Proč Kvapil zastřelil Kollmana?
(výňatek z rukopisu 3. dílu knihy Karla Pacnera Československo ve zvláštních službách)
Proč dnešní generál Oldřich Kvapil zastřelil na hranicích svého agenta Stefana Kollmana?
O tom hodně věděl generál Herbert Němec, který loni zemřel v USA. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let pracoval Němec pro americkou vojenskou kontrašpionážní službu CIC ve Vídni. Kromě prověřování uprchlíků z republiky a jejich tajný odsun přes sovětské okupační pásmo Rakouska do amerického pásma pomáhal rovněž bojovat proti československým agentům, vysílaným do Rakouska výzvědnou službou Generálního štábu a ministerstva vnitra. Občas se některého z nich podařilo převerbovat a získat ke spolupráci, takže se z nich stávali dabléři.
"Cenným dablérem byl inženýr Stefan Kollman, odsunutý sudetský Němec, který pracoval pro Zpravodajskou správu Generálního štábu," vyprávěl Herbert Němec. "Jednou přinesl do úřadovny CIC balíček, který dostal poštou z Klagenfurtu v britském pásmu. Měl ho osobně donést do Československa.
Odnesl jsem zásilku k šéfovi operací majoru Harry Pfalzgrattovi. Specialistu, který by uměl podezřelé balíčky otevírat, aniž by je viditelně poškodil, Američané ve Vídni neměli. Musel jsem to udělat sám, naštěstí tam žádná rozbuška nebyla."
Uvnitř našli vojenské příručky britské armády, fotografie neznámého mladíka, jeho popis pro vydání falešné rakouské legitimace a další věci. Angličtí kolegové zbledli: To jsou úplně nové příručky, které se ještě nedostaly ani k plukům. Jsou pouze pro služební potřebu!
Důstojníci CIC chtěli zásilku pustit dál, aby vystopovali jejího odesilatele a další lidi, kteří s ní měli přijít do styku. Vždyť nějaký český špion měl jet pro další balíček do Salcburku, který patří do americké zóny! Britové nesouhlasili: Tyhle příručky nemůžeme poslat do Prahy!
Nakonec přizvali svého generála. Ten po dlouhém dohadování souhlasil: Pusťte zásilku dál! Snad to pomůže i nám, abychom odhalili, kdo tyhle věci krade. Podle přiloženého snímku a popisu přišli Britové na to, že se jedná o českého mladíka zaměstnaného u jejich kontrašpionáže v Klagenfurtu. Jeho nadřízeným byl anglický seržant Long, jehož hledal Scotland Yard už dvanáct let kvůli loupeži - a on se ukryl v armádě. V Salcburku pak vystopovala CIC další vyzvědače. Long a jeho český podřízený putovali do vězení.
"Mezi svědky obžaloby byl i Kollman," pokračoval Němec. "Když soud skončil, rozhodl se vrátit do Československa. Marně jsem ho zrazoval: Vždyť jste soudruhy podrazil! Ale on nevěřil, že se o tom komunistická rozvědka dozví.
Nicméně vojáci v Brně a Praze, kteří ho řídili, nějaké podezření měli. Nakonec mu zaručili imunitu: Když nám všechno povíš, budeme to brát jako součást tvé zpravodajské hry. Potřeboval sis upevnit své postavení u Američanů, a proto jsi je udal... Kollman tomuto vábení podlehl a 13. listopadu 1951 se přiznal.
Jeho řídící důstojníci podplukovníci Oldřich Kvapil a Josef Novák to opravdu vzali normálně, aspoň se to zdálo. A dali mu další úkol. Vypravíš se do Bavorska...
O několik dnů později vyprovodili oba důstojníci Kollmana u Folmavy přes hranice. Když už byl agent deset či patnáct metrů v západním Německu, Kvapil prý ho za přítomnosti Nováka zastřelil. Ať Američané vidí, jak si umíme vyřizovat účty se zrádnými dabléry!"
Později se o tomto případu začalo mluvit mezi důstojníky Generálního štábu a pracovníky sekretariátu ÚV KSČ. Někteří s Kvapilovým a Novákovým řešením souhlasili, jiní ho odsuzovali.
Inspekce Zpravodajské správy spolu s ÚV KSČ incident vyšetřila a zjistila podrobnosti. O Kvapilově úmyslu zastřelit zrádce věděl náčelník Zpravodajské služby Generálního štábu Antonín Racek, ale nezakázal mu to.
Na základě tohoto dobrozdání se politický sekretariát ÚV KSČ, jehož jednání byli přítomni Viliam Široký, Július Dolanský, Alexej Čepička, Václav Kopecký a Antonín Novotný, 19. listopadu 1953 usnesl: "PS ÚV KSČ schvaluje, aby pplk. Kvapil a další nebyli povoláni k trestní odpovědnosti ve věci zastřelení agenta Kolmana. Provede s. Čepička a Barák."
V devadesátých letech vyšetřoval tento případ Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu a proti Kvapilovi, generálporučíku ve výslužbě, podal návrh na žalobu.
