V říjnu 1949 byl dvaadvacetiletý Galánek z Hoštiny u slovenského Púchova povolán do armády, odmítl však převzít služební pušku s odvoláním na své náboženské přesvědčení svědka Jehovova. Za to jej soud poslal na rok do vězení.
V den propuštění znovu odmítl převzít zbraň, za což putoval do vězení opět, tentokrát na 18 měsíců. Následně do služby zase nenastoupil a soud jej poslal do vězení na čtyři roky. Protože mu poslední trest zkrátila amnestie, strávil ve vězení dohromady pět a čtvrt roku, z toho poslední tři roky v uranových dolech v Jáchymově. Ve svých třiapadesáti letech v roce 1980 zemřel na leukémii.
Nejvyšší soud se případem zabýval na základě stížnosti podané ministrem spravedlnosti. O plnou Galánkovu rehabilitaci dnes usiluje jeho syn.