Když se před Vánocemi v roce 1985 zatřásla na Chebsku země, bylo to sice jedno z největších tuzemských zemětřesení za sto let, ale ve srovnání s jinými oblastmi ve světě to byla spíše přírodní kuriozita, při níž nešlo o život.
Zato při povodních, které před osmi lety zasáhly Moravu a v roce 2002 i Česko, to bylo daleko horší.
Další nebezpečí však možná ještě přijdou a zatím o nich tolik nevíme. "Mezi nebezpečí, která v našich oblastech hrozí, patří silné větry. Souvisí se zvýšením globálních teplot," říká geolog Václav Cílek.
"Před několika lety byly v Británii velké větrné smrště, které způsobily větší škody než povodně a zabily víc lidí. Nevýhoda smrští je, že zasahují větší území než povodně," dodává Cílek.
Upozorňuje, že povodně zasahují většinou jen čtyři procenta území, která jsou sice hustě osídlena, ale smrště dokážou zasáhnout až celé dvě třetiny země.
Když se třese česká země
Do Česka zasahují zemětřesné oblasti, ale místa, kde se mohou lokálně vyskytnout zemětřesení, jsou prakticky jen tři: Chebsko, Hronovsko a Ostravsko s Opavskem.
"V západních Čechách máme monitorovací síť, která prostřednictvím SMS zpráv okamžitě poskytuje informace o zemětřesných jevech," říká Jan Zedník ze seizmického oddělení Geofyzikálního ústavu AV ČR.
V západních Čechách je totiž nebezpečí zemětřesení nejsilnější, a tak tam systém funguje nepřetržitě. Ve zbytku země se sice zemětřesení monitoruje také nepřetržitě, ale stálou službu nikdo nedrží.
"Když je potřeba, jdu do práce třeba v neděli. Máme systém na evropské úrovni a nepřetržitou službu mají jen země, kde je nebezpečí zemětřesení vyšší," říká Zedník.
Jen pro srovnání: poslední nejsilnější zemětřesení, které v roce 1985 zasáhlo západní Čechy, dosáhlo 4,7 stupně Richterovy stupnice a způsobilo menší poškození budov. Celková výše škod, které v tehdejších korunách vyplatila pojišťovna, dosáhla 70 milionů. Většinou šlo o opadanou omítku a poškozené komíny.
"Naše připravenost souvisí s pamětí a povědomím o historii přírodních katastrof," připomíná Cílek. Zřejmě díky nedávným zkušenostem se dnes v Česku nejvíce dbá na protipovodňovou ochranu. Ta už spolkla půldruhé miliardy korun ze státního rozpočtu.
"Jde o úpravu a čištění koryt řek a vodních toků, hráze, jezy," říká Hugo Roldan z tiskového odboru ministerstva zemědělství. Celková výše peněz na tyto účely dosahuje téměř čtyř miliard. "Předpokládám, že je do konce roku 2006 vyčerpáme," dodává Roldan.
Další peníze na ochranu proti velké vodě však vynakládají města a obce. V současné době už je proti velké vodě chráněno centrum Prahy, avšak velké části, například na severu města, stále na dokončení čekají. "Myslím, že od posledních povodní se hodně změnilo, nyní se podílíme na přípravách zásad povodňové ochrany pro celou Evropskou unii," říká Jaroslav Kinkor, tajemník ústřední povodňové komise.
Mnozí nevědí, co mají dělat
Přestože státní úřady rozjely masivní informační kampaň, stále mnozí lidé nevědí, jak se mají v případě nebezpečí chovat. "Už se to trochu zlepšilo, ale pořád to ještě není ono," říká Jaroslav Haid, mluvčí brněnských hasičů.
Přitom v Česku existuje takzvaný integrovaný záchranný systém, který propojuje hasiče, zdravotní záchrannou službu a policii. Každý by měl mít jistotu, že pokud se dovolá na některou z těchto složek, jeho informace se dostane i k těm zbývajícím dvěma.
"Univerzální číslo, kterým se lze dovolat na integrovaný záchranný systém, je 112. Je to číslo platné v celé Evropě, naši operátoři jsou schopni komunikovat i v jiných jazycích," říká Haid.
Uvažuje se o zřízení úřad pro katastrofy
Vláda také uvažuje o zřízení nového Úřadu pro mimořádné události. V něj by se přeměnila dnešní Správa státních hmotných rezerv, která pečuje ve skladech o zásoby vody, potravin, oblečení pro krizové situace.
"Budeme zpracovávat preventivně scénáře pro různé typy katastrof. Nebude to určitě úřad navíc, nebudeme přijímat další úředníky," řekl stávající ředitel Správy státních hmotných rezerv Jan Žižka, který nový úřad připravuje. Vláda však ve středu jeho záměr ještě neschválila. Napřed si vyžádá stanovisko bezpečnostní rady státu.
 Záplavy u Hluboké nad Vltavou (8. srpna 2002). |
