Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příslušníci SNB zastřelili otce před očima dcery

  13:34aktualizováno  13:34
Někdejší voják z druhé světové války Jan Anděl zahynul 11. dubna 1948. Zabili ho příslušníci SNB nedaleko železné opony. Zastřelili ho přímo před očima jeho třináctileté dcery Blaženky. Anděl se snažil se svou rodinou přejít hranice. Tragický zásah nebyl nikdy potrestán.

Natáčení seriálu Příběhy železné opony. - Režisér Jan Novák při natáčení seriálu Příběhy železné opony. | foto: Jaroslav ŠvandaMF DNES

SPECIÁL: Příběhy železné opony

Jan Anděl, v roce 1948 teprve sedmatřicetiletý, měl za sebou už bohatou minulost. Před nacisty uprchl do Polska a bojoval v zahraničních armádách ve Francii i Anglii.

Po válce se Anděl vrátil do Československa, byl vyznamenán druhým čs. válečným křížem a druhou medailí za chrabrost. Byl převelen do Plzně a tehdy se konečně setkal se svou rodinou, která o něm za války nevěděla.

"Táta žil na Slovensku až do roku 1939, kdy utekl za hranice, ve stejném roce se narodil bratr. Táta se ozval až v květnu 1945 matce z Plzně, kam za ním matka odjela. Mně bylo tehdy deset let," vypráví jeho dcera Blažena Baborová.

Poprvé převedl přes hranice služebnou
Jan Anděl se stal poprvé převaděčem vlastně už rok před komunistickým převratem. Němka, která vypomáhala v jeho domácnosti, měla být odsunuta do sovětské zóny Německa. Jan Anděl ji tedy převedl do americké zóny do Bavorska.

"Táta těžce nesl nástup komunistů k moci. Žili jsme po válce ve Františkových Lázních, v hotelu Biedermeier, který měl v národní správě. Ze dne na den mu bylo najednou oznámeno, že bude dělat domovníka v hotelu Savoy. Když přišla zpráva o smrti Jana Masaryka, rozhodl se utéct," vzpomíná Blažena Baborová.

Skupina se střetla s esenbáky
Stejně se rozhodla i většina Andělových kamarádů, kteří byli západními důstojníky a cítili se ohroženi. Jezdili za Andělem do hotelu a ten je převáděl za hranice.

V březnu 1948 ale skupina uprchlíků pod Andělovým vedením narazila na dvojici esenbáků. Oba odzbrojili. Jednoho příslušníka SNB zranili a druhého potupně vedli až na hranici s Německem a do americké zóny.

I když železná opona ještě nestála, na hranici začínalo být nebezpečno. Jan Anděl se proto rozhodl, že s poslední skupinou převede i svou rodinu. Akce byla naplánována na 11. dubna 1948.

Výstřely padly bez varování
Dceři Blaženě bylo tehdy třináct let. "Bylo nám řečeno, že půjdeme na ryby. Z řeči dospělých jsem ale vycítila, že se bude dít něco mimořádného. Bylo nás celkem 21, byli jsme rozděleni do tří skupin," vypráví Baborová.

Z Biedermeieru vyšli kolem desáté večer. "Než jsme vyšli, narazili jsme na člověka v kožeňáku a s kloboukem. Zaražená matka řekla otci, ať se vrátí. Otec však odpověděl, že je vše již domluveno a za hranicemi nás čekají. Tak jsme vyrazili."

U lesa se setkali s druhou skupinou. Malá Blažena se vedla za ruku s otcem. Když došli k silnici, poslal Jan Anděl dceru a manželku dozadu. Najednou se rozsvítily reflektory. Padl výstřel. Jan Anděl je zasažen do kotníku. Druhá rána. Kácí se k zemi. Je mrtev.

"Ty dva výstřely byly jediné, které jsem slyšela. Esenbáci byli v převaze, měli samopaly. Jediné, co mohla máma udělat, že otci sundala prsten. Pak pro nás přijelo zaplachtované vojenské auto. Odvezli nás zpět do Chebu," říká Blažena Baborová.

Dceru a syna zavedli k rakvi
Noc všichni strávili ve vojenské budově. Ráno zbytek Andělovy rodiny i ostatní zadržené eskortovali do vyšetřovací vazby. Šli pěšky jako zločinci přes celý Cheb.

"Všichni jsme museli stát čelem ke zdi se vztyčenýma rukama. Jedna z holčiček říkala se slzami v očích, že už nikdy nepůjde na ryby. Dospělé odvedli do vedlejších místností a děti do nedaleké školky. Pak přijeli estébáci a mne s bratrem odvezli na hřbitov k otcově rakvi. Dodnes jsem nepochopila proč," vypráví Andělova dcera.

Třináctiletá Blaženka se pokoušela dostat na návštěvu své matky, která byla ve vězení. Nepustili ji. Matka vyšla na svobodu až v červenci 1948.

Vyšetřování bylo odloženo
Jan Anděl získá pomník v Chebu spolu s dalšími oběťmi železné opony. Jeho dcera se však vyšetření tragické události nedočkala.

A to ani po roce 1989, kdy případ řešil Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Řada dokumentů se totiž ztratila. A z dochovaných materiálů vyplývá, že smrtící střelba na Jana Anděla byla prý podle tehdejších zákonů oprávněná.

Případ "Anděl" tak byl v říjnu 2003 definitivně odložen. Andělovi příbuzní ale dodnes nedostali ani úmrtní list.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inzerce TOP 09 na titulní straně pražského deníku Metro (17. října 2017)
TOP 09 varuje v závěru kampaně fiktivními zprávami o Klausovi i Babišovi

Přesvědčit voliče ještě na poslední chvíli fiktivními zprávami o soupeřích se rozhodla opoziční TOP 09. A tak si v Praze čtenáři deníku Metro mohli v úterý na...  celý článek

Jiří Kučera jako první vyfotil divoké vlky na Šumavě.
První snímky divokých vlků ze Šumavy ulovil fotograf poblíž Modravy

Byli čtyři, před zimou vypadali v dobré kondici a s vlky, kteří před nedávnem utekli z výběhu v Bavorsku, neměli nic společného. Nedaleko Modravy se o víkendu...  celý článek

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek po jednání celostátního výboru KDU-ČSL (18....
Peníze, které necháme rodinám, nikdo nevytuneluje, říká Bělobrádek

Máme své návrhy na pomoc rodinám s dětmi spočítané na šedesát miliard, říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Tyto peníze zůstanou v rodinách, nikdo je...  celý článek

Květákové pečené placičky
Květákové pečené placičky

Zdravá dobrota na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.