Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Legionáři zbrojí na stoleté výročí, chtějí z českých hlav vytlačit Švejka

  6:57aktualizováno  6:57
Češi jsou národ Švejků, říká lidové moudro s odkazem na hrdinu známého románu. V brzké době se to má změnit velkou osvětovou kampaní o československých legiích. Začne v létě 2014, kdy od vzniku vojska, které v Rusku, Ukrajině či na italské frontě bojovalo za samostatnou zemi, uplyne přesně sto let.

Československé legie v Rusku | foto: Wikimedia Commons

V jednom vtipu o tom, jak různé národy reagují na teroristickou hrozbu, se píše: "Češi zvýšili svůj stupeň pohotovosti z 'Hele, támhle se něco děje' na 'Dáme si ještě jedno a půjdeme se podívat'.

Byť je to úsměvné, do jisté míry to odráží pohled řady Čechů na vlastní národ. Ministerstvo obrany ale teď ve spolupráci s legionářskou obcí či Českými drahami připravuje velkou operaci, která to má zvrátit. V létě 2014 totiž uplyne sto let od vzniku československých legií, exilového vojska bojujícího za první světové války proti ústředním mocnostem a bolševickému Rusku.

Projekt Legie 100

Hlavní součásti šestiletého projektu (který by měl po sto letech odrážet akce legií z let 1914-1920) budou:

  • lepší péče o válečné hroby
  • výstavy, osvětové akce, besedy
  • Legiovlak
  • počítačová hra s tematikou legií *
  • dokumenty, celovečerní film *
  • naučná stezka kolem Bajkalu
  • prezentace pro školy v Národním památníku na Vítkově v Praze
  • vzdělávání vojáků

*) Tyto části jsou teprve zvažované.

Vznikl proto projekt Legie 100, který má v Česku rozšířit legionářskou osvětu. Tedy že Češi nebyli žádní Švejkové, kteří se snaží ze všeho vykličkovat, ale že se nebáli nasadit život za své ideály a bratry ve zbrani. Že to nebude nic malého, naznačuje i přichystaná částka - vyjde podle všeho na více než půl miliardy korun.

Krev legionářů v sobě má až milion Čechů

Magnetem celého nápadu je replika legionářského vlaku - dopravního prostředku, který se legionářům za dlouhých přesunů po Sibiři stal domovem. Nakonec se "ešalony" probily do Vladivostoku, odkud desetitisíce legionářů odpluly domů.

Legiovlak - lokomotiva a sedm vagonů - bude jako součást projektu jezdit po celé České republice a když se to podaří dohodnout, tak i po Slovensku.

"Děti ze škol by se mohly se životem legionářů seznámit přímo 'na místě'. Máme už zajištěné vagony z depozitářů, České dráhy se je budou snažit pomocí fotografií a modelů zrekonstruovat do podoby, jakou užívali legionáři," řekl nedávno Českému rozhlasu místopředseda legionářské obce Jindřich Sitta.

Sitta - veterán z Iráku a Afghánistánu - podotkl, že krev legionářů může podle matematického modelu kolovat v žilách osmi stům tisícům až jednomu milionu Čechů.

Legionářský geocaching

Legionáři mohou od léta 2014 být doslova všude, přičemž hlavní frontou jejich ofenzivy se stanou mladí lidé. Kromě chystaných dokumentů - a dokonce zvažovaného celovečerního filmu - chce ministerstvo obrany například podpořit vznik počítačové hry. Příznivci geocachingu (hledání skrytých schránek pomocí navigačního systému GPS, pozn. red.) už dnes mohou na svých toulkách zeměpisnými šířkami a délkami najít speciální legionářské pamětní mince.

"Jedna z nich už se dostala na Bajkal a pak zpátky a do Německa," pochlubil se v pořadu ČRo Sitta.

Československé legie v Rusku

Československé legie v Rusku (foto Wikimedia Commons)

Náměstek ministra obrany pro personalistiku Michael Hrbata připouští, že projekt nebude levný. "Péče o válečné hroby vyjde do roku 2020 téměř na 200 milionů, nemalé peníze budou stát výstavy, propagace ve školství, mobilní informační centrum či muzeum legií. Film by mohl stát čtvrt miliardy," nastínil Hrbata.

