Ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš a premiér Bohuslav Sobotka | foto: Dan Materna, MAFRA

ANALÝZA: Povalit vládu kvůli sporu o Šlachtu nemusí být tak jednoduché

  • 299
Spor o reorganizaci policie, kvůli níž odchází do civilu dosavadní šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta, nemusí skončit pádem vlády, i kdyby ji opustilo hnutí ANO. Konec koalice neznamená automaticky pád vlády. K jejímu povalení by se ve Sněmovně muselo najít 101 hlasů, nebo by musel sám premiér Bohuslav Sobotka dát demisi.

K tomu, aby Sobotka, jenž zatím stojí za ministrem vnitra Chovancem, ustál případný pokus o vyslovení nedůvěry, musí mít tedy na své straně alespoň sto hlasů v dolní komoře parlamentu. ČSSD jich má ve Sněmovně 50, lidovci 14.

Pomoc Sobotkovi ale může poskytnout TOP 09. To je dáno i tím, že v českém parlamentu není politika, který vystupuje ostřeji proti Andreji Babišovi, než lídr TOP 09 Miroslav Kalousek. A ten už se také za policejního prezidenta Tomáše Tuhého tento týden postavil.

Tuhý v pátek žádal o podporu premiéra:

Kalousek podpořil šéfa policie. Může podržet i Sobotku

„Je to manažerské rozhodnutí policejního prezidenta. TOP 09 si vždy přála, aby policejní prezident byl nezávislý a nebyl vystavován politickým tlakům. Tedy ho žádným politickým tlakům vystavovat nebudeme. Nejsme babišovci,“ napsal Kalousek už ve čtvrtek večer na své facebookové stránce.

Už když byl loni v listopadu zvolen místo Karla Schwarzenberga do čela TOP 09, představil v rozhovoru pro iDNES.cz svůj strategický plán spolupráce širší koalice demokratických stran proti „autokratům a oligarchům“.

„Mluvím o spojení politických sil, všech demokratických stran, které by měly společným úsilím bránit svobodné demokratické hřiště,“ řekl Kalousek (rozhovor s ním zde). Může Sobotkovi nabídnout pomoc 25 poslanců TOP 09, aby vládě nebyla vyslovena nedůvěra. Slabinou této varianty je, že ODS nic podobného, jako Kalousek, neříká.

Boj o reformu police

Pak je zde 33 komunistů, kteří by nemuseli mít snahu levicového premiéra potopit a s vládou v některých věcech KSČM spolupracuje. Navíc je tu ještě 7 poslanců Úsvitu a 7 nezařazených, zvolených původně za Úsvit, kteří nemají žádný zájem na tom, aby turbulence v koalice skončily předčasnými volbami, jež by je velmi pravděpodobně mohly dostat mimo Sněmovnu.

Vláda by, pokud by jí nebyla vyslovena nedůvěra, mohla fungovala dál jako menšinová a musela by shánět ad hoc podporu pro jednotlivé záměry. Tedy pokud by do ní sociální demokraté a lidovci přímo někoho nepřibrali.

A právě to může hrát významnou roli i v rozhodování ANO, zda ve vládě zůstat, nebo z ní odejít a až do voleb ji ostřelovat z opozice.

„Není tady důvod, aby byla vyvolána vládní krize či předčasné volby nebo hledání nějaké nové vládní sestavy,“ řekl iDNES.cz předseda horní komory parlamentu Milan Štěch. K předčasným volbám nevidí důvod ani prezident Miloš Zeman. Ještě z Makedonie stranám vzkázal, že si nemyslí, že by „sněmovní volby byly tak vzdálené, že by byly nutné předčasné volby, které by mohly nastat odchodem některé strany z koalice (více zde).

Posun může přinést schůzka aktérů sporu u prezidenta

„Já se rád seznámím, budou-li si to přát, se stanovisky všech zúčastněných stran, a teprve potom vyjádřím svůj vlastní názor,“ prohlásil Zeman. A taková schůzka se v Lánech uskuteční v pondělí.

Slovo prezidenta bude důležité, protože on by byl tím, kdo by v rukou držel hlavní karty, pokud by vláda padla. To už ostatně ukázal po pádu Petra Nečase, když bez ohledu na rozložení sil ve Sněmovně jmenoval „svůj“ kabinet v čele s Jiřím Rusnokem. Ten pak nezískal důvěru, ale řídil zemi do předčasných voleb.

10.června 2016 v 18:20, příspěvek archivován: 11.června 2016 v 11:40

V pondělí se v Lánech na jejich žádost uskuteční schůzky aktérů sporu o policii s panem prezidentem.

K případným předčasným volbám je přitom ještě dále, než k případnému povalení vlády. Musely by být buď neúspěšné tři pokusy o sestavení vlády nové, z nichž dva má podle Ústavy v rukou prezident, nebo by k nim mohlo dojít tak, že se Sněmovna do tří měsíců neusnesla o zákoně, s nímž by vláda spojila důvěru. Nebo by se muselo najít 120 hlasů poslanců pro rozpuštění Sněmovny. Každá z cest je přitom dost komplikovaná.

Schůzka v Lánech u prezidenta se uskuteční jen den před tím, než se v úterý sejde Bezpečnostní rada státu. Policejní prezident Tomáš Tuhý a ministr vnitra Milan Chovanec na ní podle premiéra Sobotky seznámí členy rady s chystanými změnami ve struktuře policie. „Bezpečnostní radu státu jsme měli ke korupci ČSSD na poště, teď ji máme mít k likvidaci Šlachty. Jasně, ať to proberou. Ale bez nás,“ reagoval šéf ANO Babiš.

Počítá s tím, že strany spor vyřeší ve středu ráno na koaličním jednání na Úřadu vlády. A že premiér Sobotka se nakonec přikloní k tomu, že by Chovanec reorganizaci policie neměl podepsat, i když to zatím premiérova vyjádření nijak nenaznačují.

Pokud by nakonec policejní reorganizace neprošla, mohl by se vrátit i Šlachta, ale jedině v případě, že by zároveň padl policejní prezident Tuhý. „Já už nemůžu spolupracovat s panem policejním prezidentem Tuhým a jeho náměstkem Laubem. To nejde dohromady. To by nešlo,“ řekl MF DNES Šlachta (více čtěte zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue