminálu nebo na šibenici, si nepřipouštějí," řekl jeden ze svědků, který vypovídal v kauze týraného kněze.

Jedenáct let po pádu režimu zůstává většina zločinů komunismu nepotrestána a pachatelé na svobodě. V uplynulých šesti letech začali vyšetřovatelé trestně stíhat více než 150 lidí kvůli podezření, že za minulého režimu spáchali zločin, odsouzených však není ani desítka. Prakticky jediným potrestaným komunistickým pohlavárem po letech stále zůstává aparátčík Miroslav Štěpán.

"Je běžné, že spisy leží u soudu tři až čtyři roky a potom je dostaneme zpátky k došetření, dokonce i přes odpor státních zástupců," řekl šéf Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Irenej Kratochvíl.

V několika klíčových kauzách musel podávat stížnost až ministr spravedlnosti. Kdyby to neudělal, už dávno by skončily "u ledu" nejdůležitější případy ze čtyřicátých, padesátých a šedesátých let - vražda generála Heliodora Píky, zinscenovaný monstrproces s údajnými teroristy z Babic i případ Milouše Jakeše a jeho kolegů z roku 1968, podezřelých z vlastizrady. Jenže i tak je konec těchto kauz dnes v nedohlednu.

"Je to pořád dokola to samé," říká předseda Konfederace politických vězňů Stanislav Drobný.

Jsou však za váhavý přístup ke zločinům minulosti odpovědní tuzemští soudci? "Soudci jsou nyní nejvíc viditelní, protože případy se k nim dostávají až v poslední fázi, poté, co projdou rukama vyšetřovatelů a státních zástupců.

Ale tím nechci říct, že na tom kritizovaném stavu nemohou v jednotlivých případech mít svůj podíl viny," říká předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová. A dodává: "Obecně se případy související s minulostí u nás řeší velmi pomalu a ztuha." Na pomalost tuzemské justice si dokonce stěžovali členové Konfederace politických vězňů, avšak jejich podnět směřující proti Okresnímu soudu v Uherském Hradišti ministerstvo spravedlnosti odmítlo. Tento soud sice začal řešit případ Grebeníčka už v roce 1997, avšak během čtyř let se nedopracoval k verdiktu a nyní jeho stíhání přerušil. "Ten případ sledujeme pořád. Ale průtahy jsme nezaznamenali. Samozřejmě rozhodovací činnost toho soudu hodnotit nemůžeme" říká náměstek ministra spravedlnosti Josef Baxa.

Ani on není přesvědčen, že vina za váhavé stíhání komunistických zločinů padá jen na soudy. "Je ale pravda, že když už se případy tohoto typu objevily před soudem, nebyl tam vždy jasný směr, často se to vracelo zpět k došetření a podobně," uvedl.

Irenej Kratochvíl se na příčiny váhavého trestání komunistických zločinců tuzemskou justicí dívá takto: "Vysvětlujeme si to tak, že mladí soudci nemají o tyhle případy zájem a někteří staří praktici, kteří pracovali v justici za minulého režimu, se do toho také nehrnou," říká.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Senioři i děti zaplatí ročně méně za léky. Senát na to Ludvíkovi kývl

Starším lidem a rodinám s malými dětmi se finančně uleví. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík v Senátu obhájil návrh zákona, který lidem nad 65 let a dětem...  celý článek

Ilustrační snímek
Inspektoři našli víc než třicet škol, kde většina žáků neodmaturuje

Inspektoři sledovali téměř půl roku tři desítky středních škol, na nichž mají žáci často problém se skládáním maturity – neúspěšných je většina. Ačkoli vedení...  celý článek

Zřejmě nejkontrolovanější projekt. Multifunkční kongresový areál dostal v roce...
Babišovi blízcí si akcie Čapího hnízda účelově přeprodávali, píše policie

Rodinní příslušníci Andreje Babiše (ANO) si přeprodávali akcie Čapího hnízda, aby znepřehlednili vlastnickou strukturu firmy. Podle Českého rozhlasu to policie...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.