I vojáci se budou učit. O Bachmači, Zborovu, ale i o taktice

Kdo se o legionářích dozví určitě více, jsou nynější čeští vojáci. "Jejich příprava bude zahrnovat mezi jiným i dějepisné znalosti ze vzniku, historie a činnosti legií nebo uvědomění si myšlenkového základu vzniku legií - demokracie, vlastenectví, čest či poctivost," řekl iDNES.cz náměstek ministra obrany Michael Hrbata.

Inspiraci by ale čeští vojáci měli čerpat i z legionářských deníků a hlášení, která obsahují záznamy o taktice. Ta v legiích stála na útočném boji s využitím obchvatů a léček, snaze omezit vlastní ztráty na minimum a spolehnutí se na spolubojovníky a velitele.

Legionářský odkaz nicméně čelí i kritice za to, že vznikl vlastně zradou vojáků, kteří narukovali v rakousko-uherských uniformách. Náměstek Hrbata si to ale nemyslí. "Naopak český národ byl zrazen Habsburky při rakousko-uherském vyrovnání a speciálně Františkem Josefem I., když se odmítl nechat korunovat českým králem," řekl iDNES.cz.

"Je pravda, že většina Čechů byla vůči Rakousku loajální. Nicméně, tak už to s tou většinou v revolucích bývá a v naší historii se to opakuje za druhé světové války i po ní, v roce 1968, v roce 1989. Chceme objasnit činnost a význam legií bez příkras a nemáme v úmyslu nic zamlčovat. Ostatně padlých Čechů, Moravanů a Slezanů v rakousko-uherské uniformě bylo nesrovnatelně více," uzavřel Hrbata.

Československé legie

Prvováleční legionáři byli účastníci zahraničního odboje proti ústředním mocnostem. Těžiště legionářských jednotek se formovalo v carském Rusku (12. srpna 1914 vznikla první jednotka - Česká družina), v Itálii a ve Francii.

Zárodky jednotek se za války značně rozšířily - ve Francii do síly brigády, v Itálii divize, v Rusku tří divizí. Koncem války mělo Československo po světě rozesetou zkušenou stotisícovou vojenskou sílu. V bojích ztratilo čtyři až pět tisíc mužů v Rusku (kde se legie zapojily do občanské války na straně bělogvardějců) a celkem tisíc vojáků z italské a francouzské fronty.

Legionáři se stali postrachem ruských bolševiků. Prosazovali se proti přesile, s minimálními ztrátami dobyli všechna velká města Sibiře, zmocnili se ruského zlatého pokladu a ovládli Transsibiřskou magistrálu. Západní mocnosti zamýšlely porazit komunistickou revoluci v Rusku vojensky, přičemž základem intervenčních jednotek se měli stát legionáři. To se ale nakonec nestalo.

Po návratu do vlasti se legionáři podíleli na zajištění bezpečnosti uvnitř hranic nového státu. V době mnichovské krize o 20 let později veleli armádě (např. náčelník hlavního štábu Ludvík Krejčí, velitelé armád Lev Prchala, Vojtěch Luža, Sergěj Vojcechovský, ministr obrany Jan Syrový a další). Legionáře pronásledovali za okupace nacisté, pro něž představovali vojenskou hrozbu. Později je perzekvovali i komunisté.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
I ve vazbě má žena po porodu zůstat s dítětem, nakázal Ústavní soud

Ústavní soud předběžným opatřením zasáhl ve prospěch ženy, která ve vazbě porodila a nemohla s dítětem zůstat. Soud nařídil Vězeňské službě, aby přestala...  celý článek

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek
Poslanci chtějí od policie celý spis k žádosti o stíhání Babiše a Faltýnka

Poslanci žádají policii, aby mandátovému a imunitnímu výboru poskytla celý vyšetřovací spis ke kauze Čapí hnízdo, v níž chtějí stíhat šéfa ANO Andreje Babiše a...  celý článek

Olomouckým krajem se prohnaly v noci na pátek bouřky (11. srpna 2017).
Na Moravě až 34 °C, přes západní Čechy se večer přeženou silné bouřky

Jižní a část střední Moravy budou odpoledne dusit tropické teploty, podle meteorologů mohou vystoupit až k 34 °C. Přes Karlovarský a Plzeňský kraj se v pátek...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.