Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Případů umělého oplodnění přibývá

  14:40aktualizováno  14:40
Zlín - Celá stovka dětí už přišla na svět po umělém oplodnění ve zlínském Centru reprodukční medicíny. To funguje ve Zlíně necelé dva roky. Jeho vedoucí lékař Ladislav Pilka právě oslavuje své sedmdesáté narozeniny. „Potvrdilo se, že založením našeho pracoviště jsme zaplnili mezeru, která v tomto regionu existovala,“ konstatuje ředitel centra David Rumpík.

Zlínské centrum měsíčně léčí z neplodnosti asi padesát párů. Zájemci sem přijíždějí i z ciziny. Fáze podrobného vyšetření a zjištění příčiny neplodnosti trvá zhruba rok, teprve potom je zvolena konkrétní metoda umělého oplodnění. Celkové náklady na jeden cyklus umělého oplodnění dosahují asi 60 až 70 tisíc korun. Třikrát za život ženy však uhradí větší část nákladů zdravotní pojišťovny.

Pilka odhaduje, že z neplodnosti se přichází léčit asi patnáct procent manželských párů. „Je to podobné jako v celé Evropě. A prognóza se zřejmě zhoršuje,“ říká lékař. Podle něj stále přibývá důvodů pro neplodnost na straně muže. Na neplodnosti párů už se muži podílejí asi padesáti procenty.

Mezi zájemci o umělé oplodnění také přibývá nesezdaných párů. Dnes je jich na Zlínsku asi dvacet procent, v Evropě až kolem třiceti procent. „I u nás jich bude zřejmě přibývat,“ domnívá se Pilka. Pokud však zájemci o léčbu neplodnosti nemají oddací list, musí předložit písemný závazek s ověřenými podpisy, že se o takto počaté dítě chtějí společně starat.

Centrum je dobře zásobeno spermiemi. „Přicházejí studenti zlínské Univerzity Tomáše Bati, kteří za jeden odběr získají 500 korun,“ vysvětlil Rumpík. Pacientka si pak může vybírat spermie od dárce odpovídajícího vzezřením a vzděláním vlastnímu partnerovi. Spermie si v bance uchovávají i muži, které čeká ozařování například při nádorovém onemocnění a s ním spojené riziko, že po něm budou neplodní.

U metody umělého oplodnění, takzvaných dětí ze zkumavky, však přetrvávají i nedořešené etické problémy. Jedním z nich je otázka, jak naložit s přebytečnými počatými lidskými zárodky, které se pro další vývoj v děloze ženy nepoužijí. Ve Zlíně už jich mají ve speciálních kontejnerech s tekutým dusíkem zmrazených na minus 196 stupňů Celsia kolem tří tisíc.

„Je to vlastnictví rodičů a my se řídíme jejich vůlí,“ vysvětluje David Rumpík. Pokud rodiče nedají souhlas ke zničení, darování či využití na výzkumné účely, embrya zůstávají v kontejnerech. Rodiče by však za tuto úschovu měli každoročně zaplatit poplatek tisíc korun. Ladislav Pilka se osobně kloní k názoru, že by se zárodky neměly uchovávat déle než pět let. České zákonodárství zatím tuto problematiku jednoznačně neřeší.

Prof. MUDr. Ladislav Pilka, DrSc.

Narodil se 17. července 1933. Vystudoval lékařskou fakultu v Brně. V roce 1983 byl habilitován docentem, o tři roky později získal titul DrSc. a za rok na to byl jmenován profesorem gynekologie a porodnictví.
Pracoval jako vedoucí Centra asistované reprodukce ve Fakultní porodnici Brno a jako přednosta II. gynekologicko-porodnické kliniky Lékařské fakulty Brno. Nyní je vedoucím lékařem Centra reprodukční medicíny Zlín.
V roce 1998 získal světovou cenu za významný přínos v léčbě neplodnosti a v reprodukční medicíně. Byl členem týmu, který se v roce 1982 zasloužil o narození prvního dítěte asistované reprodukce v Česku a východní Evropě.


Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Doprava u vjezdu nového dálničního úseku D11 přes Kukleny v Hradci Králové je...
D11 stáhla kamiony ze „silnice smrti“, na kraji Hradce je klid před bouří

Dopravní situace v Hradci Králové-Kuklenách u vjezdu na nový úsek dálnice D11 připomíná klid před bouří. Podle místních je jen otázkou krátkého času, kdy ulici...  celý článek

O slyšení před komisí se přihlásil bývalý šéf fotbalu Miroslav Pelta (22. srpna...
Pelikán zbavil žalobce Zemana mlčenlivosti, před komisí mluvil i Pelta

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán zbavil mlčenlivosti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Rozhodl se k tomu po úterním jednání s poslaneckou komisí,...  celý článek

Barokní palácový komplex Belveder v rakouské Vídni
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci Belveder ve Vídni

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.