Čínský prezident Chu Ťin-tchao doslova rozčeřil vody, když veřejně vyzval, aby se námořnictvo země připravilo na válku. Vyslal tak jasný signál všem okolním rivalům, kteří si nárokují být regionální mocností v Jihočínském moři.
Čínský ministr obrany prezidentovo prohlášení mírnil prohlášením, že nejde o žádnou konkrétní výzvu, která by cílila na konkrétní zemi. Prý je to pouhá reakce na sílící tlaky v regionu.
Velmoc si totiž v oblasti nárokuje veškeré nerostné bohatství. Stejné zájmy má i její přímý rival Tchaj-wan. A aby to nebylo málo, o své porce plynu a ropy se hlásí i další čtyři státy, včetně Filipín a Vietnamu. A právě poslední dva jmenovaní veřejně obviňují Čínu, že v regionu příliš chřestí zbraněmi a zbytečně upozorňuje na svou převahu.
Chu Ťin-tchao ve své řeči zmínil, že námořnictvo by mělo výrazně zrychlit vlastní modernizaci a transformaci, aby bylo připraveno na ozbrojený konflikt. "Musí přispět k národnímu bezpečí a celosvětovému míru," dodal.
Silná slova předcházejí výročnímu jednání mezi Čínou a USA. Je to první oficiální setkání hlav států obou zemí od září. Tehdy totiž administrativa Baracka Obamy uvolnila tři a půl miliardy dolarů na renovaci tchajwanských letounů F-16. Tento krok Čínu logicky pobouřil.
Čínu znepokojuje americko-australská spolupráce
Peking si od setkání slibuje, že jí kromě tchajwanské injekce USA vysvětlí i svou snahu strážit oblast, kterou považuje za svou ekonomickou sféru vlivu. Čínu například netěší, že námořnictvo Spojených států začalo spolupracovat s australským a společně trénují poblíž základny v Darwinu.
Asi dva a půl tisíce amerických vojáků prý odsud později podle plánu poputuje na základnu v Okinawě či jinam v Japonsku. Nejtvrdší linie čínské politiky to považuje za jasný důkaz, že se i USA snaží posílit svůj vliv v ožehavé oblasti. A tomu se musí zabránit.
Americká administrativa od setkání očekává, že s Čínou probere otázky jaderné politiky, ochrany proti kyberútokům a čínské choutky po vesmírném výzkumu.