PET lahve se recyklují z 60 procent a patří mezi odpadky, které najdeme na ulicích nejčastěji

PET lahve se recyklují z 60 procent a patří mezi odpadky, které najdeme na ulicích nejčastěji | foto: shutterstock.com

Přírodu nejvíce ničí nevratné sklo a plechovky, tvrdí ministerská studie

  • 215
Nápojovými obaly, které nejvíc zatěžují přírodu, jsou nevratné skleněné láhve a hliníkové plechovky. Tvrdí to rozsáhlá studie pro ministerstvo životního prostředí. Jako naopak nejšetrnější z ní vyšly tetrapakové krabice. Resort nechal studii vypracovat kvůli přípravám zákona o obalech.

Studie, která se zajímala mimo jiné o koloběh obalů, dospěla k některým předvídatelným závěrům. Recyklace obalů snižuje jejich dopady na životní prostředí, obaly o velkém objemu jsou přijatelnější než malé láhve.

LCA STUDIE

Takzvaná life cycle assessment (LCA - dopady životního cyklu, pozn. redakce) studie porovnávala dopady obalů na přírodu už od surovin, které jsou potřeba k jejich výrobě, až po likvidaci použitých lahví, krabic a plechovek. Zkoumal se životní cyklus vratných a nevratných skleněných lahví, malých a velkých PET lahví, hliníkových plechovek a kompozitních obalů.

Z rozsáhlého porovnání, které si všímalo například množství spotřebované energie, vody a vyprodukovaných emisí při výrobě, vyšly nejlépe takzvané kompozitní obaly, složené z několika různých materiálů. To jsou nápojové kartony, v nichž se prodává mléko nebo džusy.

Kartony produkují hodně odpadu a na jejich výrobu je potřeba poměrně velké množství vody, připouští studie. Ale energeticky jsou nenáročné. Při výrobě "zhltnou" skoro pětkrát méně energie než hliníkové plechovky.

K výrobě tetrapakové krabice je potřeba nejméně ropy, plynu a uhlí ze všech nápojových obalů a během svého "života" vyprodukuje nejméně skleníkových plynů.

"Velmi dobře dopadlo také vratné sklo. Naopak nejhůře dopadlo nevratné sklo a nápojové plechovky," doplnila závěry studie mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Tabulky, ČÍSLA a grafy

K výrobě hliníkové plechovky je potřeba velké množství elektrické energie, ropy a zemního plynu, bauxit, mangan, fluorit nebo síra.

"Právě podíl nápojových plechovek u nás v posledních letech rychle stoupá. Narozdíl od skla, které je velmi často recyklováno, se plechovky nerecyklují prakticky vůbec. Naše odpadová studie navíc prokázala, že plechovky a zejména PET lahve se často vyskytují mezi volně pohozenými odpady," doplnila Roubíčková.

Graf: Hliníkové plechovky spotřebují v rámci svého životního cyklu nejvíce energie

Studie nahrává plničům PET lahví

Studie, kterou ministerstvo zadalo nezávislým odborníkům, nahrává Svazu výrobců nealkoholických nápojů. Podle nich jsou PET lahve k životnímu prostředí ohleduplné. Ministerstvo ale nápojářům za pravdu nedává.

Graf: Spotřeba paliv a skrytá energie materiálu v životním cyklu nápojových obalů

"V rámci svého životního cyklu PET obaly produkují suverénně nejméně odpadu a navíc je k jejich výrobě zapotřebí velmi málo vody i energie," tvrdí tajemník svazu Zdeněk Huml.

Studie podle něj dokázala, jak málo PET obaly zatěžují životní prostředí a že o jejich škodlivosti kolovaly fámy.

Graf: Spotřeba vody v životním cyklu nápojových obalů

"Výroba a distribuce nealkoholických nápojů se v naprosté většině ukazatelů sledovaných studií nepodílí na celkové zátěži životního prostředí České republiky ani jedním procentem. Pouze v jednom případě tento podíl přesáhl hranici dvou procent: jde o podíl na negativních důsledcích vyplývajících ze zpracování bauxitu používaného při výrobě hliníkových nápojových plechovek," argumentuje Huml.

Graf: Produkce odpadu v životním cyklu nápojových obalů

Svaz výrobců nealkoholických nápojů ze studie tedy vyvodil, že skladba obalů je v České republice téměř ideální. Podle ministerstva tomu ale tak není.

"PET lahve skončily někde uprostřed mezi kompozitními obaly a plechovkami," argumentovala Roubíčková s tím, že PET lahve se u nás recyklují z 60 procent a jsou nejčastějšími odpadky, které lidé najdou pohozené na ulicích.

Graf: Vliv nápojových obalů na globální oteplování


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video