České úřady tak musí řešit další případ, kdy manželské rozepře skončily "únosem" dítěte do ciziny jedním z rodičů. Přestože má Zdeněk Hromádka v ruce předběžné opatření soudu, které dceru přiřklo jemu, jen tak ji asi neuvidí.
"Rusko by to rozhodnutí muselo nejdřív uznat. To bude tím komplikovanější, že matka Aničce vyřídila ruské občanství. A Rusko své děti chrání lépe než Česko," zlobí se Hromádka.
Ten ze své situace viní především český soud. "Matka, která je Ruska, dceru už jednou z domova odvezla. Soud jsem upozornil, že tady hrozí únos do Ruska. Opatření, které by matce zakazovalo s dítětem odjet, ale soud odmítl vydat," říká.
Obvodní soud podle něj nezměnil názor ani poté, co matka odvezla Aničku za východní hranice. "Dokonce pak předběžně rozhodl, že dítě má zůstat u matky. Změnil to až odvolací soud, který dceru prozatím svěřil mně," říká Hromádka. A právě tohle rozhodnutí musí Rusko uznat, aby se Anička mohla vrátit k otci do Česka.
Má dítě vychovávat matka?
Hromádka tvrdí, že se stal obětí stereotypu, podle něhož má dítě vychovávat hlavně matka. "Výsledek je, že dceru nemůžu vůbec vídat," zlobí se otec.
Soudkyně první instance Pavla Schütznerová matce odjezd nezakázala, ale teď odmítá, že by něco zanedbala. "Nemám pocit, že bych udělala nějakou chybu. Rozhoduji podle našich zákonů," tvrdí. Kvůli složitosti případu se včera nestihla vyjádřit k podrobnostem.
Odborníci na lidská práva upozorňují, že v podobných případech může být velmi složité určit, jaké rozhodnutí je "v zájmu dítěte". Ten má podle mezinárodních smluv přednost před zájmy rodičů. A nemusí se tedy krýt s tím, kdo z rodičů je podle zákona zrovna v právu.
"Dítě má mít oba rodiče. A v tomhle smyslu teď postupujeme. Ale existují dvě teorie. Podle jedné má dítě vyrůstat s rodičem, který ho vychovává lépe, i za cenu krátkého stresu z násilného odebrání. Ale podle druhé teorie je ten stres mnohem škodlivější, než když dítě vyrůstá v horších podmínkách. A teď si vyberte," říká Gabriela Hostomská ze sociálního odboru Prahy 11, který má případ Aničky na starosti a zastupuje její zájmy u soudu.
Hromádka uznává, že proti němu hraje čas. "Bohužel teď čelím stejným stereotypům, jenom v ruském vydání. Dětský ombudsman k mé žádosti o pomoc řekl, že dívka je zdravá, nikdo ji netýrá, a není tedy důvod ji odvážet z Ruska," uvedl.
Situace je o dost složitější, než kdyby dívka žila třeba v Německu.
"Rusko není signatářem Haagské úmluvy o mezinárodních únosech dětí. Ruské úřady s námi bohužel nespolupracují," vysvětluje Soňa Dostálová z Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně.
Spory o dítě trvají dlouho
Spory mezi Hromádkou a jeho ruskou manželkou trvají už dlouho. Odborníci, kteří případ znají, nechtějí jednoznačně určit, kdo by se o dívku staral lépe.
Hromádka argumentuje posudkem, který nahrává jemu. Důležitější jsou však teď dvě věci: otec se s dívkou nevidí a matka nerespektuje výrok českého soudu. Má ji k tomu přimět žádost o uznání rozhodnutí, již poslalo ministerstvo spravedlnosti ruskému soudu. "Ten musí k řízení v Česku přihlédnout," říká mluvčí ministerstva Zuzana Steinerová.
Zároveň to však předpokládá, že matka bude respektovat stanovisko ruského soudu. "V zájmu dítěte by bylo, kdyby matka řekla: Teď se rozloučíme s babičkou a odjedeme do Česka. Ale posuďte sami, jak je to pravděpodobné," dodává Gabriela Hostomská.
