Příplata dostal v Rumunsku 6 let vězení

  • 6
Po dvou letech se český podnikatel František Příplata dočkal v Rumunsku rozsudku. Soud v Satu Mare ho poslal za podíl na vraždě rumunského odborového předáka Virgila Sahleana na šest let do vězení. Podle verdiktu jeho smrt souvisela s privatizací válcoven Tepro Jasy v severním Rumunsku. Sahleanu totiž usiloval o zrušení kupní smlouvy s českou firmou.

Příplata agentuře ČTK telefonicky sdělil, že se proti rozsudku odvolá. Pokud by odvolací soud trest potvrdil, mohl by být podnikatel vydán České republice. Obě země jsou totiž signatáři Evropské úmluvy o vydání odsouzených z roku 1957.

"Jsem zdrcen rozhodnutím soudu, který mne odsoudil za věci, které jsem nikdy neudělal," sdělil z Rumunska Příplata s pláčem. Celé soudní jednání nazval rumunskou politickou hrou. "Dali mně šest let káznice za Čechy, kteří kdy v Rumunsku podnikali a nezalíbili se. Já mám být oběť, to je hrozné."

Dodal, že nemá přesné znění rozsudku, protože jednání se účastnil pouze jeho advokát. "Obvinění z okrádání rumunského státu a jiných trestných činů, kterých jsem se měl dopustit, bylo staženo. Pouze jsem byl odsouzen za ublížení na zdraví, neboli podle rumunských zákonů nabádání ke zranění, které skončilo smrtí. Kdybych se podílel na vraždě, jistě by mne rumunský soud potrestal tvrději," dodal.

Přípata i po rozsudku zůstává na svobodě. Jak dlouho tento stav potrvá, to netuší. "Celou dobu Rumuni nedodržují zákony. Zda je dodrží teď a já zůstanu do rozhodnutí vrchního soudu na svobodě u zdejších přátel, to nelze odhadnout."

Nájemní vražda odborového bosse
Sahleanu byl zavražděn 7. září roku 2000, kdy ho ubodali nájemní zabijáci. Jeho případ vyvolal v Rumunsku velké emoce. Příplata byl jako podezřelý zadržen krátce nato a putoval hned do policejní cely.

Rumunský odborový boss usiloval o zrušení kupní smlouvy, na jejímž základě získaly v roce 1998 ve válcovnách trub Tepro v rumunských Jasech většinový podíl české Železárny Veselí nad Moravou. Podle soudu si vraždu objednali majitelé z České republiky, protože Sahleanu smlouvu odmítal jako nevýhodnou. Za české železárny podepsal dohodu Příplata.

V souvislosti s případem rumunská policie zadržela sedm lidí. Loni v srpnu byl Příplata na chvíli propuštěn z vazby kvůli nedostatku důkazů. Rumunský soud pak pokračoval ve vyšetřování na svobodě. O několik dní později byl však opět zatčen a obviněn, že železárny Tepro připravil o tři miliony dolarů.

Ostatní tresty za vraždu
Šestiletý trest dostal i rumunský ředitel firmy Tepro Victor Balan. Podle soudu vraždu s Příplatou vymyslel.

Za vykonání vraždy byli odsouzeni dva zaměstanci bezpečnostní agentury Protect, která válcovny v Jasech střežila. Dostali 23 a 21 let vězení. Další tři Rumuni byli potrestáni za zastrašování odborového předáka. Ředitel bezpečnostní služby, jeho náměstek a jeden jejich komplic stráví za mřížemi dvanáct, tři a půl a pět let vězení.

Chronologie kauzy Příplata:

1998 - Železárny Veselí získaly 51 procent akcií válcoven Tepro v Jasích za tři miliony dolarů. Kupní smlouvu podepsal za českou firmu Příplata.
1999 - Válcovny Tepro zachvátila vlna stávek a nepokojů kvůli propouštění a výši platů.
7. září 2000 - Zavražděn odborový předák Tepra Virgil Sahleanu.
20. září 2000 - Příplata zadržen na rumunsko-maďarských hranicích v souvislosti se Sahleanovou vraždou.
Říjen 2000 - Rumunský nejvyšší soud zrušil rozhodnutí Fondu státního majetku o prodeji válcoven Tepro české firmě.
7. srpna 2001 - Příplata obviněn, že železárny Tepro připravil o tři miliony dolarů.
26. září 2001 - Rumunský nejvyšší soud rozhodl, že Příplata může být vyšetřován na svobodě.
8. října 2001 - Rumunský generální prokurátor stáhl své odvolání proti verdiktu nižší soudní instance, který se týkal části privatizace válcoven Tepro Jasy.
4. března 2002 - České velvyslanectví v Bukurešti poslalo rumunskému ministerstvu spravedlnosti oficiální nótu s požadavkem, aby Příplata mohl na soud čekat v Česku.
5. listopadu 2002 - Příplata byl odsouzen k šesti letům vězení.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video