"Zpráva je hlavně kontrolou ekonomie přírody a tato kontrola ukazuje, že většina našich účtů je v minusu," zhodnotil výsledky zprávy na BBC Jonathan Lash z World Resources Institute.
Tlak lidí na přírodu je podle vědců neudržitelný. Tři pětiny ekosystémů, které podporují a umožňují život na Zemi, totiž upadají a hroutí se. Ekosystémy, to jsou lesy, řeky, jezera, hory, ostrovy, travnaté pláně a pouště, zemědělská půda i města.
Lidé se k nim často chovají jako ke zboží na polici s nápisem "zdarma" – berou, co a jak chtějí, často něco zničí, nestarají se o to, co zbude.
Změny ekosystémů cítí zvířata, ryby i ptáci. Tempo vymírání živočišných druhů je podle vědců asi tisíckrát vyšší než za časů, kdy člověk ještě nebyl "pánem tvorstva". Záhy může být dokonce desettisíckrát vyšší, než před pár tisíci lety.
Člověk ze změn zatím těžil. Od roku 1945 přeměnil na ornou půdu více země než za léta 1700 až 1900. Výroba potravin na hlavu tak vzrostla asi o třetinu, přestože počet lidí se zvýšil více než trojnásobně.
Právě poslední půlstoletí přineslo největší zásahy člověka do přírody. "Lidské působení změnilo prakticky všechny ekosystémy Země. Jejich struktura se ve druhé polovině 20. století měnila rychleji než kdy jindy v zaznamenané historii lidstva," upozorňují vědci ve zprávě, vypracované s podporou OSN a dalších mezinárodních organizací.
Změny ohrožují i lidstvo
|
HROZBY PŘÍRODĚ |
| Nové nemoci - Riziko jejich vzniku a šíření roste s pronikáním lidí do nových, panenských území a s nárůstem světové turistiky |
| Cizí druhy - Některá zvířata, rostliny a mikroorganismy vítězně táhnou světem po boku člověka, i když ten o ně moc nestojí – a občas na ně tvrdě doplácí |
| Rozkvět řas - Nárůst jejich množství umožňují živiny z používaných hnojiv. Výsledkem může být zkáza vodní fauny i flóry a ohrožení zdrojů pitné vody |
| Zmizení ryb - Zatím to natvrdo zažil jen kanadský New Foundland. Když v roce 1992 „zmizely“ zdejší tresky, přišly o práci desetitisíce lidí |
| Nedostatek vody - Už dnes jím trpí 1,1 miliardy lidí. Strádajících bude ještě více, až prudce rostoucí obyvatelstvo severní Afriky a Blízkého východu vyčerpá zásoby podzemních vod |
| Katastrofy - Rozsah hospodářských škod způsobených živelními pohromami vzrostl od roku 1953 desetinásobně |
Stačí "nahlédnout" do Amazonie nebo subsaharské Afriky. Probíhající odlesňování těchto oblastí vypadá jako celkem "obyčejná" změna.
Podle expertů však tento proces podporuje šíření ničivých nemocí, zejména malárie a cholery, jejichž oběti se počítají na statisíce a miliony.
Vedle toho vypadá zpráva o zničení pětiny korálových útesů a třetiny mangrovníkových porostů světa celkem nevinně – pokud nevíme, že s mangrovníkovými lesy zaniká v Indickém oceánu a jinde také přirozená ochrana proti tropickým bouřím nebo ničivým vlnám tsunami.
Původní lesy možná mizí, vody je zdánlivě dost. Je to však jen zdání. "Odnímání vody pro lidské účely omezilo tok několika velkých řek včetně Nilu, Žluté řeky a Colorado River do té míry, že (tyto řeky) ne vždy dotečou do moře," tvrdí vědci.
Paradoxní je i zjištění, že obyvatelstvo severní Afriky i Středního východu využívá obnovitelné zdroje místní vody na 120 procent. Za zdánlivě "komunistickým" údajem se skrývá fakt, že zdejší lidé stále více využívají zásoby podzemních vod – což nelze dělat donekonečna.
Vědci si přitom nedělají iluze: tlak na přírodu v příštích desetiletích dále poroste. Počet lidí se zatím bude zvyšovat a nikdo z nich, ať už žije v Evropě nebo v Africe, nebude chtít být hladový, nemocný či chudý.
Do roku 2050 se má hrubý domácí produkt světa zvýšit třikrát až pětkrát. Poroste tedy i výroba jídla a spotřeba hnojiv či paliv. Dalších 10 až 20 procent lesů a travnatých plání se změní v ornou půdu, lidé budou chtít více ryb i "plodů moře". Některé "služby" ekosystémů, zejména produkce potravin, tedy posílí.
Jak však varuje zpráva: "Opatření k posílení jedné služby ekosystémů často způsobují úpadek jiných služeb." Více traktorů rozšíří obdělanou půdu, více hnojiv zvýší produkci. Cenou bude rostoucí znečištění, ohrožení zdrojů pitné vody, zničení prostředí pro četné přírodní druhy. Vědci si nedělají iluze, že tomu zabrání. Apelují na vlády, aby přijaly aspoň opatření ke zpomalení těchto procesů.
